Špatná výchova

Almodóvar nás ve své osobní zpovědi provází bizarním barevným homosexuálním světem, kde jsou církevní prohřešky vyobrazeny s takovou samozřejmostí, jako že slunce zapadá na západě, Režisér záměrně neuhýbá kamerou při erotických scénách, naopak provokuje. Přes pestrost barev a explicitní scény se jedná o příběh (mozaiku příběhů) chladný jako kamenné sklepení, příběh, kde jsou prakticky všechny postavy svým způsobem záporné a příběh, kde je sex a není láska. (25.11.2012)

Dávám 4,5* a viditelně menší hodnocení hlavně proto, že v rámci zatím mnou viděné Pedrovy tvorby mě tohle dílko zaujalo nejméně (přesto ale dost :-)). Tradičně zvláštní svět plný homosexuálů, transvestitů a podobných lidí, výrazná vizuální stylizace, nevšední příběh (lehce skandální vůči církvi) podaný naprosto uvěřitelně, plný nečekaných odhalení a skvělí herci (zejména můj oblíbený Gael García Bernal) řadí tenhle film Pedra Almodóvara opět mezi první ligu. (24.07.2006)

Je opravdu těžké napsat na tento film rozumný komentář. Zdá se být neoddiskutovatelné, že po předchozích Almodóvarových filmech je to trochu zklamání. Nikdo ale nemá pořádné vysvětlení, proč to tak je. Nejsem si jistá, že mám filmu po formální stránce, co vytknout. Nápady nechybí, kamera je také bezvadná. Možná příběch je trochu jednoduchý, pokud si odmyslíme narativní zdobnost spočívající ve vícevrstevném vyprávění. Za asi největší chybu považuji určitou nevyváženost mezi dvěma půlemi filmu. Emocionální vrchol filmu pro mě přišel už ve druhé čtvrtině. Důležitější je ale pocit, že tentokrát to prostě nefunguje. Dohromady působí film jaksi odtažitě. A to je rozhodně vada u režiséra, jenž tvrdí, že filmy "natáčí s vášní." Něco tu chybí nejen ve srovnání s filmy "Vše o mé matce" nebo "Mluv s ní", ale také ve srovnání se ztřeštěnými komediemi osmdesátých a devadesátých let. Pro Almodóvara už asi není cesta zpátky k třeskuté bujarostí a okázalé povrchnosti. Tento film se však na druhou stranu nedokázal ani ponořit do nedozírných hloubek a ulpěl na mělčině. Snad je to tím, že je téma pro režiséra tak osobní, že se osobní výpovědi v tomto případě vlastně podvědomě vyhýbá. (12.11.2004)

Pedlo Almodóvar patří mezi režiséry, kterým se snažím vyhnout. Jeho styl, postavy, které tolik miluje, příběhy, které chce vyprávět a nádech všech jeho filmů jsou mi proti srsti. Ještě se mi od něj nelíbil žádný film (snažím se na ně nedívat, ale občas mu dám šanci ...). Prostě to není film pro mě, třeba časem bude. (21.02.2007)

Almodóvar je vážně mistrem v popisování zvláštních příběhů. Hodně syrový film, bez jakýchkoliv přetvářek nebo klišé. Spousta zásadních zvratů, které jsou nakonec logické a zapadají do sebe. Krásná hudba a zpěv tu ponurost a beznaděj jen podtrhují. Celou dobu mi běhal po zádech mráz a napětí ve mně zůstalo do samého konce. No a G.G.Bernal je skvostný. (22.06.2010)