Reklama

Reklama

Poslední relikvie

  • Estonsko Viimne reliikvia (více)

Obsahy(1)

Středověký milostný příběh na motivy historické novely (The last days of Pirita monastery) autora Eduarda Bornhöheho.
Doba sužovaná množstvím rebelií, Piritský klášter zasvěcený Sv. Brigittě se snaží zajistit bezpečnost relikviím zde uloženým. Jistý šlechtic přislíbí svou pomoc klášteru, avšak za cenu získání chráněnky, krásné Agnes, která je k jeho nelibosti beznadějně zamilována do pohledného dobrodruha. Klášteru nezbývá nežli rozehrát dvojí hru... (Ajay)

(více)

Recenze (13)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Můj teprve třetí estonský film. Doporučuji si přečíst na dabingforu pozadí vzniku české verze, k níž písničky moc pěkně nazpíval Karel Černoch (z dabérů jsem poznal jen Schánilce a Fišera). A k filmu: Je to dost spletitý příběh, s mnoha dobrodružnými prvky charakteristickými především pro padesátkové a šedesátkové historické francouzské filmy. Což také znamená, že se tam toho děje hrozně moc, a pomalu to utíká. Za srdce mě to nevzalo, jak píše i kolega, to znovuzrození bylo nějak podivné. Ingrīda Andriņa je moc půvabná (a ukáže obě bradavky). ()

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Já jsem si myslel, že nesmrtelnými filmovými hrdiny jsou posedlí jen Američani. A ahjle - Sověti se taky dokázali vyznamenat. Já jsem tomu také nemohl věřit (SPOILER): Gabriel dostane kudlou do zad od svého nevlastního bratra a je shozen do jezera. Ale za chvilku Gabriel děkuje za záchranu stařečkovi, který se tam nějakým zázrakem objevil a poté jsme ho ve filmu již neviděli. Samozřejmě není třeba dodávat, že Gabriel je hned zdravý jako rybička. Pak samozřejmě přemůže nejméně dvě desítky chlapů. Navíc filmový architekt si také dal záležet - některé ty dřevěné domečky mi připomínaly Asterixe a Obelixe. A abych nebyl jen negativní, film se může chlubit dvěma přednostmi. Nebudu tady prozrazovat, které to jsou, snad jen že ti bystřejší je mohou odhadnout podle šestého obrázku v galerii. 40% ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser grigorij Kromanov nie je v SR a CR znamy, o to viac sa mi ale oplati objavovat filmy neznamych reziserov. Tento sovietsky film zobrazuje slusnym sposobom stredoveke pomery v Estonsku. Estonska sovietska socialisticka republika bola vtedy sucastou byvaleho ZSSR a reziser evidentne nechcel ist do konfliktu s uradmi ohladom konfliktnych tem /sovietizacia po roku 1945, kolektivizacia, deportacie NKVD/, taxi zvolil nekonfliktnu temu. Zvolil vyborne, natocene je to na urovni, dialogy super, ani som poriadne nevedel, o ktore storocie v stredoveku ide : 95 % ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

No ty hudební sekvence si mohli nechat od cesty. Za ty jde dvacítka dolů. Ale jinak, co si pamatuji, ta se to líbilo mně i všem mým známým. To víte, klučiska, to bylo něco pro nás. Dobrodružství, rvačky, zajetí, útěky, no neberte to, když je vám dvanáct a na ženské ještě nemyslíte. Nu, nyní jsem se podíval po letech zase a musím říci, že to nic na svém kouzlu neztratilo. Takže za sedmdesát. *** A PŮL ()

plechulka

všechny recenze uživatele

Milé děti, v sedmdesátých letech existovalo v Praze na Václaváku kino Hvězda a to se od spousty ostatních lišilo tím, že bylo takzvaně "nepřetržité" - tj. zaplatili jste obvyklou cenu lístku (něco mezi 5-10 Kčs) a pustili Vás do sálu kdykoli a odejít jste mohli také kdykoli - když jste dorazili na film uprostřed, tak jste holt počkali na konec, pak byla 5 min přestávka a film pustili znovu od začátku - a tak to fungovalo tuším denně od 10h dopoledne do 18h večer. Dneska by to asi byl hlavní stan bezdomovců, ale tehdy se nepamatuji, že by se tam podobné typy vyskytovali - většinou spíš děti za školou a dvojičky puberťáků. No a tam jsem jednou (pravděpodobně taky za školou) asi 3 a půkrát shlédla výše uvedený film. První "ruský" film bez tanků v mém životě a navrch ta romantika! ()

Galerie (25)

Zajímavosti (7)

  • Ruský dabing texty písní poměrně dost zcenzuroval a z něj pak také vycházel i ten český. V něm minimálně píseň "Põgene, vaba laps", v překladu "Uteč, svobodné dítě", nazpíval Karel Černoch. (MeGab)
  • Písně z filmu byly a dodnes jsou v Estonsku oblíbené, neboť je do nich vepsána obrovská touha Estonců po svobodě, po osvobození jejich země a národa od okupanta, jímž bylo v době vzniku filmu Rusko, potažmo Sovětský Svaz. Vyznění textů nebylo náhodné. Jejich autor Paul-Eerik Rummo je psal v srpnu 1968 za poslechu rušeného zpravodajství BBC během tehdejších událostí v Československu. (MeGab)
  • Kostel sv. Mikuláše procházel v době natáčení dlouhodobou rekonstrukcí po vybombardování za 2. světové války. Pro účely natáčení v něm byla postavena provizorní dřevěná podlaha, která byla pokryta imitací vápencové podlahy. (MeGab)

Reklama

Reklama