Nemocnice na kraji města

Ten dlouhý seznam nahoře, to není nic jiného než odhodlaná filmová armáda v plné polní, připravená podat ten nejlepší výkon. Armáda generálů, vysokých důstojníků, praporčíků, ale i frajtrů a vojínů. Jak může dopadnout výsledek bitvy, když mapy namaloval největší stratég Jaroslav Dietl? Celé rodiny vyjížděly z chat a chalup s dostatečným předstihem, aby nepropásly klání svých hrdinů. Doktor Štrosmajer se stal národní legendou a v druhé části se zaskvěla Dana Medřická v roli doktorky Fastové. Krásně naspsané, bravurně zahrané a natočené. Kdo by tvrdil, že je to bezduchá telenovela nebo snad dokonce sitkom, bude mít co dělat se mnou:) (24.05.2008)

Na ktorú stranu sa pridať? Jedni sebavedomo tvrdia, že "Nemocnica na kraji mesta“ je špička československej seriálovej tvorby. Iní zasa hlasno kričia, že je to len obyčajný socialistický škvár, komunistická propaganda. Že vraj sú tam výborne vykreslené postavy a herecké výkony hlavných predstaviteľov sú ukážkou vrcholného hereckého kumštu. Ale na druhej strane, že to nebolo nič iné len sprosté zneužitie vtedajšej hereckej špicky. Neviem to rozsúdiť. Aj keď ma to mierne ťahá skôr na stranu odporcov tejto kontroverznej seriálovej klasiky. Predovšetkým však táto televízna nemocnica nebola len na kraji mesta, ale aj na okraji môjho diváckeho záujmu. ** (10.04.2013)

Typická dietlovská bizarní telenovela se všemi jeho scenáristkými nedostatky, nonsensy, ale i neúnavnými schopnostmi tvořit nové a nové floskule, které stávajíce se oblíbenými a citovanými hláškami jen podporují tu nostalgií podpořenou bublinu seriálové legendy, na níž se bohužel dodnes veze třeba i taková Ordinace v růžové zahradě.. Nemocnice tak jen potvrzuje, že za divácky, rozuměj většinového diváka, nejoblíbenější tuzemský žánr neplatí detektivka, ale vlastně libovolný filmový (pa)tvar z nemocničního prostředí.. (22.11.2016)

Nejlepší český seriál z nemocničního prostředí, který má i po 30 letech sledovanost přes milion diváků. Už to o něčem svědčí. Samotný děj, zpracovaní a vůbec takové to pojetí se vůbec nedá srovnávat s těmi dnešními, až na na nějaké ty výjimky, sladkými slátaninami... A to už vůbec nemluvim jak to zde po stránce herecké! Neobyčejná skupina pánů herců se sešla. Z každého slova, skutku či pohledu je cítit určitá přirozenost, přesvědčení a zaujetí. Zato dnes může v seriálu po pár minutách tréninku hrát každý a úspěch v podobě finančí odměny a závratné sledovanosti je zaručen. Inu Jaroslav Dietl je prostě Jaroslav Dietl! Teď už nikdo tak nepíše a ani psát nebude. Každému určitě v paměti uvíznul některý z jeho famozních dialogů - i po těch třiceti letech... (04.04.2008)

Nadšení ostatních z tohoto seriálu rozhodně nesdílim. Neni to dost dobrý na to, abych to vydržel nějak pravidelně sledovat, takže mi poněkud unikaj souvislosti a vztahy mezi jednotlivými postavami. Celkově mi ale připadá jeden díl jako druhej a dalo by se to shrnout asi takhle: Doktor Sova flegmaticky pronese nějaký moudro, pak pro změnu doktor Štrosmajer pronese nějaký moudro velmi emotivně, do toho pořád přiblble se usmívající doktorka Bety Čeňková, sem tam nějakej prostřih na Gregoryho, kterej doma poslouchá nějaký hrozný kakofonie... Jedinej sympaťák je Cvach. (16.11.2006)