Režie:
Rob MarshallKamera:
Dion BeebeHudba:
John KanderHrají:
Catherine Zeta-Jones, Renée Zellweger, Richard Gere, John C. Reilly, Queen Latifah, Jayne Eastwood, Christine Baranski, Taye Diggs, Colm Feore, Lucy Liu (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Filmová adaptace úspěšného broadwayského muzikálu Chicago, v jehož hlavních rolích hrají Catherine Zeta-Jonesová, Renee Zellwegerová a Richard Gere, sleduje příběh průměrné sborové tanečnice Roxie Hartové, která se pro slávu rozhodne vraždit. Když to udělá, skončí za mřížemi společně s kabaretní hvězdou Velmou Kellyovou, která s pomocí prohnaného právníka Billyho Flynna rozpoutá kolem svého zločinu mediální šílenství. Poté, co Flynn vezme Roxiein případ, udělá z ní nejžhavější bulvární senzaci, čímž připraví půdu pro pěvecký a taneční souboj mezi oběma přehnaně horlivými rivalkami. Snímek Chicago získal v roce 2003 šest Oscarů, včetně ceny za nejlepší film. (Cinemax)
(více)Recenze (546)
Richard Gere zpiva ??? Kdyby jen to! On taky stepuje. A skvele. Filmove ztvarneni broadwayskeho muzikalu vypravi pribeh mladicke ctizadostive zpevacky Roxie (Zellweger), ktera se dostane do vezeni za vrazdu sveho zradneho milence. Zde potkava muzikalovou hvezdu (Catherine Zeta-Jones), ktera ceka na soud za dvojnasobnou vrazdu, a slavneho advokata (Gere). Muzikal atmosferou divaka zcela vcucne, aby jej v zaveru vyplivl slintajiciho blahem. Muze za to predevsim skvela, velmi odvazna tanecni choreografie, chytlave pisne a skvele herecke vykony (jeste bych vyzdvihl nezapomenutelneho Johna C. Reillyho jako Roxiina laskou zaslepeneho manzela) ()
Mě moc muzikály neberou, ale s mamkou se na to vždycky podívám rád ()
Muzikal bol kedysim velkym zanrovym hollywoodskym filmom. Dnes uz nie je. Skoda. Chicago preto podobne ako Moulin Rouge cerpa z minulosti, muzikal je predsa stary zaner a spracovava to moderne, videoklipovito, rychly strih, vela detailov. ()
Muzikály moc nemusím, Richarda Geera taky ne, kabaret už vůbec ne, ale něco by se tomu snad pochválit dalo. Třeba herecké výkony. Renée Zellweger se mi začíná líbit čím dál víc, ale ten dabing..no hrůza! Stěžovat si, že bylo moc zpěvu a málo mluvení je asi pitomost, ale mě to občas vytáčí. Na jedno zkouknutí samozřejmě doporučuji, ale jednou stačilo. ()
Trochu jsem se bála, že se mi muzikál nebude líbit, ale nakonec jsem byla mile překvapená. Asi nejvíce se mi líbila píseň z vězení. Catherine-Zeta Jones předvedla, že umí skvělé tančit. Kdo mi trochu vadil byla Renée Zellweger, ale jen malinko. Já jsem si užívala atmosféru filmu, písně i taneční kreace. ()
Po příjemném osobním překvapní s My Fair Lady jsem znovu našel naději, že bych mohl najít zalíbení alespoň v některých filmových muzikálech. Chicago to bohužel zase vrátilo takřka nazpátek. Za největší slabinu bych viděl nevýrazný příběh, který sice obsahuje občasné výborné momenty (hlavně stranné stíny slávy a následného zapomnění a také mediální manipulace), ale ty probublávají jen občas. Dost mě taky dožíralay až karikaturně fraškoidní scény, zejména u soudního procesu. Chápu, že tak měly vyznít, ale dle mého tak film vyzníval jen hybridněji. Přesto jsem se u snímku vyloženě nenudil, i díky výbornému technickému zpracování, kdy se taneční a fiktivní scény prolínaly se skutečným dějem, z tohoto soudku byla vynikající hlavně úvodní scéna ve věznici, kdy jednotlivé vražedkyně vyprávěly své příběhy. Celkově jsou domjmy tedy spíše rozpačité, sáhl jsem tentokrát po typu filmu, který mi ne úplně sedí. ()
