Režie:
Wolfgang PetersenScénář:
Wolfgang PetersenKamera:
Jost VacanoHudba:
Klaus DoldingerHrají:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig (více)Obsahy(1)
Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (611)
Poprvé v životě jsem zažil klaustrofobii a pravou ponorkovou nemoc. Celých 216 jsem tam byl přímo s nimi a bál se o život, když ponorka kvičela a šroubly lítaly kolem hlav. Když se nademnou proháněl torpedoborec a pouštěl pumy. Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem mluvit. Dal bych pět, ale poslouchat tři hodiny německou posádku v anglickém znění, to nebylo to pravé ořechové... ()
Takový "trošku jiný" pohled na boje vedené z německých ponorek. Velmi realistický, skvěle natočený (i přes příšernou kopii použitou pro přepis na VHS), s výbornými hereckými výkony. Jeden z nejlepších filmů s tématikou 2.světové války. Na VHS je to tak 90%, v kině by to musel být zážitek ještě silnější. ()
Film je natočen dobře, hlavně na sousední poměry. Působí to nadstandardně jako na amícké poměry, ale že bych měl nějaké sympatie k posádce, která byla zavřená v ponorce to zase ne. Bylo mi divné, že na ně tolikrát zaútočili protivníci a ponorce to vždy nijak zvlášť neublížilo. Jen mě trochu mrzel ten konec. Co si všechno prožili a takhle dopadnout... ()
Mám za sebou další snímek z kategorie těch, které je nutné zhlédnout z povinnosti, představují totiž žánrový fundament, od kterého se odvíjí orientace v dané oblasti kinematografie. Rozumím tomu, o co se Petersen pokoušel, i tomu, co na snímku oceňuje většina diváků. Život námořníků na ponorce rámují služební povinnosti, stres, stereotyp, strach a klaustrofobie. Jestliže se ale v řadě komentářů dočítám, že dlouhá stopáž vůbec není na překážku, na základě osobní zkušenosti to potvrdit nemohu. Ať se ta podívaná tvářila, jak chce velkolepě, pro mě byla únavná a byl bych za pokrytce, kdybych se přidal ke sboru pějícímu oslavné ódy. K postavám posádky jsem si nenašel cestu, žádný charakter mě doopravdy nezaujal a nepřijal jsem ho za svůj. A do třetice, jeden se musí divit, kolik odpůrců nacismu se v Německu v období války našlo a jak si na válečném plavidle bezstarostně pouštěli pusu na špacír. Tři hvězdičky jsou formálním uznáním řemeslných kvalit Petersenova velkofilmu, ale srdcovou záležitostí se pro mě Ponorka nestala a ani se k ní v budoucnu nebudu vracet. Celkový dojem: 55 %. ()
Na obou stranách válčili lidé, na obou stranách byli hrdinové, na obou stranách zůstalo i v těch nejtěžších chvílích tou nejdůležitější věcí přátelství. Špičkové válečné drama, které ve srovnání s většinou jeho leteckých nebo pozemních kolegů o 2. světové válce jednoznačně vede. Skvěle propracované a zahrané charaktery a příběh ve své délce napínavý až do konce (viděl jsem director's cut). Film, ve kterém budete sice fandit "těm druhým" ale který vám o válce řekne možná víc než tucty jiných. ()
Galerie (103)
Photo © Bavaria Film International
Reklama