Sanitka

Jako celek depresívní a pesimistické. Jako televizní podívaná dobré. Nemám nic proti Jaromíru Hanzlíkovi, ovšem v celkem jedenácti hodinách tady dostává až moc velký prostor, v němž se nezřídka potácí jako příšerně unavený a ospalý (páč ho furt někdo budí ve službě, po službě, před službou atd.). Má to spoustu zdlouhavých scén a nudných dialogů, což ovšem vyvažují výborné dramatické momenty. Mezi ty nejsilnější patří letecká katastrofa v posledním díle a úmrtí doktora Skalky (Jiří Bartoška) v předposledním. Ostatně, Skalkovy glosy a citáty klasiků dávají najevo, že scénárista je vzdělanec. Krásnou konfrontaci mezi životem ve městě a na venkově představuje zemitý otec v podání Josefa Karlíka, jednu z prvních větších příležitostí tu dostala i Zlata Adamovská, po celý seriál zoufale svádící boj o svého druhého muže a se svým prvním mužem (tím prvním je nakopnutíhodný Karel Heřmánek). Bitvu o druhého muže svádí s Evou Hudečkovou, kterou jsem tady kdysi viděl poprvé a od té doby ji nemám rád. Výborně zahraná role, postava ovšem napřesdržku. A dodneška nechápu, jak se sem mohla propašovat postava emigranta doktora Mádra (Petr Kostka), která přitom nevyznívá nijak negativně. Povedenou kreaci rozšafného šoféra Fandy tady podal Pavel Zedníček, stejně tak Petr Nárožný jako garážmistr Pudil nebo dispečerka Simona Stašová. A závěrem, píseň Můj čas se vážně povedla. (08.07.2012)

Komunistické, prorežijní seriály trpělivě líčící to, jak jednotlivé profese přispívají k budování socialismu, mě naštěstí nezasáhly nijak nepříjemně, a proto si jimi občas celkem rád připomenu to, jak to vypadalo, když ne ve skutečnosti, tak alespoň v televizi, v době, kdy režimu pomalu, ale jistě docházel dech. (08.04.2005)

Sanitka je kupodivu převážně dost depresivní seriál z obvykle podstatně jinak pojímaného prostředí záchranné služby, kde hlavní roli mají mezilidské vztahy a jejich vývoj. Zákroky "rychlé" jsou tu v podstatě jen jakýmsi zpestřením, a vždy vedou k další scéně profesní a/nebo osobní konfrontace. Dejte řeč s někým, kdo tu nevděčnou práci dělá, a dozvíte se, že na slovech pana Vinkláře - který tu podává nejlepší herecký výkon ze všech zúčastněných - se za těch x desetiletí nic nezměnilo. Sanitka jako seriál fungovala tenkrát a funguje i dnes, a ty drobné úlitby režimu jsem ochoten režiséru Adamcovi (narozdíl od zločinů proti divákově inteligenci, které páchá v už nemálo posledních letech) odpustit. 80% (07.09.2013)

Když mě bylo asi 5-6 let, už tehdy jsem měl trojici nejoblíbenějších filmových počinů. První byl Švejk, druhý Hostinec u Kamenného stolu a třetí Sanitka. Nejlepší na tom je, že tahle trojka je stále mezi mými topovými klasikami. To znamená, že Sanitka je kultovní dílo, protkané uvěřitelnými a lidskými příběhy z mistrovského pera Jiřího Hubače. S obludným pokračováním druhé série Filipa Renče nemá smysl se nikterak srovnávat. (08.04.2023)

Stará dobrá Sanitka. Poměrně slabé hodnocení spousty uživatelů poměrně chápu pro z dnešního pohledu "zastaralosti" seriálu, ale po shlédnutí seriálu v dospělém věku musím konstatovat, že je to skvěle a geniálně postavený a natočený seriál. Od děje přes záchranné scény včetně vývoje vozového sanitního parku až samozřejmě po památný poslední díl mapující skutečnou událost havárie letu v pražské čtvrti Suchdol z roku 1975. Z dnešního pohledu není seriál dostatečně akční, rodinné scény jsou výrazně pro Janderovské, kdy mladý Jandera je velmi silná osobnost a jeho vztahy k jeho dvěma ženám i otci jsou silně kombinované, až mi hodně lezl krkem pro svou tvrdohlavost a neochotu kompromisu. Ovšem další postavy jsou výtečně vykreslené a zahrané, prim hraje Bartoška. Seriál vrcholí skutečně naprosto fantastickým dílem a je správným ukončením seriálu. Jakákoli dvojka, ať už bude jakákoli, nemá šanci ducha seriálu přenést dál. A znělka je kapitolou sama pro sebe, ta prostě nemá chybu. (27.09.2013)