Šípková Růženka

Opravdu otřesné. Co dokázalo na tomto skvostu zaumout ? Ani nevím. No, určitě trošičku herci. Žilková teda moc ne, ale spíše Václav Vydra, kterého mám rád a celkem pár vtipných scén zde měl. Jinač to bylo velmi ubohé. I ten název ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA je otřesný, jak parodie na pohádku. :-) Takže odpad nedám, ale jen 13% = * (21.01.2013)

Já mám z Žilkové kopřivku odjakživa, už když hrála pionýrskou vedoucí v jakémsi českém seriálu, asi to bylo My všichni školou povinní. Přesto se mi moc líbila v Zapomenutém světle. Ale zbytek její tvorby a ji samotnou hážu do odpadu a seriál (hrála ona vůbec v něčem jiném než ve slaboduchých seriálech?) do odpadu odpadů. Doufám, že se její (ne)povedená Agáta nedá na hereckou dráhu! (02.05.2011)

Trocha feminismu na našich obrazovkách neuškodí. Václav Vydra jako metař? Super! Seriál jako takový by nebyl úplně špatný, základy příběhů postav jsou i celkem reálné (i když mi přijde, že by se trochu více hodily do devadesátek), ale rozvinutí jejich osudů už snad až příliš šustí papírem a jsou čím dál tím méně uvěřitelné. (17.01.2012)

Jako asi drtivá většina současných seriálů nemají záplatka ani jednotlivé scény s realitou nic společnýho. Vydry mi tam přišlo líto, protože v době, kdy musel před kamerou ztvárnit zkrachovalýho manažera, zažíval v soukromým životě krach ve svým podnikání. Mimochodem doposud mě mrzí, že jsem neviděl legendární scénu, kdy ožralej Vydra přivede do školy do výuky hospodský kumpány s harmonikou, to muselo bejt něco. Výtku mám k výše uvedenému roku 2001, seriál se musel vysílat dřív. (02.01.2012)

Přiznávám, že mi z Veroniky Žilkové už pár let zkrátka tuhne krev v žilách, nicméně zde v té poměrně civilní umírněné herecké kreaci mě rozhodně neirituje, s Vaškem Vydrou se to má vlastně úplně stejně, na čemž budiž největší zásluhy připsány především otřískanému režijnímu bardovi Jaroslavu Hanušovi, to díky němu Šípková Růženka sice symbolicky stejně diváka spolehlivě uspí, ovšem tahle narkóza tolik nebolí, přestože, řekněme si to narovinu, Míkova několikerá stereotypní variace téhož přes veškerou marnou snahu o životnost charakterů i příběhu i několik výborných scénáristických nápadů neplatí za nic jiného než obyčejnou šmíru.. Fascinuje mě ovšem právě dnes už málem výhradně seriálový hráč Jaroslav Hanuš, který sice péruje o generaci dvě mladší režiséry za neustálé vykrádání sebe sama a zvláště zaprděné omílání týchž minoritních banalit, sám ovšem už snad ani nepamatuje, že se učil od Vávry a dalších borců.. Senilita ?? Pokrytectví ?? (01.11.2015)