Bobby Deerfield

Některé filmy vyvolávají s odstupem času jen nostalgickou vzpomínku nebo uzardění nad dávným nadšením, některé spolu s vámi zrají jako víno. Se mnou takhle uzrál Bobby Deerfield, který mě nadchl už před drahnou spoustou let. Teď se mi znovu před očima odvíjel film, jehož některé detaily se mi přímo zatesaly do hlavy jako třeba Bobbyho sen, kde sedí v závodním voze na startu a dožaduje se snovým hlasem: "key, key, key" nebo když Anny Duperey políbí vždy před závodem rukavice. Nebe nezná vyvolených jsem četla, tehdy to byl kult, ale film je tak hrdě svébytný, že jsem na knihu od Remarqua ani nepomyslela. V jemně plynoucím příběhu dvou lidí, kteří jsou z úplně jiného světa i těsta a přesto se zamilují, nenajdete jediné klišé, jedinou podbízivou frázi a to je při jeho tragičnosti na poklonu. Snad je to Kellerové aristokratickým chladem, snad Al Pacinovou schopností měnit cukr v uvěritelné lidské pocity ...... scéna, kdy jsou na výletě, zdrceni, protože už VÍ a fotografuje je kolemjdoucí pár, který NEVÍ ..... k té nemám slov, jen slzy. (11.05.2006)

Pro mě velmi krásný a smutný film hned ze 2 důvodů. Od 7 let jsem zamilován do Marthe Keller ( na dopisy mi odpovídala, že jsem pro ni příliš mladý-ale teď už by to snad šlo, ne?). Moje nejoblíbenější kniha v dětství byla http://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe_nezn%C3%A1_vyvolen%C3%BDch Takže jsem takový hodnotitel na hovno. Mě by se to líbilo, i kdyby to točil český packal Nikolaev a zasadil by to do prostředí závodů autíček na vysílačku. (12.05.2012)

Na hodnocení Bobbyho Deerfielda jsem si vzala nějaký čas, během kterého jsem se zvažovala, zda mu dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Nakonec to vyšlo na to nižší číslo, ale i tak mě Bobby dostal. Al Pacino je tu tak... neobvyklý. Už jsem si zvykla, že každý jeho výkon by se dal zařadit do síně slávy, už jsem ho viděla v rolích choleriků, zdrogovaných zabijáků, slepých vojáků, ztělesněného zla i mužů hledajících druhou šanci. Jenže Bobby Deerfield je úplně jiný. Klidný, vyrovnaný, zdálo by se, že nevýrazný, ale přesně tím také krásně lidský. Žádné velké proslovy nečekejte, stejně tak by se od této Remarqueovy adaptace měli vzdát všichni, co touží o příběhu o automobilech. Bobby Deerfield vám je až na několik záběrů nenabídne a narozdíl od knihy (narážím na konec) tu nehrají téměř žádnou roli. A to na jednu stranu vnímám jako velké plus, na té druhé musím uznat, že závěr Remarqueovy předlohy je přece jen o něco působivější. Proto také ta chybějící hvězdička do plného počtu. (13.02.2008)

Jedna jediná chybička znamená koniec. V jedinom okamihu, v jedinom záblesku sa môžu preteky Formule 1 zmeniť v tanec so smrťou. Al Pacino ako odvážny pretekár vo filme Sydneyho Pollacka zabúda na svoju minulosť a svoje city. Avšak len do tej doby, než sa stretne s vášnivou ženou žijúci taktiež v tieni smrti, ktorá mu ešte len ukáže, ako plne a skutočne je možné život prežiť. Až do 90. rokov vyzeral tento motoršport úplne inak. Bezpečnosť F1 sa odvtedy podarilo razantne znížiť nárastom bezpečnostných opatrení na vozoch, okruhoch aj vo vybavení jazdcov. Dokážem si síce predstaviť, keby táto vec plynula rýchlejším tempom, ale toto je až veľmi uťahané a vlastne sa tam za celé dve hodiny nestane nič, čo by ma donútilo si tento zážitok zopakovať. Ono to asi nie je nejako zlé, ale rozvláčny spôsob rozprávania a celkom predvídateľný "dej" by možno fungoval tak 80 minút, rozhodne nie 120. Čakal som skôr dosť ukecanú vec, namiesto toho som vypočul priemerný počet dialógov, väčšinou ničím nezaujímavých a celkom dosť často sa tu nehovorí vôbec. (15.09.2019)

Bobbyho Deerfielda, veľmi úspešného jazdca F1, nezaujíma nič okrem závodov, momentálne čo mohlo spôsobiť nehodu na posledných pretekoch a za týmto účelom navštívi zraneného kolegu. V liečebni ho zaplaví prívalom otázok krásna Lillian a svojím prchkým správaním upúta jeho pozornosť. Keď sa mu však nanúti do jeho auta aby ju cestou zobral domov až vtedy sa v ňom prebudí záujem o ňu. Postupne sa však dozvedá smutnú pravdu. Jeden z najkrajších filmov aký som mal možnosť vidieť, kde Al Pacino hrá tak civilne perfektne, že každý jeho pohyb či výraz v tvári vystihuje tú ľahostajnosť, prekvapenie, údiv, záujem, naštvanosť, bezradnosť proste hocičo a spolu s Marthe Keller a jej nespútanou Lillian tvoria dokonalé TO čo má správny romantický film mať ;-) (06.10.2008)