Režie:
Josef PinkavaScénář:
Hana PinkavováHudba:
Zdeněk JohnHrají:
Zuzana Krupicová, Markéta Zmožková-Zahradníková, Jana Páleníčková, Zdeněk Řehoř, Bronislav Poloczek, Jiří Kvasnička, Jiřina Jelenská, Jiří Tomek (více)Obsahy(1)
Hudební komedie o tom, jak udržet čtyřicet holek na řetězu. Veselé příběhy ze života dospívajících dívek a chlapců jsou doplněny krásou dívčího sborového zpěvu, emocionálně zesílenou rafinovaně zvoleným prostředím, ať již Prachovských skal nebo soboteckého Humprechtu. Ústředním motivem je rivalita dvou sólistek sboru a jemně naznačené nebezpečí dětského „primadonství“. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Moc hezký dětský film!!! Milovníky loveckého zámečku Humprecht bych chtěl upozornit, že ve filmu je několik záběrů, na kterých skutečný průvodce předvádí unikátní několikanásobnou ozvěnu. Předvedení tohoto pozoruhodného akustického jevu jsem se jinak nedočkal ani na DVD, které se dá na zámku Humprecht koupit, což považuji za velký nedostatek zmíněného DVD. ()
Pěvecký sbor, který se (s výjimkou jednoho klučiny) sestává ze samých dívek, se pod "taktovkou" Zdeňka Řehoře o letních prázdninách vydává na soustředění po vlastech českých. Film zachycuje dívčí soubor z různých úhlů pohledu - starosti vedoucích soustředění, vzájemnou dívčí rivalitu... Natočeno v moc hezkých exteriérech (mj. východočeský barokní zámeček Humprecht u Sobotky). ()
Jednu hvězdičku za odhalená ňadra přibližně 13ti leté dívky (možná 14), která se objevila jak v inkriminované scéně během filmu tak na konci ve formě fotografie v závěrečných titulkách - režisér se scénáristou úchylové. Jinak je to výplod křeče v krystalické podobě let osmdesátých. Nejhorší hudba, dialogy, optimistická agitka, že je to všechno správně, co se děje v republice. 80. léta byla pro MJ tolik úspěšná, protože zbytek popkultury byl na popravu. Peklo. Příklad toho, jak Ať žijí duchové jsou naprosto výjimečným snímkem. ()
Docela solidní bizar. - Bradavku jsem vážně nečekal a vzhledem ke zbytku filmu mě dost překvapila. - - - Jinak normalizační kinematografie opět nezklamala a nabízí dvě-tři obrýlené sboristky (i když na těleso takového typu je to spíš "jen"), z toho výraznější dvojici archetypálních šprtek-slušňaček (které se v závěru odvážou Hvězdou na vrbě), komplementárně jedna -D, druhá +D ()
"Stačí jen úsměv vzít, nejlevnější svůj dárek, dárků sebou máme stále na tisíc. Každý z nás kouzlo zná, krátit vzdálenost dálek, hřát úsměvem dobrou noc si přát" . Tahle hudební komedie ze života dospívajících má své nepopiratelné kouzlo v dívčím sborovém zpěvu. Mě ale zaujaly třeba i hezké záběry na krajinu Prachovských skal, hradu Trosky či zámku Humprechtu a z dětských výkonů pak bezprostřednost Jany Páleníčkové coby nejmladší členky pěveckého souboru Míši. Na dnešní dobu je tento film samozřejmě lehce naivní, hřejivý úsměv na rtech se však při jeho sledování přesto může dostavit. To když nebudeme zapomínat na to, že "stačí jen tonů pár, úsměv je v písních..." Kdyby šlo o dospělácký film zůstanu u 4 hvězdiček, ale v případě tohoto roztomilého dětského snímku napěchovaného jako vždy hravou hudbou Zdeňka Johna a dívčím zpěvem musím navýšit na plný počet. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (6)
- Texty k písním, které zpívá dívčí sbor (včetně „Písně z konce století“), napsal Ondřej Suchý. (HonzaBez)
- Štefana Skrúcaného vo filme dabuje Oldřich Kaiser. (pds)
- Filmovalo se na zámku Humprecht u Sobotky, v Jičíně, Frýdlantu, Mladé Boleslavi, Kroměříži, Skalici, Teplickcýh skalách a v Hřensku u Dolského mlýna. (M.B)
Reklama