Sanitka

...seriál,ktorý mal konkurovať nemocnici na okraji mesta.Už v dobe premiéry v TV - to bolo nudné,statické,mdlé herecké výkony.Zlata Adamovská dostala úlohu snúbenice,ktorá moc rozumu nepobrala a žiaľ ani J.Hanzlík toho veľa neukázal.Výborný herec,ktorému úloha nesadla.Suma sumárum - ako dokument tej doby-nnno povedzme,že to tak bolo +historikcé sanitky to ešte beriem,ale ako seriál - pomalééé a keď to má byť o začiatkoch rychlej lekárskej služby čakal by som väčší "drajf".PS:pokiaľ si pamätám i súdobá kritika sa k danému dielku vyjadrovala väčšinou negatívne. (01.07.2013)

Stará dobrá Sanitka. Poměrně slabé hodnocení spousty uživatelů poměrně chápu pro z dnešního pohledu "zastaralosti" seriálu, ale po shlédnutí seriálu v dospělém věku musím konstatovat, že je to skvěle a geniálně postavený a natočený seriál. Od děje přes záchranné scény včetně vývoje vozového sanitního parku až samozřejmě po památný poslední díl mapující skutečnou událost havárie letu v pražské čtvrti Suchdol z roku 1975. Z dnešního pohledu není seriál dostatečně akční, rodinné scény jsou výrazně pro Janderovské, kdy mladý Jandera je velmi silná osobnost a jeho vztahy k jeho dvěma ženám i otci jsou silně kombinované, až mi hodně lezl krkem pro svou tvrdohlavost a neochotu kompromisu. Ovšem další postavy jsou výtečně vykreslené a zahrané, prim hraje Bartoška. Seriál vrcholí skutečně naprosto fantastickým dílem a je správným ukončením seriálu. Jakákoli dvojka, ať už bude jakákoli, nemá šanci ducha seriálu přenést dál. A znělka je kapitolou sama pro sebe, ta prostě nemá chybu. (27.09.2013)

"Můj čas, je pouho pouhé prozatím. Můj čas, může říct - já už neplatím. Rád, tak rád bych žil. A mám jen zbytek sil. A času míň, než se mi zdálo před půl hodinou. Příteli chvátej SOS, ať jsem i zítra čím jsem dnes. Zbav mě tíhy mé. Rány mé. Co nejdřív. Příteli chvátej píšu vzkaz, dej mi, co ztrácím - dej mi čas. Vrať mi víru mou. Lásku mou. A té nejvíc! Z vlastního spánku můžeš krást, jen času svého dej mi část. Boj s časem toužím tentokrát neprohrát. Můj čas - to jsou jen chvilky takové. Můj čas se ocitl v tísni časové. Rád bych zůstal živ. Chci dýchat jako dřív. A čekám dál, že přece ustrneš se nade mnou. Příteli chvátej SOS, ať jsem i zítra čím jsem dnes. Zbav mě tísně mé. Strasti mé. Co nejdřív. Příteli chvátej píšu vzkaz, dej mi, co ztrácím - dej mi čas. Vrať mi víru mou. Lásku mou. A té nejvíc! Z vlastního spánku můžeš krást, jen času svého dej mi část. Společně můžem tentokrát neprohrát. Až budeš příště v tísni sám kus času svého já ti dám a pomoc tvou ti zítra tím oplatím." (Hudba: Petr a Pavel Orm; Text: Zdeněk Borovec; Spev: Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald) ** (11.03.2008)

Náhledem optiky osmdesátek, kdy bylo možno vidět spoustu seriálů z každé profese od kombajnistů po hrázné se tento přeci jen trochu vyjímá. Doktorské povolání je složité, odpovědné a lidská schránka chatrná. Nezáleží na stavu či pozici na politickém žebříčku. Když se něco začne sypat každý potřebuje doktora. Snad proto doktorské filmy oslovují tak široké spektrum lidí, protože každý má ten svůj žlučníček, hypertenzi či třetí infarkt za sebou... Sanitka je navíc o to akčnější, že dotyční lékaři řeší problémy v terénu v polních podmínkách bez možnosti zázemí velké nemocnice - třeba zrovna té - Na kraji města. Hlavní je zajistit životní funkce a převézt pacienta živého. Nikdo asi nezapomene na poslední díl, pád dopravního letadla do zahrádkářské kolonie v Suchdole. Na ten se rád podívám vždycky i dnes - tedy až na ten papalášský závěr. Mně zaujala v seriálu zejména postava Petra Kostky - lékaře Mádra, který coby bývalý pilot RAF při první možné příležitosti zradí a emigruje na západ. Opravdu žasnu nad tou neskutečnou nenávistí komunistů k našim západním letcům, kdy i v roce 1984 ( ! ) měli potřebu špinit v očích lidí tyto statečné muže často žijící na hraně bídy. Jak ale sám Kostka vzpomněl v jednom z rozhovorů, byla jeho postava mírně zahořklého a sarkastického lékaře, který moc dobře ví která bije, s anglickou dýmkou v dlani - veřejností vnímána kladně a někteří lidi mu prý říkali - ,,dobře že jste utek'' ! :-) Seriál je celkem zajímavý i postupným vývojem vozové flotily sanitních vozů pražské záchranné služby a jejich výbavy. Sám jsem bydlel tehdá nedaleko od místa kde se film točil a kde byla skutečná základna záchranné služby a tak jsem všechny ty houkající výjezdy coby dítě rád z okna našeho domu sledoval. Já pamatuji i poslední socialistický vývojový článek vozového parku a tím byly skříňové Avie a žluté sanitní Mercedesy. To už jste ale na tom museli být hodně zle, když si pro vás ,,Meďák'' přijel.. Za mně je to tedy za tři modré majáčky. * * * (08.02.2017)

Jako celek depresívní a pesimistické. Jako televizní podívaná dobré. Nemám nic proti Jaromíru Hanzlíkovi, ovšem v celkem jedenácti hodinách tady dostává až moc velký prostor, v němž se nezřídka potácí jako příšerně unavený a ospalý (páč ho furt někdo budí ve službě, po službě, před službou atd.). Má to spoustu zdlouhavých scén a nudných dialogů, což ovšem vyvažují výborné dramatické momenty. Mezi ty nejsilnější patří letecká katastrofa v posledním díle a úmrtí doktora Skalky (Jiří Bartoška) v předposledním. Ostatně, Skalkovy glosy a citáty klasiků dávají najevo, že scénárista je vzdělanec. Krásnou konfrontaci mezi životem ve městě a na venkově představuje zemitý otec v podání Josefa Karlíka, jednu z prvních větších příležitostí tu dostala i Zlata Adamovská, po celý seriál zoufale svádící boj o svého druhého muže a se svým prvním mužem (tím prvním je nakopnutíhodný Karel Heřmánek). Bitvu o druhého muže svádí s Evou Hudečkovou, kterou jsem tady kdysi viděl poprvé a od té doby ji nemám rád. Výborně zahraná role, postava ovšem napřesdržku. A dodneška nechápu, jak se sem mohla propašovat postava emigranta doktora Mádra (Petr Kostka), která přitom nevyznívá nijak negativně. Povedenou kreaci rozšafného šoféra Fandy tady podal Pavel Zedníček, stejně tak Petr Nárožný jako garážmistr Pudil nebo dispečerka Simona Stašová. A závěrem, píseň Můj čas se vážně povedla. (08.07.2012)