Přijela k nám pouť

Nebylo to špatné.... 65 % Název filmu inspiroval textaře Jiřího Štaidla k napsání textu písně pro Karla Gotta " Přijela pouť". Píseň se ale původně jmenovala "Mistr Green má splín", text ale neprošel a tak narychlo musel být přepsán. Bratr Jiřího, Ladislav po létech přiznal, že původní text se ani do písně nehodil, protože smutný obsah nekorespondoval s kolovrátkovou melodii a tak cenzura pomohla na svět velikému hitu. (19.03.2009)

Muzikál je pro děti, ale dospělí si tam najdou vesnickou atmosféru a příběh. Na Renatě Maškové je znát, že si natáčení plně užila a současně je nejsilnější ženskou postavou. Mužskou nejsilnější postavou je Marek Vašut. Hlášek je tu poměrně dost ("Uraženýho jsme tě viděli mockrát, ale sraženýho ještě ne." nebo "Málo ses srazil, Sejkoro málo.") Někomu, kdo to viděl v pozdějším věku může připadat příběh natáhnutý, ale já to za chybu to nepovažuju, z nostalgie dávám 1*navíc. (15.01.2011)

Možná už jsem na tom tak špatně, že nedokážu rozplést ani dětský film, ale u Věry Šimkové - Plívové má vždycky pocit jakéhosi chaosu, u kterého nevím, co tím chtěla filmařka říci. Písně byly hodně slabé, děj jsem nějak nepochytil, pokud tam nějaký byl. Na druhou stranu, lákání kolotočáře do jeskyně bylo v podání Ivany Maříkové vyzbrojené pořádným šibalským úsměvem bylo excelentní (rád bych věděl, kolikrát se to zkoušelo, nebo jestli to jelo na první pokus). Malicherné klučičí spory poměrně věrohodné, takoví jsme prostě byli. Takže dětská poetika jako vždy na jedničku. Skluzavka samozřejmě výborná, překvapila filmová "dámička" Renata Mašková, která si zmazání od bláta vyloženě užívala. Asi nadhodnocuji, jak je u nenáročných filmů mým zvykem, ale tak už to u mě prostě bývá. (14.05.2012)

Hodnotím dětskýma očima: jako jedenáctiletému klukovi se mi to líbilo a měl jsem z toho hluboký dojem. Díval jsem se na to teď znovu a připadalo mi to hodně hloupé. To neustálé křepčení a kolektivní dynamika působí spíš depresivně. Chování dětských postav jako vzorce chování pro dětského diváka se mi též nelíbilo. (28.02.2008)

"Žluťásku, žluťásku, čičorečko..." Matná vzpomínka na několik scén z tohohle filmu mi dlouho nedala spát, trvalo roky, než jsem zjistila, co jsem to tenkrát viděla a hluboce mě to zasáhlo. Asi pracuje nostalgie, ale pro mě je tenhle film symbolem něčeho, co se velmi těžko popisuje. Ten památník s těmi motýly... (26.08.2013)