Rosemary má děťátko

Vstkutku mistrovsky zrežírované drama, chcete - li satanský horor. Polanski zde zanechal stopu ne nepodobnou Alfredu Hitchcockovi. Atmosféra v domě je hustá, film graduje s každým okamžikem a divák je vtažen do děje, že zapomíná dýchat. Přitom vysvětlení je na každém a je otázkou, zda v tom Polanski neměl divákovi udělat jasněji. Jinak smekám před Miou Farrow, její děs byl cítit i u mě doma. Srovnávat tento film s Omen je hřích. Přímo satanský hřích ;-) (11.05.2009)

Některý důchodci chodí do svazu zahrádkářů, jiný holt ve volným časem se snaží splodit satana juniora. Jestli existuje otřesnější, odpornější, otravnější a příšernější filmová postava, než je Minnie Castevetová, tak jsem jí ještě neviděla. Jako člověk má opravdu fyzickou touhu jí zabít kdykoliv se objeví v záběru a nejen zabít, ale utrhnout jí tu její kebuli. Smekám před Ruth Gordon, jak mohla vytvořit takový monstrum. Jinak film je hodně věrný knize, možná se jen přidalo trochu toho starého dobrého satanistického černého humoru. Mia Farrow typově výborně vybraná, ačkoliv v některých scénách už mě srala taky dost (některý ty hystericky vypjatější). A taky diváka začne časem zarážet, jak nablbá vlastně Rosemary je, že jí některý věci vůbec nedochází. Cassavetes s tím svým křiváckým šklebem je taky jasnej od začátku. A ta banda satanistů je fakt prima parta. Babu s popelníkama odstřelit. (02.06.2016)

Jeden z hororů u kterých by se dala atmosféra krájet (a to doslova), například na začátku hraje atmosférická ukolébavka, máte ji za milou a celkem roztomilou... a na konci, vás z ní skoro mrazí. Mia Farrow zde předvádí výkon hodný Oscara a Roman Polanski na režisérské stoličce nápodobně. Film pracuje s tématy paranoia vs. skutečnost což závěr, který kdyby býval končil v momentě kdy Rosemary nahlédne do kolébky a zakřičí, by měl hrubší dopad jak na mě, tak na většinu hodnotících. Ale i přes tohle, ve vás tenhle satanský horůrek nechá veliké množství otázek což mě nutí dát plný počet hvězdiček tak výbornému filmu jako je právě tenhle. (26.03.2010)

„Od budování napětí jsme tady my!“ Docela zklamání. Stoprocentní výkon M.Farrow nezachrání naivní podání celého příběhu a zcela fádní hudební podbarvení ve scénách, kdy mělo mrazit. Navíc Polanski si ze tří možných zakončení (výplod fantazie těhotné ženy, otevřený konec, Belzebub v začuraných plenkách) nakonec zvolil to nejméně elegantní. „No ty teda rozhodně néé, Romane..!“ (25.03.2010)

Už je to nějaký čas, co jsem četl Levinovu knihu, takže nemůžu přesně porovnat, jak moc se jí film drží... Ale ty nejdůležitější momenty jsem poznal a co je nejdůležitější - z filmové Rosemary jsem měl úplně stejný pocit jako z té literární. Ta tísnivá paranoia je díky Polanskimu i perfektní Mie Farrow takřka hmatatelná, atmosféra až nevídaně houstnoucí... A vše umocňuje velmi podivná a přitom pasující hudba Krzysztofa Komedy. Rosemary má děťátko tvoří spolu s Vymítačem ďábla a Přichází Satan! "nesvatou trojici" nezapomenutelných filmů, které jsou více než jen horory. (03.01.2019)