Ikarie XB 1

Pět let před Vesmírnou odyseou, čtrnáct let před Novou nadějí a šestnáct let před Vetřelcem vznikl v Československu naprosto unikátní snímek, který v naší filmové historii předtím ani potom nemá obdoby. Širokoúhlý formát, dokonale dynamická kamera Jana Kališe, geniální hudba Zdeňka Lišky a promyšlená režie Jindřicha Poláka. Nemluvě o úžasném hereckém obsazení v čele se Zdeňkem Štěpánkem a Františkem Smolíkem, kteří se ani v těchto pro ně netypických postavách neztrácejí. Neuvěřitelně atmosférický snímek, kterému zub času nijak neublížil a digitální restaurace mu pomohla. Pro každého fandou sci-fi filmů je Ikarie absolutní povinností, už jenom kvůli humanitnímu poselství. Snímek, kterému se v současnosti může přiblížit snad jen Nolanův Interstellar. (12.09.2018)

Úvodní Lackovičovo hysterické „Země není. Země nikdy nebyla!“ mi připomíná podobně hysterický výstup Petra Štěpánka v Každém mladém muži „Je mi dvacet!“ počínající jeho prohlášením, že „se rozhod, že žádný holky nejsou“. Když vzápětí čtu „Námět a scénář: Pavel Juráček“, jsem doma. Následuje klasický příklad jistého druhu filmů z 60. let: naivisticky všelidsko-morální drama ve formátu vizualizované rozhlasové hry s ultra charakterním projevem národních umělců. Při tom je zajímavé, že jde o film, který lze vskutku považovat za prototyp jistého druhu světových sci-fi trháků (vesmírná mise) (ČSSR 1963!). Což mě však na rozdíl od ostatních neplní nadšením. Spíše mě zaujala tehdejší představa taneční hudby budoucnosti. Za pozornost stojí konečné vyznění této vesmírné mise jako cesta z lidstva přes lidstvo k lidstvu – srov. nejen závěr, ale i veškeré příhody na cestě, též pokus s porodem. (25.08.2012)

Není to nejlepší film Jindřicha Poláka (tím jsou bezesporu Nebeští jezdci), není to ani nejlepší český sci-fi film (tím jsou podle mě Svěrákovi Ropáci, jestli je tedy můžu počítat do ranku sci-fi), ale rozhodně je to dodnes nenapodobený počin v dějinách českých sci-fi filmů. Na vážně míněný výpravný sci-fi snímek dnes nejsou finanční prostředky a před rokem 1989 zase nebyla ze zřejmých důvodů politická poptávka, a tak Ikarie XB1 ční v dějinách česko(slovenské) kinematografie jako ojedinělé torzo, torzo ale umělecky hodnotné a po těch dlouhých letech, které uplynuly od jeho vzniku, i stále divácky atraktivní, což je skoro s podivem. Není sice tak nadčasové jako třeba Kubrickova Vesmírná odysea (která mimochodem vznikla až pět let po Ikarii), ale kdyby tenhle film byl natočen v Hollywoodu, byl by dodnes citován ve všech filmových análech jako kultovní a přelomový film. V našem prostředí dal alespoň jméno vědecko-fantastickému časopisu a přispěl k rozšíření tohoto žánru. A to také není málo... (20.04.2007)

Expedícia do vesmíru. Hľadá mimozemské formy života v súhvezdí Alfa Centauri. Na dlhočiznej ceste ale posádka zabudla na vedecké aj výskumné poslanie. Vplyvom vlastnej unikátnosti sa zmenila na partičku exaltovaných hercov, deklamujúcich do vnútra efektne interiérovo pôsobiaceho hviezdneho korábu vety zo svojho divadelného kusu, ako napríklad: "Zem neexistuje!" Nikdy neexistovala". Každý má zrazu potrebu riešiť ďalšie prepotrebné veci. Nejaké pôrody, kto je ako starý voči komu a tak, stretnutie s tieňmi minulosti a čo z toho, únava jak hovado. Jasne, chápem. Niečo z tohto pobaví, niečo zastaralo. Dizajn geniálny, kostýmy nič moc, dejové peripetie a dialógy: ako čo. Vo výsledku typický priemer, poznačený časom. (05.08.2021)

Rozporuplne pocity. Na jednej strane slusna vyprava a technicka stranka (zvlast ked vezmem do uvahy ze ide o cesky film zo 60. rokov), na druhej strane usi trhajuca hudba, depresivna atmosfera a dejova vata. Vyslovene mi vadil otvoreny koniec ktory vzbudzoval nadej ze teraz konecne pride to prave orechove. Cely pribeh by sa dal kludne skresat do 40tich minut a mohlo sa pokracovat patranim po zivote na bielej planete.....takto je to zbytocne useknute. 50% (13.12.2009)