Jeremiah Johnson

Jeremiah Johnson není jenom film o jednom z amerických mýtů, je to film o tom, jak moderní mýty a legendy vznikají, že mají obvykle reálný základ, který je možná zajímavější než to, co z něj na konci vyrobí popkultura. Sledujeme postavu osamělého muže, který se bez zkušeností, ale s velkým odhodláním, vydává v polovině 19. století na stále ještě divoký americký Západ a postupně se stává tvrdým zkušeným zálesákem, jedním z průkopníků bílé civilizace. Zároveň se stává pro své okolí hrdinou a hlavní postavou vyprávění od táborových ohňů. Dnes můžeme v Johnsonovi vidět prototyp opravdového muže, takoví už dnes nejsou, protože není dostatek divočiny, samoty a odhodlání snášet hlad, zimu a absenci moderní medicíny. Snímek zároveň zajímavým způsobem popisuje vztah bílého lovce a původních indiánských obyvatel. Po dlouhé desítky let americké westerny podávaly obraz krutých divochů, kteří brání pokroku moderní civilizace a nejpodlejším způsobem ohrožují křesťanské osadníky. Od 70. let pak postupně tenhle obraz vystřídal pocit multikulturního studu, který naopak líčí Indiány jako oběť bezohlednosti a hrabivosti rozpínavé bílé civilizace. V Polockově filmu jsou tyhle ideologické pohledy potlačené, režisér je zkrátka líčí jako logický konflikt dvou odlišných civilizací, kdy ani jedna z nich nepředstavuje nějaké zlo nebo dobro podle dnešního hodnotového žebříčku. Obě strany se zkrátka snažily hájit své zájmy a jednat podle svých tradic a zkušeností. Zvítězila logicky ta, která byla přizpůsobivější, dynamičtější a technologicky vyspělejší. Polock svůj film natočil jako pomalu plynoucí baladu, kde dává naplno vyniknout krásám amerických hor a vzdává hold chlapskému přátelství, kdy setkání dvou lovců v divočině se obejde bez přehnaných emocí a jen s nejstručnějšími proslovy, ze kterých je ale cítit velká vzájemná úcta. Redford svého trapera zahrál s obvyklou profesionalitou a režisér náležitě využil jeho sympatický vzhled. Nevím, jestli přesně odpovídá Polockův pohled realitě Skalistých hor oné doby, ale přinejmenším divoký Západ tak vypadat mohl. Celkový dojem: 90 %. (05.08.2011)

Panenská příroda Skalistých hor. Civilizací nedotčená. Všemocná matka příroda, která má moc nad životem a smrtí. V místech, kde sníh leží většinu roku, kde řeky jsou plné ryb. V místech, kde zvěř je divoká a krásná. V těch místech se musí i člověk sklonit před touto posvátnou silou a stát se její součástí. Teprve tam leží ona duševní harmonie. Posvátný klid, který mnoho lidí hledá, ale nikdy ho nenajde. Jeremiah Johnson byl šťastný člověk. Šťastnější než většina z nás. 73% (10.08.2012)

Film o muži, který chtěl koupit pušku s ráží padesátkou, ale sehnal jenom třicítku... A toho chlapíka excelentně hraje Redford a jsem si docela jistý, že být tam kdokoliv jiný, nejspíš by si to konečné hodnocení nevysloužilo takové, jaké má, nejenže výborně hraje, ale do své role se i typologicky skvěle hodí. Stopáž je dvouhodinová a není to čas přemrštěný, neboť se jedná de facto o road movie na koni, kde titulní Jeremiáš potkává více či méně pološábnuté existence, kterým stejně jako jemu příliš neimponuje lidská společnost (ony jsou tu vůbec scény s víc jak třemi lidmi docela vzácné a to téměř jen tehdy, když jsou protagonisty indiáni spíše padoušského ražení). Záběry na krajinu dokáží skvěle doplnit už tak pomalou a lyrizující atmosféru, kterou nenabourá ani závěr, kde je akčnost prováděná snad jen krátkou montáží Redford vs. redskins. A Ano, lepší by to bylo snad jen s vesmírnou vydrou s chapadlama. (10.12.2015)

Filmová opera, ale nikoliv v hanlivém slova smyslu. Zatímco operní tvůrce promlouvá hudbou a zpěvem, Pollack využívá obraz a hudbu. Nezastírá, že ilustruje mytologii, nikoliv skutečnost. Muž přichází z města, opouští zkaženou společnost vyvražďující se nesmyslně mezi sebou, protože před ním stojí příroda (nepatrný člověk proti horským velikánům), kterou muž v čele rodiny miluje a zároveň s ní bojuje na život a na smrt. Nachází pomoc, protože i zde není sám (lovec medvědů) a zaplétá se do složité sítě vztahů, ať už přátelských a milostných (Crazy women, her son, Swan, Del Gue), či nepřátelsky přátelských (jiná indiánská kultura). (29.06.2010)

Všichni tu velebíte Pennův snímek Into the wild. Já jsem " stará škola " a tak před NAIVNÍM a zcela NEPŘIPRAVENÝM ( nechápejte špatně, myšlenka je to obdivuhodná, ale ta naivita a totální nepřipravenost na dané podmínky, přes to jsem se nedokázal povznést ) Alexem Supertrampem, dávám přednost Pollackovi a Redfordovi a jejich SKUTEČNÉMU Jeremiah Johnsonovi. Nádherný volně plynoucí snímek ( tak jak to umí snad jen Pollack ), který si na nic nehraje a v tom je jeho KOUZLO a KRÁSA. Tady není co řešit....čistokrevných 5* (10.04.2010)