Sanitka

Nebylo to poplatné době, a je to pořád mnohem lepší, než dnešní české seriály s nemocniční tematikou. Hanzlík a spol. jsou kvalitní herci a Jiří Adamec tehdy hýřil poměrně nápaditou režií a jeho zvolený styl byl chytlavý. Smysl pro rytmus, cit a gradaci scén mu rozhodně nechyběl. Měl tehdy talent, ale postupem času ho rozmělnil v prasárnách na Nově. 60% (19.03.2009)

Všichni velcí mudrlanti a odpůrci "socialistického" seriálu Sanitka, ať se jdou vycpat. Pro mě je to jeden z nejlepších českých seriálů z mnoha důvodů - někdo se zkrátka zajímal o nevděčnou roli těchto doktorů a saniťáků, zbožňuju vynikající výkony Hanzlíka, Vinkláře, Bartošky, Řehoře, Kostky, díl s leteckým neštěstím, sháněním kaštanů a Bartoškovým skonem jsou majstrštyky. A ústřední písnička v sobě zahrnuje tolik bolesti, smutku a melancholie, že s každou citlivou osobou musí zakývat. (22.06.2007)

Těžké hodnocení... Upřímně míněná snaha natáčet civilně působící, reálnými situacemi inspirované televizní seriály, znamená s odstupem času poměrně zvláštní a dosti reálnou reflexi onoho blbého systému. Místy až překvapivě přesně a otevřeně popisují tvůrci běžné mechanismy moci a fungování totalitního systému. Šlendrián, bratříčkování a známosti, neschopní ředitelé a stranický klíč k sortýrování osob, kvetoucí šedá ekonomika, pokřivené vztahy, pragmatismus, podivné nevyslovené společenské dusno, bezútěšnost... nejvíce získá ten, kdo umí ohýbat hřbet, loajálně a servilně poklonkovat mocným a sem tam si i něco vyvzdorovat... Samozřejmě nepřekvapí, že o Pražském jaru není v seriálu ani ta nejmenší zmínka, přestože probíhalo zhruba v době, do níž je seriál situován. Ve skutečnosti by byl samozřejmě Mádr dávno za kopečky, protože v roce 1968 to nebyl žádný velký problém. Ve skutečnosti by ovšem také v žádném případě Mádra nikdo nikdy na počátku sedmdesátých let nepustil na "nějaký ten kongres" do Kodaně. To si soudruzi samozřejmě uměli ohlídat. Obojí je rozhodně nejvylhanější komponentou celého seriálu, přičemž postava emigrovavšího "zrádce Mádra" je nepochybnou úlitbou režimu za možnost, kriticky popisovat všednodenní situace tehdejšího Československa... Sympatické je velmi slušné herectví většiny zúčastněných a občas i překvapivě dobrá kamera. Naopak některé situace opravdu notně šustí papírem, například promluvy ředitele záchranky, scénář působí schématicky, divák se místy nevyhne dosti citelné nudě. Samotnou kapitolou jsou partnerské vztahy, alfa a omega všech českých seriálů z jakéhokoli prostředí. Sorry, ale tolik nečekaných zvratů snad nenajdeme ani v telenovelách. Jediným rozdílem je to, že tyhle působí tak nějak méně utěšeně. Tak trochu podle hesla "za každým rohem číhá nějaká nevěra". Dost často ovšem jde i o slušný doják, nesmírně vhodný ke ždímání kapesníků, natahovaný až běda a tklivě podbarvený "romantickým klavírem Jiřího Maláska XXIV"... Neuvěřitelně otravný a vlezlý je ostatně celý popový hudební doprovod... Suma sumárum. Nemyslím si, že jde o primárně "propagandistický seriál". Komunistické bláboly a občasné úlitby moci v něm samozřejmě jsou dosti citelné, ale neřekl bych, že to byl důvod jeho vzniku. Ne, že by se to úplně dařilo, snaha "diváka vychovávat", stejně jako přílišný zájem o rodinné a partnerské vztahy směřují výsledek kamsi jinam, ale už jen úvodní promluva vypovídají jasně o tom, že to celé bylo míněno jako určitá pocta záchranářům. To se ostatně velmi dobře povedlo v posledním díle. Scéna záchrany po pádu letadla je natočená naprosto skvěle. Kéž by takhle dobře vypadal celý seriál... Celkový dojem: 68% Zajímavé komentáře: flanker.27, sportovec, Radek99 (01.10.2011)

Seriál má několik rovin...jednou z nich je samozřejmě průřez historií a vývojem pražské záchranné služby...četl jsem tu kritiky, že bez přiřazení letopočtů je to k ničemu, ale to je nesmysl...ty roky se dají velmi snadno a krásně odvodit (nebo vygooglit)...dochází totiž nejenom k obnově vozového parku, ale také se obměňují rekvizity a taky (a to je velmi důležité) i lékařské metody a praktiky při záchraně životů...například při záchraně utonulého chlapce...používají metodu Silvestr-Brosch, která se někdy od půlky šedesátých let už nepoužívá. Tím vším se dá přibližně určit, kdy se jednotlivé díly odehrávají. Pak je tu samozřejmě rovina vztahová (láska, rodiny, kolegové, přátelství, vztah doktor-pacient apod.) Co se týká herectví, tak to je skvělé u všech zúčastněných..snad až na Hanzlíka, který by si za svou nerozhodnost (především, co se týká žen) zasloužil přes držku. :-D Hodně mě těší, že v každém díle je spousta herců i v malých nebo úplně mrňavých roličkách...zmíním aspoň Marii Vášovou v její poslední roli. No a nejvíc musím vypíchnout Josefa Vinkláře. Zatímco v Nemocnici byl sice sečtělý, ale jinak dobytek, tak tady je nejen sečtělý, vzdělaný, ale taky moudrý a člověk mu to sežere. Tak to zakončím jedním citátem...„Pravda má jednoho důležitého svědka, a tím je čas.“ (17.07.2022)

Jiří Hubač mě jako tvůrce seriálu baví víc než Jaroslav Dietel. Hubač je akční a dává větší prostor hercům, Dietlovy hrdinové deklamují sáhodlouhé monology... (Dobrý večer, tady Sova. Chtěl jsem vám říct takovou možná maličkost... [o 5 minut později]... nashledanou). Doktor Jandera nekecá, doktor Jandera koná. A od kecání (ale jak úžasně podaného) je tady občas zcela zoufalý ředitel záchranky, který se často musí snažit (útlocitní prominou) uplést z hovna bič... (04.04.2011)