Já, Claudius

Mám ráda římské dějiny - jsou zajímavé, pestré, kruté, dobrodružné a vzdálené. Tento seriál je výjimečný už tím, že ve studiových podmínkách s minimální výpravou dosahuje tak vysokých kvalit. Režisér se nemusel věnovat shánění a organizování početného komparsu v bitevních a davových scénách a mohl se soustředit na herecké výkony, které jsou vskutku jedinečné. Herci byli znalí historie a charakteru svých postav a skvělým způsobem ztvárnili jejich osobnosti. Obzvláště Derek Jacobi a John Hurt byli ve svých rolích strhující. Na druhé straně je třeba se oprostit od historické věrnosti, protože kdo ví, jak to tenkrát bylo. I pohled historických kronikářů může být subjektivní. Skvělý scénář a promyšlené dialogy spolu s dobrými hereckými výkony nechají zapomenout na chudou výpravu i kostýmy a provedou vás dlouhým a krvavým úsekem římských dějin velmi dramatickým a přehledným způsobem. Jen je třeba se hned na začátku zorientovat ve jménech, aby neunikly souvislosti. Musím přiznat, že toto období miluji a moc ráda se na ně dívám doma v obyváku ze svého křesla, ale žít v té kruté době bych nechtěla. (01.09.2011)

Oproti velkolepému Římu to vypadá uboze, ale jen do chvíle, kdy to herci rozbalí. Prostředí působí spíš divadelně, ale o to intimněji. Dereck Jacobi, jakož i ostatní herci, jsou nezapomenutelní (i když jejich snahu značně maří úděsný nový dabing - tomu se vyhněte, sic hrozí srdeční selhání!). Scénář se drží vynikající knižní předlohy, i když závěr drobátko prosprintoval. Pro mě nesmrtelný seriál s velmi výstražným poselstvím - jó, takhle to dopadá, když je civilizace přesycená a nadměrně blahobytná. A pak už to šlo s Římem postupně do čím dál větších kytek! (26.01.2010)

Niekde som čítal, že tento seriál nie je dosť dobrý, pretože nemá dosť dobré kulisy. Odhliadnuc od toho, že ani megalomanské kulisy negarantujú kvalitu diela (o čom by iste mohla rozprávať Liz Taylor - stále nažive :-) i od toho, že "claudiovské" kulisy mi pripadajú celkom postačujúce, miestami dokonca špičkové (niekto si dal námahu a pozrel sa na to, aký štýl fresky volila Lívia Augusta pre svoju vidiecku vilu), povedal by som, že všetko mohlo byť pokojne nasnímané pred neutrálnym pozadím a výsledok by bol (takmer) rovnaký - režisér mal totiž dva úžasné tromfy: scenár (dnes je dôležitejší nápad než scenár) a hercov (dnes - keďže nápad je všemocný - naozaj dobrý herecký výkon je dokonale postrádateľný). Asi budem jediný, kto povie, že rovnaké uznanie ako Derek Jacobi a John Hurt si zaslúži i Sian Phillips v úlohe "praktickej" ženy. Jej postava nevyžadovala expresívne herectvo, potrebovala inteligentnú osobnosť, ktorá by nevytvorila stereotypne poňatú karikatúru niekoho, kto si založil súkromný cintorín. Naturalisticky povedané - úsporne a pritom nesmierne efektívne narába s repertoárom tvárových svalov. Kamenný výraz sa u nej nerovná emocionálna plochosť (napr. zbožný, pritom krajne rezervovaný pohľad, ktorý vrhne na inkriminované plody figovníka). Jej výrazne rytmická dikcia reči prezrádzajúca odchovanosť na klasickom divadle a recitácii anglickej poézie je očarujúca. Táto "Šán Filips" doviedla aristokratickú blazeovanosť k absolútnej hereckej dokonalosti. Je to velšský národný poklad (Richard Burton a Zeta-Jones láskavo prepáčia) a "Ja, Claudius" je britské "rodinné striebro". PS: Seriál spoľahlivo zodpovie otázku, prečo Ridley Scott na Johna Hurta tak naliehal, aby mu zahral postavu Kanea vo Votrelcovi, hoci vedel, že herec má voči sci-fi averziu. (17.02.2009)

Skutečně nadprůměrně zpracovaný seriál plný skvělých hereckých výkonů. Samozřejmě je třeba být si vědom toho, že to je sice skvělá, ale adaptace literární předlohy. Ne všechno se ve skutečnosti odehrálo přesně takhle, nebo to minimálně nemáme spolehlivě doloženo. Dobré literární dílo potřebuje hrdiny i padouchy, realita však bývá velmi často daleko banálnější... Dokud je Claudius pouhým pozorovatelem, funguje příběh skvěle, jakmile se stane císařem, nezbude autorovi než místy vytvářet velmi složité konstrukce, aby některé doložené Claudiovy činy vysvětlil či obhájil. Mimoto Claudius určitě nebyl tak přesvědčeným republikánem, jak se na kladného hrdinu moderní doby sluší... (08.11.2008)

"By dulling the blade of tyranny, I reconciled Rome to the monarchy." Seriál, který má v zádech nedostižnou knižní Gravesovu předlohu, hnusné papundeklové dekorace a unylou divadelní režii. Může taková televizní série být vůbec dobrá? Může a nejen, že je dobrá, ona je téměř dokonalá. Co téměř... Ona JE dokonalá. Geniality knižní verze nedosahuje, ale i tak jde o zcela výjimečné dílo. Nezapomenutelné herecké výkony a strhující svět intrik to jsou hlavní důvody proč je "Já, Claudius" i po třiceti letech nezapomenutelným seriálem. (16.01.2007)