Portrét dívky v plamenech

Když protagonistka maluje autoportrét před zrcadlem umístěném v rozkroku její milované nebo když během procesu potratu utírá nešťastnému děvčeti slzy vedle položené batole, máte pocit, že tvůrci po tý pile vysloveně skáčou. A když jsem u toho kritizování, tak i ta válka s tím mít ve filmu maximálně diegetickou hudbu, ale přesto ji potřebovat ke katarzivním scénám, je vlastně také lehce napadnutelná. Nicméně co na tom, když film tak přesně opisuje subjektivní sureálnost spojenou s nepoznáváním sebe samotného v iracionální citové bouři. Díky stále pokročilejší emancipaci a sdílení jsem čím dál více přesvědčen, že stále méně potřebujeme škatulku queer film, protože filmy jako tento či Call Me By Your Name dokazují univerzálnost jak citu, tak ztráty napříč sexuálními preferencemi. Ve výsledku je to všechno o těch kódech, posuncích, nejistotách, náznacích a tajemství. Každá láska je zakázaná. Na druhou stranu, kdyby můj život snímala Claire Mathon tak, jako tento film, taky bych měl pocit, že má smysl. (28.12.2019)

Scény připomínají obrázky a herečky hrají dobře ( hlavně očima - což dává smysl v těchto rolích), ale nijak zvlášť se nepředvedou, protože scénář je dost slabý na to, aby se o filmu dalo mluvit jako o banalitě, či jako o intelektuální nudě. Intelktuálno je evokováno výrazem snímku, ale intelektuální fakt neni. Film nijak nezkoumá historickou úlohu ženy (nebo něco, co by tomu dalo přidanou hodnotu). Samotné milostné "vzplanutí" (pokud o tom lze takto mluvit, jelikož Dívce v Plamenech chybí živoucnost) mi přišlo slabě vykonstruované. Nechalo mě to 100% chladným. Docela zbytečné pokoukání. 1,5/5 (05.05.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $2,936,245▐ Prvá hodina to dáva dosť dole. Nevýrazne, ospalé, proste zívačka ako svina. Nevie sa to poriadne k ničomu odraziť, ničím upútať. Oproti takej tipovo podobnej Favoritke to je dosť nemotorné. V druhej hodinke to už konečne začne iskriť a hra na to artové umenie ako už konečne aj je k niečomu. Chrlí to pekné obrázky, prípadne aj obrazy, kresby do knižiek, náhrdelníkov, proste radosť, začne fungovať chémia. Ústredná dvojica to rozohrá priam delikátne, má to zmyselnosť ale pre mňa aj tak dosť premárnené a nezachránilo mi to tú pretrpenú prvú polovicu filmu. /videl v kine: 45%/ (04.12.2019)

Síla obrazu. Už roky mám ve zdejším osobním profilu poznámku o tom, že - "Kinematografii jsem vždy chápal jako výsostně vizuální umění, a z nezanedbatelné části na ni podle toho taky tak nahlížím." Tenhle film bych rád doporučil jako přímý příklad toho co tímhle pohledem na umění, které tady máme všichni rádi, myslím. Působivě vtahující, esteticky meditativní, vášnivé. (27.02.2021)

Merci Céline Sciamma za tu vrchovatou porci ženství a rovnocennosti v dokonalé symbióze s uměním. Merci Claire Mathon za ty skvostné obrazy, nabité energickou souhrou světel a stínů a výrazným charismatem ústřední dvojice. Merci Noémie Merlant za ten uhrančivý pohled, který obsahuje pestrou paletu emocí a přitahuje jak magnet. Merci beaucoup za tento nejen esteticky přenádherný film. (14.02.2022)