Smrt stopařek

Tenhle film jsem neviděl už léta a rád jsem se na něj po dlouhé době podíval. A ejhle, na to, že je to 30 let staré, to vůbec není zlé. Trapných momentů je tu pomálu, režie je jednoduchá, ale funkční a ten polský herec je velmi příjemným překvapením. Škoda že před několika lety zemřel. Celkově velmi slušná krimi, která až na pár vyjímek dobře vzdoruje zubu času. A ty dnešní kraviny s přehledem převálcuje. PS: Mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak je možné, že u 30 let starého filmu, jsou líp udělané postsynchrony, než dnes u kteréhokoliv pořadu české televize? No, asi jsou záhady na které průměrný občan téhle republiky nikdy nepřijde... (15.10.2009)

Na jednu stranu film ohromí syrovostí a svíravou reálností určitých (zejména znásilňovacích) scén, na druhou stranu je pokažen pár věcmi. Mám-li se v mísit do diskuze na zdejších stránkách, zda byl Buchvaldek dobrý herec či dřevo, kloním se spíš k druhé možnosti. Ve snímku působil jako mírně oživlá mrtvola, která načuřená, že ji nenechali v klidu hnít na hřbitově, mechanicky a s neměnnou intonací odříkává naučený text za minimálních pohybů. Tím velmi připomíná legendární herecký výkon Švorcové v Ženě za pultem. Navíc s ním nebylo cosi v pořádku... žena se mu přijde svěřit s traumatizujícím zážitkem, že byla znásilněna, a on místo aby to ocenil její odvahu, vyčiní jí, že nepřišla dřív, neustále se při rozhovoru s ní lehce přiblbe usmívá a oči mu sklouzávají do jejího výstřihu. Neuvěřitelné. Nebo ty vtípky, kdy po převzetí případu dává příkazy kolegovi, aby v kartotéce vyhledal podezřelé muže, on se zeptá, pravda trochu hloupě: jenom muže? A Buchvaldek: Ženy bych v tomto případě vyloučil! Myslím, že Brabcova zdánlivě neotřesitelná pozice nejhoršího českého vyšetřovatele dostala pořádných pár štulců! Taky mi přišlo poněkud laciné, jak na začátku zabrání železničář doběhnout budoucím stopařkám vlak za výkřiku: holky bláznivý, zachránil jsem vám život! No a vrcholem byla scéna, policajti mají obklíčený barák, kde se skrývá podezřelý, což poznají jednoduše podle zaparkované ávie a podle toho, jak si Obermajerová může oči vykroutit, aby Buchvaldkovi naznačila, že ten vrah stojí vedle ní. A přesto nechají Tomáše Holého po plastické operaci klidně vejít dovnitř, né že by mu řekli, ať tam nechodí. Ba ne, možná ta úplně poslední scéna byla ta nejméně uvěřitelná... Nebo ne, možná to takhle fakt chodilo. Příslušníci VB holt měli názor, kluků v ČSSR běhá spousta, ale takováhle příležitost zastřílet si se vyskytuje jen párkrát za život. (14.09.2013)

Film natočený na základě skutečných událostí i když pro filmové účely poněkud dramaticky upravený (podobně jako pozdější Bolero, které se skutečnými událostmi také nechalo jen inspirovat, ale doslovně se jich nedrželo). Myslím, že nadosmrti budu mít v mysli vyritou scénu znásilnění "princezny Arabely" Jany Nagyové a její následnou vraždu... Díky tomuhle filmu jsem pochopil, proč mě jako malému zakazovali rodiče koukat do noci na televizy (jéžiš voni vojely a uškrtily Arabelu... s tím se dětská duše špatně smiřuje) a taky jsem pochopil, proč mé sestře zakazovali stopovat. (30.04.2007)

Zhollywoodštěná verze skutečného případu vyniká především skvělým obsazením a naturalistickými scénami znásilnění, odvážnými i na dnešní dobu. V pozdních sedmdesátkách musely mít ještě větší sílu. Jindřich Polák vtiskl filmu nepříjemně realistickou atmosféru, ale jaksi neměl s čím pracovat. Scénář je zoufale přímočarý a tak se opřel o herce. Z nich mě zaujal výborný Marek Perepeczko a především pragmatická Jana Janěková. Kriminalisté se moc nepředvedli a Arebela s Xénií neměly dost prostoru. (20.11.2021)

Případ se odehrál kousek od místa, kde jsem tehdy prázdninoval, ale vše bylo jinak, než si pak filmaři upravili. Marek Perepeczko do role dobře pásl, a zahrál ji tak, že režisér Jindřich Polák si určitě mnul dlaně spokojeností. Jaroslava Omemaierová film nekazila, odvedla co se po ní jako po herečce chtělo. (05.06.2011)