Zakleté pírko

Troškovi se podařil husarský kousek. Převést klasické literární pohádky na filmové plátno. Výsledek je bohužel děsný. Spousta fanatickýh knihomolů sice bude prskat vzteky nad faktem, že ne za všechny špatné převody kniha/film mohou režiséři s filmovým štábem a že viníkem je také mnohdy samotná předloha, ale tato pohádka to ukazuje v celé své nahotě. Ono totiž hrozně hezky zní, když jste od maminek před spaním slýchávali to typicky pohádkové: "Devatero lesů a devatero hor jsem přešla, devatero řek překročila, abych tebe, svého milého já našla." Jakmile to ale slyšíte a vidíte vyřknout filmovou postavu, zní to hrozně debilně. A i ten děj tolik typický pro ty  knižní pohádky: Daenerys Targaryen kráčí světem, potká vodníka, skamarádí se, přijdou do království, kde mají nemocného syna, který potřebuje léčivou vodu, tak Daenerys najde v lese pramen, vodník ho očaruje, dají princi napít a ten je vyléčený a jdou dál... A daleko víc takových scén. Při téměř každém dialogu a každé "neakční" akci jsem cítil tu atmosféru knížek. Ale na plátně je výsledek šíleně unylý a senilní. A vy si zpětně uvědomíte, že senilní je i ta kniha, jen to holt přes to psané slovo tak nebije do očí (uší), protože vaše fantazie si ten výsledek, který čtete, nebo slyšíte, přebere k obrazu svému a chyby prostě ignoruje, nebo úplně vypouští. A ne, že ne. Dalším problémem je obsazení Lukáše Pavláska. Jeho neherectví by tolik nevadilo, kdyby se jednalo o nějakou moderně pojatou pohádku. Takhle on říká moderní hlášky, jako třeba: "Doma mi říkají tydýt". Nebo: "Serdel to zní jako prd..." a do toho starobní: "Koupila jsem si na trhu prstýnek. Dala jsem za něj zlatých peněz pět." Prostě bizár. V kině jsem trpěl, což podtrhovala nudou se vrtící dcera a taky dvě holky, co za náma v poloprázném kině asi v půlce filmu prohodily: "Baví tě to?." "Hmmm, moc ne..." Byl jsem rozhodnutý tomu fláknout nekompromisní odpad, ale nakonec se mi to rozleželo v hlavě a je fakt, že se Troška alespoň pokusil to uchopit jinak, než je zvykem a snaha se cení, ale příště prosím, pane Troško, raději toho hyperaktivního čertíka, kterej je sice malej a šikovnej (a otravnej), ale aspoň akčnější. (20.06.2021)

Velmi chatrně vystavěná pohádka, jejíž "příběh" by v knižní podobě zabral cca 2 stránky, a proto ho museli tvůrci vycpat spoustou nepotřebné vaty, aby dosáhli na celovečerní stopáž. Děj nemá absolutně žádný drive, většinu času se především hlavní postavy pouze motají po lese (a občas si u toho falešně zpívají písničky), což byla i pro naše nejmenší až terminální nuda. Ze spánku občas vytrhe nějaká bizarní scénka, jako třeba když hrdinové po cestě narazí na inteligentní kachnu, která náhodou sedí opodál a poradí jim správnou cestu. Vůbec všechno se ve filmu děje tak nějak náhodně, nepřirozeně, bez jakékoli daramatické výstavby - hrdinka neprojde žádným vývojem, nemá žádné zvláštní schopnosti, nic v podstatě neumí, všechny překážky překoná tak, že jí poradí vodník. Ten je v podání Lukáše Pavláska poměrně trapným generátorem lacinného humoru, ale aspoň neječí, nepiští a nešišlá, což je na Zdeňka Trošku překvapivě civilní pojetí postavy. Projev všech herců je na úrovni ochotnické divadelní besídky, ale aspoň ty panoramatické záběry rozkvetlých luk jsou nasnímané hezky; proto tu jednu hvězdičku dám. (04.01.2020)

K uzoufání nudná pohádka s uspávacím tempem. Herci se sice nepitvoří, jak je tomu u Trošky zvykem, ale namísto toho přehrávají stylem Trhák pana Bowfingera. Tam Heather Graham hraje přehrávající herečku, která hraje tak, že úplně extrémně gestikuluje tělem a máchá rukama kolem sebe, když volá na Murphyho. Anastasia Chocholatá dělá to samé, když vybíhá z chalupy na pole, že už tam bydlet nebude a že jde svého milého najít. Hned mi to Bowfingera připomnělo. Princ taky nezůstává pozadu - jeho:"Sbohem, Aninkooo" je slušná ochotničina. Pak tu máme častý nešvar pohádek ala "děti jsou hloupé, tak nad scénářem přemýšlet nemusíme" viz vodník stojící na nohou se svázanýma rukama, který prosí Aninku, aby mu pohohla k vodě. Pak se posune kamera a voda je od něj asi metr - to jsem se začal chlámat nahlas. Tak aspoň jedna za vizuál. (31.07.2021)

Jak jsem zde četl, nejsem jediný, komu nedával děj smysl. Vůbec neznáme pohnutky jednání mnohých postav, Anynka skáče náhodně - byť kupodivu - stále k cíli, nicméně celkem brzy ji nahradí a problémy za ní řeší vodník. Postavy se vynořují a zase mizí. Točíme se v kruhu, až je zde najednou happy ending. Tedy, jak pro koho. Film má krásnou výpravu, natáčí se na pěkných lokacích a i na herce si lze zvyknout. Ale pocit, že film je špatně sestříhaný, mnohé chybí a něco přebývá, mě provázel celou dobu jeho sledování (27.09.2020)

Troška přistupuje k příběhu barevně a melancholicky, dojem z pohádky je solidní. Bohužel taky trochu sterilně, což se projevuje i na hlavních postavách. Jeho neochota trochu přidat na dramatičnosti tady vysloveně škodí (např. střet s čarodějnicemi) a tak i finále je neslané, nemastné. Nejvíce se podařily nevlastní sestry. Kdyby v příběhu využil více "Popelku", tak to mohlo být lepší. (31.12.2020)