Bratrstvo pěti

Spike Lee mi připomíná malýho kluka, kterej byl poprvé na pouti a svezl se na autodromu, na labutích, koupil si cukrovou vatu, zastřílel si na střelnici a nakonec byl ve strašidelném zámku. Když přišel domů a rodiče se zeptali jak se měl, vychrlil na ně všechno pln zážitků páté přes deváté, takže pochopili, že na pouti byl a že se mu tam asi líbilo...  Lee nám takto chce sdělit cosi o Vietnamu, ale cpe do toho utiskovanou černošskou rasu, BLM, romantickou linku otce a dcery, otce a syna, trochu chce aby to bylo něco jako Rambo nebo Souboj o poklad Yankee Zephyru a aby to mělo ártovej šmrnc (cpe tam černobílé fotečky bůvolů v rejžovým poli atd..). Když tohle vybalil na čím dál více progresívní Netflix měli  tam asi dojem, že přijel Santa s haldou ponožek a v každé něco! A tak to natočili. Výsledkem je neskutečnej binec. Samozřejmě v době BLM a klekání nás bílých heterosexuálů za hříchy které jsme ani nespáchali lze film šmahem hodit do odpadu jako látku vezoucí se na progresívní antirasistické vlně pro někoho tak moderní, pro nás starší kusy co pamatujeme svět ještě v pořádku (tím nemyslím rasismus) spíše otravnou a vlezlou současnou ideologii o níž nikdo nemá zájem. V osmdesátkách se také točily filmy s černochy stačí si vzpomenou na Sidney Poitiera, Dannyho Glovera, Eddie Murphyho, Jamese Earl Jonese a mohl bych pokračovat. Nikdo se tehdy nepodivoval a to ani tady v komunistickém Česloslovensku jejich barvě pleti natož aby je někdo nějak urážel. Byli to Amíci a prostě jsme je brali jako kohokoliv jiného. Jasně v Americe to asi brali tehdy s černými v osmdesátkách jinak (nemluvě o šedesátkách), ale současná kinematografie to chrlí na všechny strany ne jen na skalní rasistický Amíky. Takže jak říkám, je už to otravné. Výhodou je, že vás nikdo nenutí se na to koukat. Když vás to prudí, pusťte si třeba šaška Kostkáče v Kostičkách pro mateřské školy. Kdo i Vietnamu něco ví, ví, že si tímto konfliktem Amerika tak trochu vyčistila ulice. A byly to hlavně Afroameričané a další menšiny, kdo neměl moc možností se válce vyhnout nebo se v ní ulít někde v klidu ve štábu jako bílí kluci z vysokejch škol co měli konexe (když už to neukacali a byli odvedeni). Samozřejmě byla halda bílech chudejch kluků, který  to semlelo ve válečným masomlejnu stejně jako ty černý  a pak byly vyjímky mezi bílými, kteří se dobrovolně přihlásili a dobrovolně šli do první lajny, páč to tak cejtili, že je to správný. O těch černejch odvedenejch klucích tak trochu tenhle film je i o bratrství, které tam mezi nimi nutně muselo ve vlhké džungli plné smrti vzniknout. V tom je myslím největší pozitivum tohoto filmu a ohledně této dějové linky na sebe asi nejvíce strhnul pozornost Delroy Lindo, který si kus filmu svým herectví doslova ukradl pro sebe. Ačkoliv jsem měl tenkrát oči jen pro překrásnou Charlize v nádherných Pravidlech moštárny, dobře jsem tady zase ten jeho charizmatický kukuč sympaťáka, který ale umí být i dost drsný poznal. Už taky trochu zešedivěl, ale to od Pravidel moštárny my všichni... Kdyby šlo jen o hledání padlého druha, asi dobrý. Bohužel zápletka se zlatem, akční digitální krvavé přestřelky a hlavně ty historické vsuvky černošských osobností... No to bylo peklo věru nevietnamské. Závěr s radujícími se BLM za obdrženou částku... Eh... Prostě moc to nefungovalo. Kostra filmu jakž takž držela, ale nebylo už to čím potáhnout a tak to smrdělo angažovaností schovávající se za odkaz válečných veteránů. Ti to fakt po návratu zpátky když měli tu kliku a nejeli domů v cínové rakvi  měli těžký. Nejen od vyhulenejch hippies, ale hlavně díky nočním můrám PSP, protože se ta zvěrstva války a obyčejnej lidskej strach o život zkrátka na těch mladých duších musela nějak podepsat. A bralo je to všechny... Bílé i černé nehledě na barvu pleti...  Dávám tedy za 2 zlaté cihly, na víc to fakt nemá i když se oprostíme od ideologie, které je film plný a neříkám, že pro Amíky je to špatně. * * (11.08.2022) (méně) (více)