Nebeští jezdci

Plně souhlasím s dalšími tříhvězdovými hodnotiteli, uživateli Webb a Djkoma. Oba naprosto přesně vystihli moje pocity. Přes krásné a zajímavé téma mě Nebeští jezdci nechali naprosto chladným. Nevytvořil jsem si žádnej vztah k postavám (jenom ten Hrzán mi byl docela sympatickej) a všechno se odehrává strašně ve zkratce, chybí nějaký silnější dramatičtější příběh a to zajímavý, co se tam stalo bylo podáno tak nezajímavě. Film mnou zkrátka prošel a nezanechal žádný dojem a to je pro mě ještě horší než když mě brutálně znudíl. (11.08.2009)

Neviděl jsem žádný lepší český válečný film. Silný a opravdový příběh, excelující Jiří Herzán a smutný osud československých pilotů. Nejhorší na tom je, že na ty, kteří to přežili a vrátili se po válce domů, čekal komunistický kriminál... :(( Jinak snímek se dost liší od většiny českých filmů, připadalo mi, že to snad ani není český film. (08.05.2012)

Nemám rád filmy, kde se vypráví o letcích jako o novodobých rytířích oblohy. Tady to tak prezentováno není, posádka je vylíčená , jako skupina lidí, kde sice každý mluví jiným jazykem, ale všichni si rozumí, protože jsou ve válce a atmosféra je přátelská. Na začátku se ocitneme ve válce a naši hrdinové ji přežijí = život jde dál a nekouká se na následky, protože se jede na zábavu a člověk může být alespoň na pár hodin opilý, zamilovaný prostě nemusí myslet na smrt. Piloti jsou jenom lidé a mají normální potřeby - proto průjem chodí v obzvlášť nečekaných okamžicích :-) Jakmile je ale Študent zraněn, vidí život v prostředí nemocnice plné zraněných, kryplů a nálada je na bodu mrazu, mladické nadšení z války je pryč a smrt je tak blízko. Mluva se tu neřeší a Prcek ukazuje, že národ v té době také mluvil ,jak mu zobák a narost. Prcek hraný Jiří Hrzánem je postavička, která potěší českou duší v cizím státě, je taková čecháčsko-lidská ( všichni mi můžete políbit prdel :-) a zásadně mluví na všechny česky, protože jazyk se nikdy nenaučí :-). Pohled na válku střízlivýma očima ale i lidským pohledem. (12.11.2009)

Podle mě se jedná o nejlepší český válečný film, respektive nejlepší český válečný film, který zobrazuje přímo válčení. Velice si vážím toho, že byla dodržena řeč jednotlivých národností, takže cizinci nebyli násilně předabováni. Díky tomu vzniklo spoustu odlehčujících a příjemných scén, které vnímáte o to výrazněji vzhledem k nepříznivé situaci okolo. A konec je vyšperkované drama o přežití. (30.11.2014)

Takhle nějak měl vypadat mladší brácha Tmavomodrý svět. Kdyby se tam nemluvilo česky, ani bych nepoznal že je to náš film. Emoce a nadsázka je na tak vysoké úrovni, že chlapci na Mounth Everestu si musej připadat proti ní jak na kopečku někde na vrchovině. Jde o vynikající válečný film co se drží své předlohy a jak režijně tak herecky jest vše zvládnuto na vysoké úrovni. Scény soubojů jsou naprosto přesvědčivé, takže jsem si v křesle občas připadal jako stíhač RAF. A pasáž, ve které je hlavní hrdina Študák poprvé sestřelen společně se svým týmem a jest nucen ležet na lůžku v nemocnici je opravdu emotivně hodně silná. Viděl jsem desítky válečných filmů z období let 60týchh a 70tých a klidně bych se vsadil, že tenhle za americkou a britskou produkcí příliš (nebo spíš vůbec) nezaostává. Takže až pan Svěrák bude zase chtít praštit do válečného filmu, nechť si promítne podobnou instruktáž a příští Tmavomodrý svět Oscar stopro nemine. (13.05.2004)