Roky a roky

[spojly spojly] Jsou (mini)série, které bojují s tím, že mají málo materiálu na to naplnit celou svou stopáž, tak nás občas nutí meditovat nad často úplně zbytečnými scénami, které děj nikam neposouvají. A pak je Years and Years, který by rád vyprávěl O VŠEM a O VŠECH a ze všech úhlů a s přesahem a ideálně se stal nejrelevantnějším současným dílem na zeměkouli, vedle kterého by Black Mirror vypadalo jak seschlá hlava domorodce. Jenomže na to nemá dostatečný prostor, rozpočet a energii. A obecně si myslím, že takto velkopansky celou látku pojmout je hlavně záležitost ega tvůrců. Takhle se série otře o populismus, konzervatizmus, nacionalismus, vlastnictví médií, transhumanitu, migrační vlny, klimatickou krizi, terorismus, globalizované banky, odosobňování vztahu mezi státem a občanem, aktivistickou vyhořelost, celoevropskou nestabilitu, potřebu segregace, deep-fakes a desítky dalších dnes skloňovaných témat, aby to pak uzavřela výstřelem z raketometu a dodávkou projíždějící plot. Jak se série blíží totiž ke konci, čím dál více vyplouvá na povrch její bezradnost a nesoustředěnost, díky níž se zásadní změny odehrávají náhle a lusknutím prstu, protože už nestíhá ukazovat, co k nim vedlo, takže je většinou pak dovysvětluje zpětně a jejich efektu si dodává neskutečně lacinou kýčovitou jakoby epickou hudbou, která zní jak ukradené samply od Nightwish. Tuhý a rychlý produkční proces pak naznačuje zjevná lacinost a odfláknutost jak vykreslení světa blízké budoucnosti, tak režijní práce, kterou ale nelze omluvit nízkým rozpočtem, když si člověk vzpomene třeba na předloňský maďarský Jupiter Holdja a jeho schopnost vykreslení zmatené a chaotické Evropy. Oceňuji dobře napsané postavy měšťáckých idiotů (až bude Rory Kinnear někdy hrát postavu, kterou byste nechtěli zamlátit do země, zavolejte mi), oceňuji pár scénáristických detailů (monolog Vivienne Rook naznačující, že ona není hybatelem děje či scéna voleb, kdy černoška s gayem volí konzervativce a labouristy pak čerstvě její manžel, protože mu banka zmizela s prachama, jejich sestra, která strávila celý život lidskoprávním aktivismem pak samozřejmě nevolí vůbec), ale to všechno padá s legračním závěrem a-la young adults spiklenecké filmy, kde se jako všechno změní tím, že hrdinové nahackujou všechny televize světa záběrama uprchlíků za ploty v detenčních centrech. Což jako asi prý pak změnilo Anglii. Já bych jen rád zmínil, že na záběry uprchlíků za ploty v detenčních centrech se lidi dívají již čtyři roky místo reklam a pokud to s někým nehne, tak to je ta lepší varianta. (08.08.2019)

Rodinné problémy, londýnské problémy, britské problémy a globální problémy. To je žebříček priorit od těch nejdůležitějších po ty nejméně závažné. Fakt, že roztál severní pól, se tu na ploše šesti dílů dvakrát letmo zmíní. Asi o nic nejde, když mají hlavní aktéři dál potřebu řešit zejména vztahy, práci, děti, moderní technologie a bydlení... Pokud je zajímá nějaké politické téma, pak je to migrace. Migrace po Brexitu. Uprchlíci a sexuální menšiny. To je nadstavba, díky které si Roky a roky nespletete s telenovelou. O moc víc už toho tady ale není. (27.08.2019)

