Roky a roky

Děsivá symfonie budoucnosti. Pro mnoho lidí jen bídná propaganda plná nesmyslů. Upřímně, nic to nemění na geniální dramaturgii děje. Spolu s tím zde máme vše, co nás vlastně jednou čeká. Nemusí to být samozřejmě doslova. Budoucnost se nikdy předpovědět nedá. To je v celku jednoduchá věc, kterou si málo lidí uvědomuje a přitom by to mělo vědět každé malé dítě. I přesto víme, že virtuální svět bude všude kolem nás. Samé upgrady. A politické pozadí v tom všem vidíme už dnes. Smutné je, že mnoho z toho není ničím jiným než čirou realitou. To vše, co zde vidíme je pouhá predikce, ale smutné je, že když člověk na to kouká, tak v rámci toho, co vidí kolem sebe a zná poučení z dějin, tak si je naprosto schopen představit, že to jednou bude jasná realita. A to je na tom asi nejděsivější. Sledování jedné rodiny, která to celé prožívá kousek po kousku. A skvělé pozadí politické scény jako z jiného světa pouze na obrazovce se skvělou Thompson. K tomu nemůžeme upřít pravdivé filozofické myšlenky, které své opodstatnění jednoznačně mají. Sledujeme to kvůli budoucnosti jedné rodiny a celého světa, ale jelikož si na onu rodinu opravdu zvyknete, pozdější přechod na skoro až sociální mezilidské drama, kde už je budoucnost v pozadí, vás nijak negativně nezasáhne. Celé v nádherné šabloně, kde vás jednoduše napíná jak to dopadne. Ten kdo zahodil své politické přesvědčení a jenom se snažil bavit, nelitoval. (26.08.2019)

"Pamatujete, když nám zprávy přišly nudné?" Jedna britská rodina v utahující se smyčce klimatických změn, ekonomické krize, nových technologií, migrace, fake news a vzestupu populistů vedoucích zemi rychle směrem k policejnímu státu a koncentrákům. Znepokojivé a depresivní, o to víc, že je to vše divákovi víc než povědomé a rodinka je sympatická a v druhé půlce jsem si nad jejími osudy i pobrečel. Na konci to ale šlo trochu moc do sci-fi. (07.08.2019)

Politický Black Mirror. Existuje hodně lidí, které deptá, kam se ubírá budoucnost demokratických zemí a geopolitická situace v Evropě, ale fascinovaně sledují události a různé šílenosti kolem toho a nemůžou od toho odtrhnout oči. Patřím mezi ně momentálně i já, a tahle minisérie je pro tento typ lidí jako stvořená, dokonce se zde i tento typ chování reflektuje. Je to depresivní, je to strhující a často hodně chytré. Pár drobností mi nesedlo, například mě překvapilo, jak malou roli v minisérii má to, že je hlavní rodinka tak bohatá na rasy (je zde černoška a asiat) a sexualitu. Nic proti menšinám, ale čekal bych, že v dystopické budoucnosti se budou více řešit jejich specifické problémy, zatímco zde to vypadá tak, že jsou s tím všichni OK, čili sice v budoucnosti v Británii budou blbci stavějící koncentráky a dobrovolně se připravující o demokracii, ale zároveň budou různé rasy a různé sexuální orientace žít v harmonii... Každopádně tohle není nic, co by mě výrazně vadilo. Years and Years považuju za vynikající a často dechberoucí záležitost, o které by se mohlo hodiny diskutovat. (9/10) (20.07.2019)

Tady se sedělo na osmnácti židlích zároveň, kdy ústřední linie mizí hned záhy a více už k nalezení nebude. Paradoxně přehnaně korektní, první dva díly moc dobré, pak se už jen plácáme v galimatyáši všehochuti, sci-fi nových technologiích, v destabilizaci světa, dále umělá strava, pády bank, rozpuštění pólů, také rozpuštění a vypuštění nebožtíka místo zpopelnění, samozřejmě všelijaká pohlaví všech možných barev pleti, pochopitelně všichni jsou ultraprudce tolerantní na max., do toho populismus, uprchlíci, koncentráky a jedna bohatá rodina, která navzdory svému dobrému ekonomickému a rodinnému zázemí neví pořádně co se sebou. V seriálu je bezpochyby řada výborných myšlenek a nápadů, některé linky mě zajímaly velmi, jiné byly k smíchu, ale vše výborně sestříháno, dobrá hudba, Emma Thompson výborná, ale celkově hodnotím obsah příběhu průměrně. Navzdory originalitě bylo citelně znát, že to scénáristé nezvládali ukočírovat. Šokující, provokativní memento na téma hrozeb všehomíra je to bez debaty záslužné, však mohli trochu přitlačit, aby tato děsivá vize blízké budoucnosti měla výraznější hlavu i patu a hlavně směr. (12.01.2020)

Politika ústupků a studených válek je u konce, na řadu přichází neobratná, účelově destruktivní rošáda demagogů, jež pro nás připravují scénáře, ve kterých mohou působit naši smělí hrdinové. Skvělý nápad, grandiózní provedení, technologie oplývající novými možnostmi, ale co víc skvělé predikce a pozorování z oblasti společenských vztahů mezi národy, jejich štěpení, silné trojky a neodvratnosti/nepoučitelnosti lidského plémě žít v harmonii a rovnováze. Tohle pouštějte na středních a vysokých .... a nechte studenty ať se ptají COJAKPROČSAKRA? Ta elita Británie mě vždy čas od času něčím strhne, jsou tam ti nejlepší z nás. (18.01.2022)