Roky a roky

Pokud chcete vidět skvělý propracovaný příběh, který působivě a do hloubky akcentuje snad všechna dlouhodobě aktuální stěžejní témata (masová migrace, multikulturalismus, vzestup politickému populismu a extrémismu, neustálý vývoj informačních technologií a lidská posedlost jimi), Roky a roky jsou přesně pro vás. Britská minisérie, jež je chytře zkonstruovaným vrstevnatým mixem dramatické rodinné ságy a populární seriálové sci-fi antologie Černé zrcadlo, se odehrává napříč několika lety, v nichž se skrze jednu rozvětvenou anglickou rodinu poukazuje na blízkou budoucnost a nejvýznamnější změny ve společnosti, domácí i světové politice, klimatu apod. V lecčem velmi skličující (až děsivá), ale rozhodně pozoruhodná, smysluplná a značně realisticky vyznívající vize zítřků, které nás v dohledné době možná skutečně čekají... (17.03.2020)

Politický Black Mirror. Existuje hodně lidí, které deptá, kam se ubírá budoucnost demokratických zemí a geopolitická situace v Evropě, ale fascinovaně sledují události a různé šílenosti kolem toho a nemůžou od toho odtrhnout oči. Patřím mezi ně momentálně i já, a tahle minisérie je pro tento typ lidí jako stvořená, dokonce se zde i tento typ chování reflektuje. Je to depresivní, je to strhující a často hodně chytré. Pár drobností mi nesedlo, například mě překvapilo, jak malou roli v minisérii má to, že je hlavní rodinka tak bohatá na rasy (je zde černoška a asiat) a sexualitu. Nic proti menšinám, ale čekal bych, že v dystopické budoucnosti se budou více řešit jejich specifické problémy, zatímco zde to vypadá tak, že jsou s tím všichni OK, čili sice v budoucnosti v Británii budou blbci stavějící koncentráky a dobrovolně se připravující o demokracii, ale zároveň budou různé rasy a různé sexuální orientace žít v harmonii... Každopádně tohle není nic, co by mě výrazně vadilo. Years and Years považuju za vynikající a často dechberoucí záležitost, o které by se mohlo hodiny diskutovat. (9/10) (20.07.2019)

Ze seriálu mrazí. O to víc, že většina lidí nad tím asi protočí oči a řekne si, že to je přehnané. Ale to je právě to, o čem seriál je - že už dneska máme nakročeno někam, čemu nevěříme, že by bylo možné, protože si to neuvědomujeme. Seriál by teoreticky mohl mít kategorii sci-fi, ale na konci jsem musel uznat, že v tom vlastně žádné utopické fantazie nejsou. Drsné je to právě tím, že se téměř vše zakládá na tom, co se už stalo, nebo se právě děje. Všechny věci už mají nějaký základ v dnešní době. A ještě něco musím vyzdvihnout - seriál je britský, což samo o sobě značí jistou kvalitu, ale není to jen o Britech, v mnohém lze poznat typicky české vlastnosti či reálie. (30.06.2019)

Dnes jsem se na beton ujistila,že politiku umějí nejlépe dělat herci a komici,ne tím,že by jí rozuměli ale umějí ji před občany zahrát.Zde tady v tom případku Emma Thompson.Mimika ,gesta vše za jedna!! Můj oblíbenec Tovey byl opět famozní.A vlastně všichni herci si se svými rolemi sekundovali na Oscara.I ti, kteří se museli popasovat s tím, že jim scénář přidělil určitý stupeň pošahanosti.Bezva hlášky.Překlad se zapotil aby vše sedlo.Extra famozní dabing.Kvituji ,že dali dvě epizody najednou a nerozsekali to na molekuly ,aby to natáhli do aleluja. (02.08.2023)

Seriál mě uvrhl do hlubokých depresí, protože působí děsivě realisticky a jeho předpověď budoucnosti se dá už dnes v mnohém tušit. Je to dystopie, jejíž výhonky už kolem sebe můžeme vidět. A je to vyhlídka převelice chmurná. Těžko doufat, že se lidstvo s větším poznáním, pokrokem a novými vynálezy bude posouvat jen k lepšímu. Kdepak, vývoj jde ve vlnách a zákrutech a teď se, obávám, řítíme do močálu. ____   Seriál je velice věrohodný a přesný, s hrdiny se můžeme sžít – možná i proto, že většinou je nehrají žádní světoznámí herci. Přesto jsou herecké výkony obdivuhodné. Největší plus má ale scénář, který na osudech členů jedné rodiny dokáže přesvědčivě zobrazit výhled celého lidstva. Scenáristé domýšlejí, kam mohou vést dnešní směry a tendence a vychází jim z toho diktatura, rasismus, chudoba a otroctví. Zobrazeno tak reálně, že z toho jde děs. Scéna plavby přes kanál La Manche na přeplněném nafukovacím člunu svou naturalistickou autenticitou diváka téměř na ten člun přenesla. Scénář bych označila za věrohodný, deziluzorní a chytrý. Výhradu, ale i vděčnost mám jen k poslednímu dílu, kdy se SPOILER snad dramaturg zalekl hmatatelné deprese a najednou se tón vyprávění zlomí a vše (skoro) skončí jak mávnutím kouzelného proutku nad očekávání dobře. Přesto však mi tahle falešně sladká tečka tolik nevadila, právě proto, že mě aspoň trochu ukonejšila a pohladila po šrámech, které jsem utrpěla sledováním předešlých drsných dílů. SHRNUTÍ. Lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu! (30.06.2021)