Dramatická minisérie o jedné rodině, které se nevyhne řada více či méně obvyklých a uvěřitelných karambolů, v zásadě její členové ale pořád drží při sobě. Což je samo o sobě takové pěkné poselství. Námět o přetechnizovaném světě z blízké budoucnosti, jemuž se nevyhýbají nepříjemné politické a společenské zvraty, je jistě zajímavý, čekala jsem, že budou ale jednotlivá témata asi trochu více rozpracovaná a celé se to nějak výrazněji uzavře. Sérii vedle zajímavého námětu zdobí výborné herecké výkony a hudba, která správně zdůrazňuje tu úzkost až hrůzu z toho, kam se ten svět řítí. Jednotlivé postavy jsou napsané tak, že nejsou rozhodně černobílé, často se chovají naprosto příšerně, jindy zase jejich počínání můžete porozumět a vcítit se do nich, tudíž působí poměrně přirozeně a baví vás jejich vývoj sledovat. Tak jak obvykle nemám ráda zvolání o přehnaném cpaní různých menšin do seriálů a filmů a naopak bývám ráda, když se třeba někde objeví dvě maminky nebo jako ústřední pár gayové a nikdo to (konečně) neřeší a nepozastavuje se v tom díle nad tím, tak v Years and Years mi to už trochu přehnané a "nastrojené" přišlo. Naprosto beru, že Anglie (a Londýn zvláště) je trochu jiné kulturní prostředí a tudíž jsou běžnější smíšená manželství nebo obecně větší přítomnost různých národností ve společnosti (a líbí se mi to). Ale aby v jedné rodině bylo zároveň tolik jedinců patřících k nějaké menšině (v ne zase tak rozvětvené rodině tu máme gaye, lesbu, ženu s postižením, poloasiata, afroameričanku, zřejmě i transčlověka...), to mi prostě nesedělo a trochu kazilo tou vykonstruovaností celkový dojem. I přes některé výtky si ale myslím, že seriál má určitě co nabídnout, je to zase něco trochu jiného v záplavě různých dramatických sérií a minisérií, vede to i k určitému zamyšlení (ať už nad stavem světa a hrozbami, které se mohou týkat nás všech nebo třeba nad různými podobami vztahů v rodině) a nudit se u toho určitě nebudete. 75 %. (21.08.2021)

Pilot ma po prvotných rozpakoch mimoriadne navnadil a druhá epizóda mu neostala nič dlžná.... očakával som tradične, civilne britsky vyšperkovanú drámu na pozadí pomaly sa blížiacej politickej a ekonomickej apokalypsy. Čo je na dnešné dni mimoriadne silný námet. O to viac som bol sklamaný, keď sa s pribúdajúcimi epizódami dej zameral viac na rodinné problémy a každodenné útrapy jednotlivých hlavných postáv, ako na meniaci sa svet okolo a jeho vplyv na život jednotlivca. Seriál sa tak stáva viac rodinnou, ako sociálnou drámou a niektoré epizódy postrádajú to správne napätie, ktoré v prvých častiach bolo tak všadeprítomné a silne depresívnym spôsobom dotváralo veľmi dusnú atmosféru doby. A to sa už ani nebudem rozpisovať o tom ako mi prekážala tá nasilu tlačená politická korektnosť v duchu kultúrno-sociálneho neoliberilizmu a neomarxizmu, ktorá z tohto seriálu smrdela na hony... Len tak pre info, nech sa budete snažiť akokoľvek nenájdete tu ani jednu kompletnú bielu rodinu. Ale nie, na hodnotení sa táto skutočnosť neodrazí, pretože to nepovažujem za šťastný prístup a snažím sa hodnotiť jednotlivé snímky podľa iných kritérií. Napriek všetkých výčitkám musím priznať, že som sa tešil na každú ďalšiu epizódu a určite má čo Years and Years povedať, hlavne závislosť ľudí na moderných technológiách a ich prepojenie s nimi môžu raz skončiť veľmi zle. A na to treba vždy poukazovať.... Posledná epizóda je už skutočný bizár, ale dojem za 4* ostáva nezmenený, musíte vidieť, pretože takýchto projektov veľa nevzniká... 75 %!! (08.02.2020)

První půlka za mě naprosto parádní, díky mnoha skvěle zpracovaným tématům a svojí realističnosti, druhá se už točí hlavně okolo jednoho hlavního motivu a takový kyborg schopný se nahackovat kamkoliv, vidět cokoliv, otevřít jakékoliv dveře, způsobit blackout budovy, to už by bylo trochu moc i na Deus Ex :-). Trans/homo/rasová tématika mě neurážela, nepřišlo mi to naroubované do příběhu na sílu a naopak postavy se k těm výzvám, které to přináší, stavěli relativně racionálně, naopak nemá smysl předstírat, že nic takového neexistuje. P.S. Scéna ze zaškrtávání volebních lístků je geniální. (28.11.2021)