Ponorka

Skutečně jeden z nejlepších ponorkových filmů, které jsem viděl. Děj je místy vyprávěn příliš rozvláčně, ovšem v případě tohoto snímku mi to nijak zvlášť nevadilo. Hrdinové-Němci mi během filmu přirostli k "diváckému srdci" a snad je odpustitelné, když se přiznám, že jsem jim fandil. Ne, že bych jim přál, aby úspěšně potápěli spojenecké lodě, ale získali si mé sympatie natolik, že jsem chtěl, aby veškeré útrapy přežili. Osobně bych se rád podíval do ponorky, "prolezl" si ji a snad i vyzkoušel plavbu na moři, ovšem za podmínky, že není válka a tudíž je malé riziko k nějakému potopení "potopeného" plavidla. Tento snímek na diváka musí dýchnout a přenést tíživou atmosféru, zápach oleje, červené světlo a veškeré praskání. Pokud sledujete Ponorku pozorně, tak je zcela správně, cítíte-li se doma v obýváku tak, jako byste byli v plechové rakvi. Závěrečná půlhodinka je opravdový boj o přežití, který patří mezi to nejpůsobivější během celého průběhu filmu. Zaujalo mě, že celý tento počin je točen pouze z perspektivy posádky, takže se nedočkáme žádného jiného úhlu pohledu na situace, které se odehrávají pod hladinou. Následující část komentáře může být brána jako SPOILER: Závěrečná paralela potápějící se ponorky a umírajícího hrdiny (záměrně neprozrazuji, o koho jde), je neskutečně působivá, v očích umírajícího vojáka sledujícího svůj "druhý domov", lze vyčíst vše...To celé nakonec podpoří geniální hudba....konec SPOILERu. Opravdu povedený film se sympatickým hlavním hrdinem (pro mě byl hlavní hrdina kapitán)... (11.04.2009)

Na obou stranách válčili lidé, na obou stranách byli hrdinové, na obou stranách zůstalo i v těch nejtěžších chvílích tou nejdůležitější věcí přátelství. Špičkové válečné drama, které ve srovnání s většinou jeho leteckých nebo pozemních kolegů o 2. světové válce jednoznačně vede. Skvěle propracované a zahrané charaktery a příběh ve své délce napínavý až do konce (viděl jsem director's cut). Film, ve kterém budete sice fandit "těm druhým" ale který vám o válce řekne možná víc než tucty jiných. (23.03.2005)

O tom, ze je Petersen skvely reziser, niet pochyb. Do hlbin mora sa reziser vybral este 2 krat, a to v DOKONALEJ BURKE (2000) s Georgeom Clooneym a v POSEIDONE v roku 2006, ale mal som pocit, akokeby mu na tom druhom menovanom filme az tak nezalezalo v porovnani s Ponorkou. Mozno pre niekoho je prilis zdlhave tak dlho sa divat na trpiacich ludi v ponorke, ale reziserovi sa podarila ta hrozostrasna atmosfera tak skvostne natocit, ze som ani chvilu nedychal. Ved komu by sa chcelo ist bojovat do naruci smrti, ked kazdy jeden z tych muzov ma doma priatelku, zenu alebo rodinu a je jedno, ci to boli Nemci alebo Anglicania, pretoze oni iba plnili rozkazy nadriadenych. Tie neustale utoky a hlavne neprijemne ponaranie sa do hlbky, kde by ta ponorka nemusela vydrzat tlak mora, boli natocene skutocne bravurne a velmi napinavo. Hudba bola opät skvela, ved prave Klaus Doldinger stvoril hudbu aj pre NEKONECNY PRIBEH (1984), ktory Petersen natocil o 3 roky neskor po Ponorke. Kto by to dnes povedal, ze si tu istu ponorku pozical aj Spielberg pre natacanie DOBYVATELOV STRATENEJ ARCHY (1981) :-) ... 28.05.2009 _____ Jürgen Prochnow - (Kapitán Henrich Lehmann-Willenbrock) +++ Herbert Grönemeyer - (Werner) +++ Klaus Wennemann - (Fritz Grade) +++ Uwe Ochsenknecht - (Bosun) +++ Erwin Leder - (Johann) +++ Heinz Hoenig - (Hinrich) +++ Hudba: Klaus Doldinger +++ (25.09.2008)

Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. (13.05.2007)

Poprvé v životě jsem zažil klaustrofobii a pravou ponorkovou nemoc. Celých 216 jsem tam byl přímo s nimi a bál se o život, když ponorka kvičela a šroubly lítaly kolem hlav. Když se nademnou proháněl torpedoborec a pouštěl pumy. Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem mluvit. Dal bych pět, ale poslouchat tři hodiny německou posádku v anglickém znění, to nebylo to pravé ořechové... (21.11.2008)