Hotýlek

"Dokáže zabít muže ze vzdálenosti deseti kroků jediným mrsknutím svého jazyka." Před lety mě to hrozně bavilo. A ukázalo se, že člověk si pamatuje jen ty příjemné a zábavné věci. Dneska už to nebylo přesně ono. Jako hlášek a zábavných okamžiků je tam pořád dost, ale najednou tam člověk vidí i spousty slabých míst nejednou až na hraně trapnosti. Španěl bavil, Basil místy až nesnesitelný. "Víte jaké ženy jsou. Všechny dohromady používají jeden mozek." (12.05.2018)

Nejsem zrovna milovníkem Monty Pythonů, ale přesto mě tenhle jejich (či spíše Cleesův) projekt velmi potěšil, ba dokonce chytnul a držel mě až do svého závěru. Hlavním důvodem této neskonalé zábavnosti jsou samozřejmě hlavní postavy, které jsou jasně vyprofilované a tvůrci by na nich mohli stavit klidně do nekonečna. Jenže nestalo se tak. Oni šli mnohem dál a dodali opravdu pekelné epizodky, z nichž jedna je absurdnější než druhá a vždy mají grády až do samotného konce. (02.06.2007)

Nepatrím medzi fanúšikov Monty Python a ani britských seriálov všeobecne. Hotýlek sa mi však trafil do vkusu. Hlavnou hviezdou je samozrejme Basil Fawlty, ktorý má dve polohy. Buď lezie hosťom do prdele, alebo ich s veľkým pôžitkom fakuje. Užívate sa tak jeho konfrontácie s pestrou paletou klientov, ktoré sú plné jeho slovných a ksichtových záchvatov. Samozrejme na to všetko nie je Basil sám. Veľmi usilovne mu "pomáha" jeho manželka a dvojica zamestnancov (Poly s fešnou postavičkou a nič nechápajúci Manuel). Hotýlek je v podstate prezentácia toho, ako sa z malého problému, vďaka sérii nevhodných rozhodnutí a impulzívnosti, stáva prúser z ktorého niet cesty späť. U prvej série sa našli slabšie diely, ale vďaka druhej sérii už nebolo pochýb, že 4* sú jasnou voľbou. Najlepšie diely sú jednoznačne Inspekce (s01e04), Paní Richardsová (s02e01), Smrt (s02e04). (03.11.2020)

Nejvtipnější ochutnávka britské seriálově-komediální scény. John Cleese jako neurotický a zároveň uťápnutý majitel hotelu může převádět svůj herecký veleum bez obav, že by ho někdo přerušil nenadálým "and now for something completely different" a geniálním způsobem natvrdlý Manuel a jízlivá manželka Sybil jsou ti nejlepší nahrávači na jeho slovní i grimasové smeče. Díly The Wedding Party, Germans nebo Psychiatrists jsou daleko za hranicí běžného hodnocení. (03.03.2007)

Jako jo, dobrý to bylo, ale že by to podle mě odpovídalo tý gloriole, která se okolo toho všeobecně vznáší, tak to asi úplně ne. Pořád je to totiž ten samej hystericky neurotickej Fawlty a jeho pořád ta samá, cynicky zpruzelá "Drahá", ať už zrovna se zrovna podbízej domnělýmu recenzentovi hotelu, řeší, jestli si náhodou k sobě po večerce někdo nevodí hosty, nebo žehlej krysu v kuchyni - seriál za celou dobu vlastně s ničim jinym nepřijde. To asi ani nechtěl, jasně, ale těžko to pak srovnávat třeba s takovejma (byť o x let staršíma) Black Books nebo Červenym trpaslíkem, který jsou ve výsledku ve všech ohledech zajímavější. Jen nemaj toho Cleese, no. Těch dvanáct dílů je tady tak akorát, i tak už jsou mezi nima silnější i slabší - obecně ale ta (ne)chemie mezi Cleesem a Prudellou funguje, stejně jako mě bavilo to Miguelovo neustálý vypíčeně nechápavý "Que?" - a zajímavá mi přijde i ta, Fawltym tak názorně předváděná, staromódní úzkoprsost (třeba právě v tom díle The Psychiatrist se špehováním hostů, jestli náhodou na pokojích nedělaj ňáký mravní nepřístojnosti - moment, kterej nám dneska, v roce 2018, přijde dvojnásob absurdní). Přestože si Hotýlek někdy zase pustim rád, tak mnohem spíš se budu (pokud mám zústat u Cleese a spol.) i nadále vracet k Lítajícímu cirkusu. / Jo a z těch přesmyček na cedulích při úvodních titulcích (mimochodem skvělej nápad!) za mě jednoznačně vyhrávaj Zaprděný ručníky. (04.02.2019)