Nebeští jezdci

O existenci tohoto filmu jsem dlouhá léta neměla ani tušení, což byla škoda. Jsem ráda, že jsem Nebeské jezdce mohla zhlédnout, určitě je to jeden z nejlepších českých válečných filmů, ne-li úplně ten nejlepší. Působí hodně světácky, jako by ani nebyl z naší produkce. Je syrový, realistický, na nic si nehraje a poukazuje na krutost války i zničené životy všech, kteří museli bojovat. Možná to není film tak atraktivní jako modernější Tmavomodrý svět, je přece jenom civilnější, odtažitější a chybí mu milostná linka, která by hrála větší roli (tohle je totiž vždy lákadlo pro diváka, zvláště divačky), ale je potřeba jej ocenit. (10.07.2013)

Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... (07.05.2005)

Podle mě se jedná o nejlepší český válečný film, respektive nejlepší český válečný film, který zobrazuje přímo válčení. Velice si vážím toho, že byla dodržena řeč jednotlivých národností, takže cizinci nebyli násilně předabováni. Díky tomu vzniklo spoustu odlehčujících a příjemných scén, které vnímáte o to výrazněji vzhledem k nepříznivé situaci okolo. A konec je vyšperkované drama o přežití. (30.11.2014)

Československá válečná kinematografie nám naskýtá pohled na toto období skutečně ze všech možných stran. Zde ovšem téma překonává vše doposud natočené. Téma zakázané, téma tabuizované. Polákův protest a volání po záslužné úctě československých válečných letců ve službách královského letectva. Anglo - česká atmosféra, radovánky za těžkých časů i drsné drámo. Jedna z životních příležitostí Jiřího Hrzána potvrdit svou hereckou univerzálnost. (02.05.2012)

Takhle nějak měl vypadat mladší brácha Tmavomodrý svět. Kdyby se tam nemluvilo česky, ani bych nepoznal že je to náš film. Emoce a nadsázka je na tak vysoké úrovni, že chlapci na Mounth Everestu si musej připadat proti ní jak na kopečku někde na vrchovině. Jde o vynikající válečný film co se drží své předlohy a jak režijně tak herecky jest vše zvládnuto na vysoké úrovni. Scény soubojů jsou naprosto přesvědčivé, takže jsem si v křesle občas připadal jako stíhač RAF. A pasáž, ve které je hlavní hrdina Študák poprvé sestřelen společně se svým týmem a jest nucen ležet na lůžku v nemocnici je opravdu emotivně hodně silná. Viděl jsem desítky válečných filmů z období let 60týchh a 70tých a klidně bych se vsadil, že tenhle za americkou a britskou produkcí příliš (nebo spíš vůbec) nezaostává. Takže až pan Svěrák bude zase chtít praštit do válečného filmu, nechť si promítne podobnou instruktáž a příští Tmavomodrý svět Oscar stopro nemine. (13.05.2004)