Člověk proti zkáze

Výborný film, který stojí nejen na skvělém hereckém výkonu Josefa Abrháma a herců ve vedlejších rolích, ale také na silném a chytlavém příběhu jednoho z největších českých spisovatelů. Je strašná škoda, že nezískal Nobelovu cenu.. Snímek ve mně zpočátku vyvolával mírné obavy, ale jakmile jsem si navykl na styl, kterým je točen, odměnil se mi. Chválím také skvěle vystavěnou atmosféru doby a stahující se smyčku kolem Československa. (24.10.2017)

Skvělý film o mém bezkonkurenčně nejoblíbenějším českém spisovateli. Možná vůbec naposledy v české historii, si zde člověk může prohlédnout opravdové vlastence a lidi, kteří byli ochotni klidně i zemřít za uchování demokratických principů naší země. Ze všeho nejvíce mě bavily filosofické dialogy, ať už s Masarykem, či s kolegy spisovateli. Škoda, že už takové spisovatele nemáme. Nesmírně aktuální téma. Když to člověk vidí, tak nestačí žasnout nad tím, jaké útrapy a škody nám a celé Evropě Německo napáchalo. Přesto se u nás najdou hovada typu Fiala či Pekarová, kteří nevědí, kterou stranou mají Německu vlézt do prdele nejdřív. Nemusel bych v tomto filmu nutně mít snad jen snové a jiné prostřihy na Čapkovu ženu snů. Jinak jsem si celý film náramně užil. Má filosofickou hloubku a potěšil i krátký náhled na nejbližší okruh Čapkovým přátel. Josef Abrhám byl vynikající a nebál bych se mluvit o životní roli. [84 %] (27.06.2022)

Ať už natočíte o Karlu Čapkovi jakýkoli film, tak nezměníte na tom, že on byl velkou personou českých novodobých dějin. Ze začátku je Člověk proti zkáze sice velmi divný a pro mě konzumního diváka nezajímavý, ale během času a událostí v životě film nabírá na zajímavosti. Vzpomenou musím také skvělého Abrháma, který se na Čapka přesně hodil. (16.06.2011)

„Ne, byla to vražda,“ reaguje Olga Scheinpflugová (Hana Maciuchová) na nacistického pohlavára, který se v úvodu filmu vysmívá, že Čapek spáchal zbaběle sebevraždu. Životopisné drama zachycuje situaci ve 2. polovině 30. let. Divák se seznamuje s redaktory Lidových novin, s pátečníky. Prostřednictvím flasbacků postava Karla Čapka (Josef Abrhám) vzpomíná na filozofické debaty s Tomášem Garrigue Masarykem (Svatopluk Beneš), ale i na dávnou lásku Věru Hrůzovou (Libuše Šafránková). Ačkoli ve filmovém zpracování převládá dramatická složka, občas probleskne i vtip – například při dialogu Karla s Olgou, která stála u zrodu hry Matka. „Doufám, že mi to nechceš proclívat,“ reaguje Olga v pařížské restauraci, když Karel namítne, že si nápad přivezla z Prahy. Tvůrci odkazují na dramata Matka a Bílá nemoc. A divák zalituje, že ukázky, v nichž hraje Jan Kačer Galéna, nebo Jana Štěpánková matku (její otec hrál ve 30. letech ve hře Matka otce) vznikly jen pro potřeby filmu. Režisér Štěpán Skalský navodil ponurou atmosféru i prostřednictvím přírody: bouře odpovídá situaci ve 30. letech (kontrastní jsou vzpomínky na bezstarostné dětské hrátky u potoka); symbolem zla je havran, který přilétá místo vysněného ledňáčka. Závěrečný obraz na stopy ve sněhu je aluzí na povídku Šlépěj. Skalského snímek vzniklý na sklonku normalizace je nadčasový a vzdává hold Karlu Čapkovi. (16.09.2021)

Nikdy by mne nenapadlo spojit si tvář pana Abrháma s tváří Karla Čapka. Ten rozdíl mi však vadil jen kratičký okamžik. Snad díky dobové módě, reáliím první republiky a i samotnému výkonu pana Abrháma jsem se s postavou rychle sžil. Obsah je opravdu dobře napsán, protože film skutečně popisuje sice soukromý život Karla Čapka (i když o jaké soukromí šlo?:-), ale doba se nemilosrdně valila kolem s hnědým morem zamořujícím postupně Evropu. Celkem by mne zajímalo na kolik byly věrné některé dialogy, protože řada z nich nepostrádala vtipnost. Například když paní Olga má výhrady k Čapkově šatníku a on se ohrazuje, že tohoto krejčího ze Záběhlic mu doporučil Šrámek. Olga se ušklíbne a Čapek se ptá: Co máš proti Šrámkovi? A ona odpoví, že proti němu nic, ale modeman není žádný :-))) ! Film je tedy místy velmi vtipný, místy plný moudrých myšlenek u kterých by mne ten reálný základ také velmi zajímal... Každopádně je vidět, že díky době vzniku filmu, kdy už zpráchnivělými zdmi komančovského režimu začal profukovat čerstvý vítr, se film obešel bez tendenčních scén. Dílo je to velmi povedené, lidské a Karla Čapka velmi důstojné! Pouštět ve školách! * * * * (30.07.2014)