Smrt a dívka

Hysterie Sigourney sluší. Ačkoliv má zbraň a bojuje s démony, nyní to jsou démoni v její hlavě, žádný Alien. Film ale není o nic méně dramatický a bolestný. Psychická labilita herečce srší z očí a do poslední chvíle nevíte, jestli ten chlap, kterého mlátí a kterému nacpala vlastní kalhotky do úst jako roubík, je tím doktorem, který ji kdysi mučil a zda-li si skutečně zaslouží popravu z jejich rukou. Tak nějak jí to přejete. Ano! Je to on. To musí být on. Ale ten jeho pohled, tak zmatený a nevinný. Nevím o co jde, říká. Žádný šokující závěr se neodehrává. Skončí to tak, jak všichni čekali. Doktor je jen chudák, který kdysi na chvíli získal moc na druhými. A je odsouzen zůstat chudákem nadále. (12.05.2008)

Přepsáno v únoru 2020. Smrt a dívka je působivým filmem záměrné konfrontace a občasných rozmáchlých gest. Původní divadelní hra chilského spisovatele Ariela Dorfmana je bolestivou ozvěnou traumat mučených obětí diktátorských režimů, což je samo o sobě vznešené téma ke zpracování, byť mám pocit, že Roman Polanski byl spíše fascinován rozervaností vnitřního světa v zajetí extrémních sadomasochistických hrátek. Efektně podávaná nebezpečná zátěž psychické odolnosti člověka na jednu stranu trpí na teatrální velikášství amerického dramatického herectví. Na druhou stranu tu ovšem otevírá krajinu nejniternějšího rozpoložení jedinců, naráží na dominanci, podřízení, sadomasochismus, důstojnost, ponižování a jednoduché překračování morálních zábran při opojném ochutnání síly a pozice moci. Jde o hluboké a nesmazatelné jizvy na duších, o vinu a její přijetí, také o pomstu, spravedlnost a schopnost odpuštění. Zuřivost je tu skryta v pohybu. Znalost pravdy je často nepřekonatelnou překážkou v pokračování života. Komorní drama zběsilého lidského střetu si zde vystačí pouze se třemi herci. Právo na svou soukromou spravedlnost bez slitování vyžaduje Paulina Escobar (místy jen teatrální Sigourney Weaver), oběť diktátorské instituce mučení. Náhoda dává šanci zadostiučinění, zloba volá po odplatě a neváhá bez zábran zastrašovat. Ponížení touží po času dominance. Po právu na svou spravedlnost zoufale volá také Dr. Roberto Miranda (zajímavější Ben Kingsley), náhodný host odlehlé přímořské vily. Téměř zapomenutá a vzdálená minulost křičí do vichru svou zlobu. Zneužití moci má vice úrovní a lituje svých promarněných příležitostí. Právo spravedlnosti rozechvěle zastupuje Gerardo Escobar (zajímavý Stuart Wilson), Paulin manžel a právník se zářnou kariérní budoucností nového a demokratického politického uspořádání života. Úpěnlivé lpění na zákonných formách spravedlnosti je znejistěno niterným dopadem a rozechvělostí srdce. Smrt a dívka je přese všechno působivým filmem o traumatu ze znásilnění pozicí moci. Smrt a dívka je extrémní katarzí lidského nitra a za to si zaslouží uznání. (06.10.2009)

Vynikající drama se skvělou Sigourney a Benem Kingsleym o násilí, vině, přiznání a možná odpuštění....a možná také ne. V opuštěném srubu, za bouře, deště a bez elektriky, kam přijede manžel kdysi týrané ženy, ale ne sám. Měl totiž defekt na autě a milý a sympatický doktor Miranda mu pomohl a dovezl domů....kdo je vlastně ten muž? (15.11.2013)

Velmi kvalitna psychodrama, ktora od svojho zaciatku buduje perfektnu atmosferu a na jej prehlbovanie a rozvijanie stacia traja herci (Kingsley a Weaver su skveli), jeden dom a niekolko zaberov exterierov a samozrejme, hutne dialogy. To ze ide o adaptaciu divadelnej hry je zrejme, avsak absolutne to pri sledovani neprekaza, pretoze akakolvek dalsia "akcia" by bola uplne zbytocna a nadmerna. (12.05.2009)

Kdybych viděla divadelní zpracování, možná bych to hodnotila jinak. Ale takhle to byl pro mě výborný psychologický film a drama, kde jsem se rozhodně vůbec nenudila a to zcela určitě zásluhou Sigourney Waever a Bena Kingsleyho, kteří byli naprosto vynikající. Právo a spravedlnost, spojené se svědomím, silně rozbouřenými city a navíc krutými vzpomínkami může člověka někdy opravdu motivovat k nepředvídatelnému jednání. (17.07.2012)