Štěstí je krásná věc

Náramná podívaná. Byli jsme dnesnv kině a i když jsem původně film odsuzoval k záhubě. Je to úplný opak a též kino sál byl komplet naplněn a bšichni se smály. Dokomce mě to celé dojalo k slzám.mTleskám Produkci, Výpravě, Dramaturgii a Režii. Herci byli bybtáni velmi donře a spousza zcnich vypadá jako američtí kolegové. • Petra Hřebíčková jako Scarlet Johanson. (29.08.2020)

Z velmi slušného začátku se vyklubala buranská a sprostá komedie, která se nemůže normálnímu divákovi líbit. Nechápu, proč k tak ubohému scénáři vůbec došlo. A přitom je to velká škoda, protože potenciál komedie rozhodně měla. Asi se někdo snažil o druhé (spíš třetí) Dědictví, jenže na to tento film nemá ani náhodou. (05.07.2021)

Partnerská dvojice vesnických dlužníků vyhraje v loterii, leč neumí s nečekaně nabytým bohatstvím nakládat. Nějakým zázrakem se oběma podaří v poměrně krátkém časovém období rozfofrovat desítky milionů, aniž by se to přitom jakkoli podepsalo na jejich nuzném životním stylu. Nakonec po všech lapáliích a opětovném propadu do chudoby zjistí, že jejich největší štěstí spočívá v tom, že mají jeden druhého a mají se rádi. Není na tom nic originálního, stejně jako na moralizujícím poselství o tom, že peníze kazí charakter. Ale mohla to být aspoň solidní komedie (předlohou filmu se ostatně stala litevská komediální hitovka Trys Milijonai Euru z roku 2017, kterou film Štěstí je krásná věc vyloženě okopíroval), avšak to by se jí nesměli chopit producenti filmu Zoufalé ženy dělají zoufalé věci a seriálu Kameňák a scenárista obou Špindlů. Výsledkem je trapná buraniáda plná tupých stereotypů, jejímiž hlavními hrdiny jsou omezený hráč forbesů a jeho partnerka, která za ním oddaně stojí, i když jim zrovna exekutoři odvážejí pohovku. Zřejmý pokračovatel normalizačních komunálních satir (avšak s minimem nadsázky), v němž nechybí postavy jako závistiví sousedé, podvodnický podnikatel, umírající otec, dotěrně svádivá zlatokopka či podlý farář, ani legrační figurky v podobě bodrého Roma či vulgárního invalidy. Humoru pomálu, křeč skoro všude. (20.05.2021)

Česká vesnice plná přisprostlých buranů, kde se řeší prachy a kde je opět odporný závistivý farář ze zlé církve ... ne to není další Troškův film, ale scénář z pera Jaroslava Sauera, jehož filmy Špindly a Pepa mi k srdci opravdu nepřirostly a na které koukám s mírným despektem. Toto dílo s Hřebíčkovou a Zimou, kteří vyhráli 170 milionů sází přesně na ten buranský humor v tomto případě překročený do retardace ( hlavní hrdina se v novém Peugeotu s automatem ptá na třetí pedál a hledá sitič apod. ) Prvních padesát minut jsem to chtěl pětkrát vzdát, ale dokoukal jsem to. Fascinuje mne, že čím nevtipnější, bezdušší kravina, tím tam tvůrci nacpou dle vzoru Magnuska maximum známých i uznávaných tváří, aby si cíloví diváci mohli říct: " hele, toho znám " Možná se to líbí nějakým pohrobkům Troškova fanklubu, ale já při mé toleranci to hodnotím jako naprostou, hloupou ani trochu vtipnou věc. Jedna hvězda za Kotvalda a Mumuland. (17.12.2020)

Štěstí je krásná věc je bohužel komedie, která krom pár úsměvných scén nepřináší v podstatě nic nového. Respektive, vezměte dva vesnické dost naivní obyvatele, z nichž jeden je buran, dejte jim velkou finanční výhru a sledujte, co se stane. Filmaři bohužel opravdu nepřišli s ničím novým ani originálním, ale naopak využili prakticky na maximum, s několika zářnými výjimkami, všechna možná i nemožná klišé o takto nově zbohatnuvších lidech. A aby toho nebylo málo, použili i další komediální klišé. Kněz je taky buran, kouří a neortodoxně vybírá na kostel. Mimo to se nechová zrovna příkladně ke svým bližním. Ale buranů je ve filmu o dost víc. V podstatě každá větší postava spěje k buranství a toho je tam tolik, že už není možné rozeznat rozdíl mezi buranem a normálním člověkem, takže záměr tvůrců, aby právě tyto rozdíly byly vtipné, se nepovedly. Čenda s Janou nejsou navíc zrovna intelektuálové, ale jejich hloupost častokrát hraničí s idiocií, takže i zde vtip ztrácí na údernosti. Parodie na chudáky, kteří k  bohatství přišli prostě nevyznívá dobře ani při zamyšlení se nad chováním ostatních postav, ve filmu symbolizující ty normální. Závěrem už jen dodám, že nemusíte být příliš pozorní na to, abyste si všimli, že když je Ondřej Pavelka objeven sedící na židli mrtvý, ve skutečnosti více než jasně dýchá. (19.05.2021)