Já, Claudius

Dějově jeden z nejnepřekonatelnějších seriálů. Bohatost událostí místy sice dost mátla změtí jmen, ale když člověk dával pozor, tak se dalo orientovat. Škoda těch studiových interiérů a toho nedostatku exteriérů. Zato s dokonalostí hraničí masky, které z jednotlivých postav dělají postupem času starce a stařeny (vrásky, vlasy, pleť). V podstatě je to hrozně ukecanej seriál, to znamená: většinu času se tam nic neděje, ale probírá se to v dialozích, ale stejně je to pořád zajímavé a napínavé (a člověk se aspoň pořádně dozvěděl o zkaženosti Říma, a jaký svině byli Caligula, Tiberius, Nero a další známá jména) a nezbývá než držet Claudiovi palce. Já, Radiqus, jsem nadšen. (06.09.2009)

Jeden z nejlepších seriálů vůbec. Inteligentně, úsporně, historicky věrně natočených bezmála osmdesát let starořímského cířařství. Naprosto strhující, stěží si představit, že by se člověk ubránil vtažení do děje. Nelze si po shlédnutí neuvědomit, že moc chutná stejně u Mňačka jako u Gravese; Hitlerovi, Stalinovi nebo starověkým císařům. (05.03.2007)

"Má drahá, si jako z řecké tragédie." "A ty jako z římské frašky." Toto je naozajstný Rím. Kam sa na to hrabe Scottov Gladiátor. Výborne napísané charaktery, duchaplné dialógy, silné scény, vladárske intrigy, perfektné výkony hercov, všetko je zmiešané do konzistentného a veľmi pôsobivého celku. A najzaujímavejšia postava? U mňa Tiberius. (30.04.2013)

Oproti velkolepému Římu to vypadá uboze, ale jen do chvíle, kdy to herci rozbalí. Prostředí působí spíš divadelně, ale o to intimněji. Dereck Jacobi, jakož i ostatní herci, jsou nezapomenutelní (i když jejich snahu značně maří úděsný nový dabing - tomu se vyhněte, sic hrozí srdeční selhání!). Scénář se drží vynikající knižní předlohy, i když závěr drobátko prosprintoval. Pro mě nesmrtelný seriál s velmi výstražným poselstvím - jó, takhle to dopadá, když je civilizace přesycená a nadměrně blahobytná. A pak už to šlo s Římem postupně do čím dál větších kytek! (26.01.2010)

Skutečně nadprůměrně zpracovaný seriál plný skvělých hereckých výkonů. Samozřejmě je třeba být si vědom toho, že to je sice skvělá, ale adaptace literární předlohy. Ne všechno se ve skutečnosti odehrálo přesně takhle, nebo to minimálně nemáme spolehlivě doloženo. Dobré literární dílo potřebuje hrdiny i padouchy, realita však bývá velmi často daleko banálnější... Dokud je Claudius pouhým pozorovatelem, funguje příběh skvěle, jakmile se stane císařem, nezbude autorovi než místy vytvářet velmi složité konstrukce, aby některé doložené Claudiovy činy vysvětlil či obhájil. Mimoto Claudius určitě nebyl tak přesvědčeným republikánem, jak se na kladného hrdinu moderní doby sluší... (08.11.2008)