Carnivale

HBO dělá bezesporu zajímavé seriály, které dokážou zaujmout jejich publikum, a jsou velebené a oslavované, ať už jde o Bratrstvo, The Wire nebo v poslední době Game of Thrones. Takže není překvapení, že i Carnivale má takovou reputaci jakou má. Celý seriál provází poměrně zvláštní atmosféra, nejen kvůli špinavým kolotočářům nebo trochu podivnému knězovi. Takže mě to svým způsobem navnadilo k dalšímu sledování, i když je to jeden z mála seriálů, u kterého nemůžu sledovat víc dílů najednou, protože jsou opravdu hutné a těžké na zpracování. Po první sérii vím jen to, že musím vidět druhou, abych se dočkal alespoň několika odpovědí. Neboť první série mi přinesla jen nekončící vlnu otázek a to jak v příběhu Bena Hawkinse, tak i v příběhu fanatického kněze Justina Crowea. Taky jsem rád za obsazení Cleyi DuVall (Fakulta) a Carly Gallo (Bones). *** Druhá série přeci jen některé odpovědi poodkryla a hlavně přinesla závěrečný souboj, ke kterému se schylovalo od začátku. Náročnost a hutnost zpracování pro mě nepolevuje a opravdu mi trvalo než jsem to dokoukal. Přes všechny klady, které o seriálu kolují je pro mě spíše průměrem. Atmosféra je sice zajímavá, ale do noty se mi to úplně netrefilo. Konec mě trošku zklamal, čekal jsem od něj víc.. I když byl dostatečně uzavřen, přišlo okénko pro potenciální třetí sérii. (07.03.2013)

Vizuálně opulentní a vypravěčsky spletitý Carnivale byl prvním pokusem HBO o „quality telefantasy“, který vyšlapal cestičku mnohem známějším seriálům jako True Blood nebo Game of Thrones. Seriál by se dal popsat jako kombinace Lynchova Městečka Twin Peaks, Browningových Freaks a Steinbeckových Hroznů hněvu. Zasazením fantastické zápletky plné mysticismu a okultismu do drsné reality dobově precizně vyobrazených Spojených států 30. let 20. století dokázal přesvědčivě zkombinovat nadpřirozeno s naturalismem a učinit tak fantastické scény uvěřitelnějšími. Seriál s tak propracovanou mytologií, vypiplanou dobovou výpravou a evokativními vizuály prašné atmosféry vyprahlých planin Dust Bowlu byl ve své době úplným zjevením. Carnivale byl ale i na poměry HBO příliš odvážný experiment, který vyžadoval od diváků určitou míru vzdělanosti. Podivný, provokativní, komplikovaný, pomalu rozvíjený a pro televizi velmi nákladný seriál se tak podobně jako Twin Peaks dožil pouze dvou sérií a zanechal po sobě skupinu vášnivých fanoušků, kteří po jeho zrušení rozjeli masivní kampaň na jeho záchranu a i mnoho let poté stále čekají na nějakou formu pokračování. Zatímco fanouškům Twin Peaks se to poštěstilo ve formě celovečerního filmu, fanouškům Carnivalu zatím nikoliv. (19.07.2013)

S pocatku jsem si rikal:co to tu vsichni opevuji ten serial a hyri superlativy?Prvnich par dilu se jednalo o prumerne vypraveni s jemnym pridechem mysticna v krasnych exterierech s nadhernou vypravou,ale nic tak dech berouciho jsem tu nevidel!Ale postupne s kazdym dalsim dilem,zvlaste v druhe serii napeti,akce stupnovali a ja jsem jel jeden dil za druhym a nakonec zustal sedet s otevrenou pusou!Pro me exceletni zazitek,perfektni pribeh boje dobra mezi zlem a nakonec velke rozcarovani!!!!!.......kdy prijde zbytek????? (10.08.2009)

Máte rádi ve všem jasno? Pořádek ve věcech i vztazích? Dáváte přednost epickým příběhům s jasně definovanými hrdiny a čitelným poselstvím? Tak to jste si spletli adresu a nezbývá než se obrátit jinam. Carnivale totiž představuje bez nadsázky esenci mysteriózní dramatické tvorby, jeho postavy jsou nejednoznačné, bizarní a dokonale zapadající do představ o sbírce zrůd z Barnumovy pokleslé show. Osudy zaměstnanců cirkusové společnosti řízené neviditelným "vedením" se odehrávají ve 30. letech a z tohoto pohledu jde o vytříbené retro z časů vrcholící hospodářské krize, kde přímo cítíte tíhu osudů nezaměstnaných obyvatel zchudlých městeček amerického středozápadu a farmářů drcených neúrodou a splátkami bankovních půjček. Seriál skvěle balancuje mezi mysteriózní úchylárnou a seriózním sociálním dramatem. Vyprávění nikam nespěchá a záhy poznáte, že v případě Carnivale jde mnohem spíš o náladu a styl, o hru s divákem, o doteky se světem za hranou vědomí, o ustavičné potýkání se s paranormálními jevy, o objevování vlastní i cizí minulosti prostřednictvím útržků snů, o záblesky znepokojivé budoucnosti, o kladení palčivých otázek, na které stále chybí odpovědi. Carnivale představuje labyrint záhad, ve kterém snadno ztratíte směr i cíl. Kamera nachází krásu v ošklivosti, společenství světských nachází svobodu ve sdílené chudobě, režisér si rafinovaně pohrává s detaily, scénárista žongluje se slovy i postavami a všichni dohromady se podílí na budování prazvláštní mystické atmosféry. Pokud se jí poddáte, nejspíš vám nebude vadit, že zápletka vlastně není podstatná a na konci jednotlivých epizod nevíte o moc víc než na jejich začátku. Panoptikum postaviček z maringotek s nejasným původem a hodně nejistou budoucností stojí za to sledovat už proto, že i v době současného boomu kvalitních seriálů představuje něco hodně výlučného, něco pro pravé fajnšmekry. Seriál podobných kvalit je pro české televize nedosažitelný, bohužel vlastně i nepředstavitelný... Carnivale se mi nedaří k ničemu přirovnat, je své a hodně působivé. To putování napříč Spojenými státy v dýchavičných náklaďáčcích bych si s tou partou klidně dal ještě jednou. Celkový dojem: 90 %. (06.06.2015)

Na Carnivale jsem narazil úplnou náhodou a to listováním csfd žebříčkem nej seriálů... řekl jsem si proč ne a během prvních pěti dílů jsem byl připraven sáhnout po pěti hvězdičkách a děkovat si, jakou jsem měl s výběrem do té doby neznámého seriálu kliku... Nakonec mi přijde, že dějová našláplost s přibývajícími díly první série trochu opadla, stále ale musím kluky a holky z HBO pochválit - ta atmosféra je úžasná! Bezútěšnost třicátých let mimo hlavní města na prašných cestách a polorozpadlých barabiznách u farem přímo čiší... vrzání starých pantů doplňují ne vždycky veselé tváře kolotočářů, kteří každý zvlášť řeší nějaký svůj malý, třebaže v celkovém pohledu bezvýznamný problém, a tak nějak vše krásně zapadá do sebe a vytváří tak dojem, že to prostě šlape. A ono jo. Výběr herců parádní, netečná tvář Sofiiny nemluvící matky mi nahání hrůzu pokaždé, když je v záběru - a mráz, běhající po zádech, se tam ještě pěkných pár střihů zdržuje. A to je dobře. Mysteriózno přeci nemusí vždy nutně znamenat horrorové seriály, které si srabíci, jako já, neužijí. Dost bylo slov do prázdna, jdu na druhou sérii. (07.07.2009)