Papicha

Papicha ze všeho nejvíc nabízí opravdu silný příběh. Když milujete svoji zemi a ta vás za to nenávidí, není to snadná výchozí pozice. Přesto má smysl zápasit a nevzdávat se. Jestli to něco změní, to už nám Papicha neřekne, přesto diváka zalije energií pro boj za správnou věc. Škoda jen, že snímek občas sklouzne k přílišné předvídatelnosti, přesto se stále drží na špici. (04.07.2019)

Na programu snad každého ročníku karlovarského festivalu je nějaký film o volnomyšlenkářském člověku, který měl tu smůlu, že se narodil v arabské konzervativní zemi, a který se tamějšímu režimu snaží vzdorovat. Letos to vyšlo na Papichu. Zpracování je velmi kvalitní, ale zároveň je to takový ten film, u nějž je dopředu vše plus mínus jasné. A rovněž je jasné, že za rok tu uvidíme něco velmi podobného. Takže must see ne-e, ale zhlédnutím se nic nezkazí. #KVIFF2019 (03.07.2019)

Zaujímavý príbeh na podklade skutočných udalostí, do ktorých sa socialistické Alžírsko koncom roka 1991 ponorilo (a nasledujúcich 10 rokov bola krajina zmietaná v dosť komplikovanej občianskej vojne). Nebudeme si klamať, ale ani pred tým to nebola s Alžírskom až taká sláva, no tento prevrat v nástupe FIS bol skôr skok z kaluže do blata (a keď sa k slovu dostala GIA, tak to už bolo doslova bahno!). Film však zachytáva priamo len nástup FIS v roku 1991. Príbeh s dominantnou Nedjmou a jej kamoškami mal skutočne silnú atmosféru. Alžír sa ocitá na rozcestí a každým dňom sa stupňuje napätie, ktoré tu bolo veľmi dobre vystihnuté najmä Nedjminým vzdorom. K postavám si človek akosi automaticky vytvorí sympatiu, a na konci je človeku smutno, ako sa nástup FIS zvrhol (a to ešte nikto netušil, ako zamieša kartami teroristická GIA). (30.05.2020)

Nejlepší film MFF Karlovy Vary 2019, který jsem viděla - již od začátku strhující, autentické, skutečné - holky, ani nevíte, jak moc byste si měly vážit toho, že žijete v této republice. Několik scén z uličních útoků mě šokovala a dostalo, jako již dlouho nic. Naprosto to celé táhne a stojí a padá na hlavní představitelce Lyně Khoudri, v jejíž tváři se ve vypjaté scéně skandování v jídelně zračí úplně všechno a které jsem tu opravdovost, nespoutanost a živelnost naprosto věřila - neskutečný talent v této generaci, těším se na ní ve French Dispatch vedle dalšího talenta- Timothée Chalameta (06.03.2020)

Stačí říci pár hesel a všem je jasné o čem Papicha je a co od ní můžeme očekávat. Alžír, devadesátá léta a vzpurné mládí na pozadí velkých náboženských změn a nepokojů. Šílená doba, šílené místo a také velmi nepříjemná pozici mladých rebelujících dívek. O silné a znepokojivé scény tu není nouze. Těžko se to říká, ale v mých očích je to tak trošku na sílu. Klasická festivalovka se silným námětem a znepokojivým svědectvím z ne úplně radostných dob afrického kontinentu. (13.04.2023)