Sanitka

Můj nejoblíbenější český seriál. Je neuvěřitelné, jak dokázal zachytit životy a tehdejší poměry tak citlivě a zároveň jasně. Vedle pomalejší a delší Nemocnice na kraji města, je Sanitka trochu "akčnější" a hlavně pokrývá celé spektrum postav a problémů. Skvěle jsou vykreslené postavy, v čele s Janderou v podání Jaromíra Hanzlíka, vedle něj ovšem nezapomenutelně hrající Bartoška, Vinklář a další. Skvělá hudba, a to nejen úvodní "SOS" dělá strašně moc. Dokáže z obyčejné scény jako je chůze prázdnou chodbou, udělat nezapomenutelný zážitek. Dnešní scénáristé, kteří vytvářejí rádoby realistické seriály se studiovými scénámi a papírem šustícími dialogy, by si měli Sanitku pouštět od rána do večera. Hlavně Adamec by si měl připomenout, jaké kdysi točíval seriály, než na Nově definitivně zaroste mechem. (08.04.2008)

V české kotlině oblíbený a v podstatě kultovní seriál podle mého názoru nedosahuje kvalit takové "Nemocnice na kraji města", a to hlavně kvůli charakterům postav. Když se nyní ohlédnu za několikatýdenním sledováním televizní reprízy, nevybavuji si příliš mnoho hrdinů, se kterými bych sympatizovala. Vlastně i Hanzlíkův Jandera mě iritoval neustálým přeletováním mezi dvěma ženami (jeho bývalou kolegyni a milenku v podání Evy Hudečkové každopádně řadím mezi nejlepší manipulátorky a mrchy české televizní tvorby). Kdybych ale vyrůstala v osmdesátých letech, určitě bych vyžadovala Bartoškův plakát v pokojíčku :). (27.07.2016)

"Promiňte, já vám chtěl jen zachránit život." Sanitku jsem míval radši než Nemocnici, byla akčnější, měla hezčí baby (Hudečková, Adamovská, Andrlová), lepší hudbu a sešli se tu mí oblíbenci jako Hanzlík, Kostka nebo Vinklář jako charizmatický, chápavý šéf s úžasnými melancholicko-patetickými proslovy k zaměstnancům. Naivita a patos mi nevadí, právě naopak a nad politiku jsem povznesen, ale faktem je, že je to hrozná limonáda, že Hanzlíkova správňácká postava nepůsobí nejsympatičtěji a že bych rozhodně nepostrádal linii jeho otravného bratra. Ovšem ten euforický pocit pokaždé, když vyrazí sanitka do ulic a ten poslední traumatizující díl s leteckou katastrofou... (17.01.2010)

"Můj čas, je pouho pouhé prozatím. Můj čas, může říct - já už neplatím. Rád, tak rád bych žil. A mám jen zbytek sil. A času míň, než se mi zdálo před půl hodinou. Příteli chvátej SOS, ať jsem i zítra čím jsem dnes. Zbav mě tíhy mé. Rány mé. Co nejdřív. Příteli chvátej píšu vzkaz, dej mi, co ztrácím - dej mi čas. Vrať mi víru mou. Lásku mou. A té nejvíc! Z vlastního spánku můžeš krást, jen času svého dej mi část. Boj s časem toužím tentokrát neprohrát. Můj čas - to jsou jen chvilky takové. Můj čas se ocitl v tísni časové. Rád bych zůstal živ. Chci dýchat jako dřív. A čekám dál, že přece ustrneš se nade mnou. Příteli chvátej SOS, ať jsem i zítra čím jsem dnes. Zbav mě tísně mé. Strasti mé. Co nejdřív. Příteli chvátej píšu vzkaz, dej mi, co ztrácím - dej mi čas. Vrať mi víru mou. Lásku mou. A té nejvíc! Z vlastního spánku můžeš krást, jen času svého dej mi část. Společně můžem tentokrát neprohrát. Až budeš příště v tísni sám kus času svého já ti dám a pomoc tvou ti zítra tím oplatím." (Hudba: Petr a Pavel Orm; Text: Zdeněk Borovec; Spev: Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald) ** (11.03.2008)

Seriál ,který se odehrává od 50 let až do 70 let. Byt ony 50 léta tu nejsou ani vůbec znát. přesto je to pěkná podívaná ze života záchranářů či přesněji posádek sanitek. Postavy jsou velice pěkně napsaný a zahraný. J.Hanzlík je tu velmi dobrý možná bych mu někdy vyčetl v osobním životě tu nerozhodnost ,která mu naopak v práci nechybí. Za zmínku stojí poslední díl s leteckým neštěstí ,které je opravdu hodně autentické . Viz třeba zmítající se člověk bez nohy. Poměrně silný moment. (30.12.2007)