Rvačka mezi muži

A dál? Pochcípáte všichni, jeden po druhým. Celá ta vaše partička! Vykrádačka klenotnictví je pro mě jednou z nejlepších scén, jaké kdy byly natočeny. Celým filmem se prolíná ponurá atmosféra a napětí, které vás místy donutí nedýchat. Dostat se pomocí výkružníku do sejfu přímo v klenotnictví byl naprosto dokonalý a odvážný nápad. Kolik lidí by na to přišlo a mělo nervy to provést? (13.07.2008)

Tak v rámci mojí hlasovačky jsem se vrhnul na další starší kousek z Evropy, ale tentokrát jsem šlápnul vedle. Asi vzhledem k hodnocení bude chyba na mé straně, ale na mě to prostě bylo až moc pomalý a rozvleklý a až moc noir. Scéna loupeže se povedla, ale ten zbytek pokulhává a pocitově mi to celé přišlo ještě tak o hodinu delší. Navíc mimo Hosseina tu není žádný pro mě známější herec se kterým bych se mohl identifikovat. Takže sorry tentokrát to nevyšlo. Jak se říká není vždycky posvícení.35% (03.04.2024)

Klasika filmu noir, kde Francouzi ukazují, že pochopili, o čem tenhle žánr skutečně je, a využili černobílou naprosto jedinečným způsobem. V některých chvílích minimalistické, skoro až prosté, ale celou dobu atmosférické, kdy máte pocit, že se něco musí stát, něco se musí pokazit, někdo musí umřít. Vizuálně krásné. (14.11.2016)

Rififi není tak skvělým snímkem, jak jsem očekával, ale přesto má nepopiratelnou kvalitu. Nejde jen o obsazení velmi dobrými herci, slušnou příběhovou linií, která plyne poměrně rychle, ale i celkovým režijním uměním Julese Dassina, který dokáže 15náct minut nenechat jediného herce promluvit a divák stejně z filmu nespustí oči. Možná v závěru je film trochu klišé a dá se s přehledem odhadnout, ale proč si kazit tak příjemnou podívanou? Dvě hodiny je stopáž možná o trochu delší než by měla, ale film to dobře maskuje několika velmi silnými okamžiky (např. samotná loupež). (11.07.2008)

Po všech stránkách silný, i s odstupem více než půlstoletí naprosto funkční film, klasika žánru noir. Pečlivě naplánovaná a provedená loupež, která se po počátečním úspěchu zadrhne a začne se svým strůjcím vymykat z rukou. Základem úspěchu byl precizní scénář, který krok za krokem sleduje vznik bandy, zločinného plánu, přípravu a provedení zločinu. Dlouhé záběry s minimem dialogů, svoji důležitou roli hrají exteriéry starých uliček chudinských i měšťanských čtvrtí Paříže 1.poloviny 50. let, která se teprve tehdy začala díky hospodářskému zázraku měnit, dále černobílý obraz vyhovující příslušnému žánru a především pečlivě volená filmová hudba. Mistrovský kousek, který se zapsal do filmové historie. Film není nijak překombinovaný a přitom je mimořádně silný příběhem i zpracováním. Celkový dojem 95 %. (14.08.2008)