Hollywoodská načančaná komerční výroba slavila s tímto filmem nebývalý úspěch. Stačilo k tomu použít již několikrát obehrané téma, vše načechrat a polepit světélkujícím flitrem a do hlavních rolí obsadit hvězdy, u nichž není nejdůležitější herecký výkon, ale masová popularita. A mediální pokrytecká masáž. Výsledek je rozporuplný. Jazzová hudba má mnoho odstínů a velikostí. Použitý druh je více bezduchou a lacinou popovou podobou swingu, na hony vzdálenou podstatě jazzu. Potěší občasné obrazové hrátky, ale ty jsou postupem času vzácnější a titěrnější. Zprvu se i zdá, že dílo má našlápnuto k jedinečnému výkonu. Zpověď vražedkyň je úchvatná, ale k tomuto vrcholu se jen na několik okamžiků přiblíží. Ale ne nadlouho a bez osobitého přístupu. Což je obrovská škoda, protože nakonec zůstala především povrchní a efektní velkolepá show, bez podobně kvalitního vnitřku, bez srdce a bez duše ve strnulé póze komerční hry na umění. Hlavní postavou je naivní a ctižádostivá ženuška Roxie Hart (podivná Renée Zellweger). Sny, touha, důvěřivost, rozčarování, pomstychtivost, strach, podbízivost, snaživost, nafoukanost, ješitnost, pocit výjimečnosti a nadřazenosti, přetvářka, opojení a vystřízlivění, to jsou stavy, které postupně ovládají skutky ambiciózní a hloupoučké, nudící se, nevěrné a pokrytecké ženy. Hlavní mužskou postavou je bezskrupulózní a nadutý právník Billy Flynn (Richard Gere) se svým posláním, manipulováním a sbíráním obdivu. Nejzajímavější postavou je oblíbená kabaretní zpěvačka Velma Kelly (šarmantní Catherine Zeta-Jones), povýšená ve své noblese a z vlastního pocitu důležitosti nad ostatní. Je stržena k zemi, aby našla zbytky sil k boji padlé ženy za osobní zvrácenou spravedlnost. Z dalších rolí: důvěřivý a podváděný manžel Roxie Amos Hart (zajímavý John C. Reilly), nejspřízněnější a nejovlivnitelnější novinářka Mary Sunshine (Christine Baranski), úplatně laskavá dozorkyně Mama Morton (Queen Latifah), všudypřítomný kapelník (Taye Diggs), cynický a vytrestaný obchodník s nábytkem Fred Casely (zajímavý Dominic West), snaživý žalobce Martin Harrison (Colm Feore), nebohá a jediná nevinná žena z Maďarska (Jekatěrina Ščelkanova), či další vražedkyně Liz (půvabná Susan Misner), Annie (Denise Faye), June (Deidre Goodwin) a Mona (Mýa). Výsledkem je sice monumentální představení, které je neustále v pohybu, ale chybí odvaha dovést slibné záchvěvy do originálního výrazového prostředku. Téma je slibné, ale příliš fraškovité, podbízivé a pokrytecké. Musíme poděkovat za těch několik momentů, které se vymykají z hollywoodské průměrnosti. ()
Jo, je to krásně zahrané a natočené, to se takovým filmům musí nechat, ale nic z toho prostě nedokáže zakrýt fakt, že obsahově je to prázdné a nic neříkající jako bohužel každý muzikál. Na taneční čísla se koukat tak z půlky dalo, ale zbytek je příšerná blbost s dějem tak na patnáct minut filmu. 30% ()
Pokud člověk není zrovna příznivec muzikálů bude mu asi vadit, že děj se tady šíleně vleče a mnoho zpívaných vložek by se dalo pro kompletaci příběhu vynechat. ()
Vrátil se z práce, já jsem zatím krájela papriku a on měl hubu plnou keců, když v tom mi ruply nervy, znáte to a omylem mi naběhl na ten nůž.... devětkrát :-) ()
60. Zlatý Glóbus za rok 2002 - cena (3) - *Nejlepší film (komedie / muzikál), *Nejlepší herečka (komedie / muzikál) Renée Zellweger, *Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Richard Gere + nominace (5) - Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Catherine Zeta-Jones, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Queen Latifah, Nejlepší herec ve vedlejší roli - John C. Reilly, Nejlepší režie - Rob Marshall, Nejlepší scénář - Condon Bill ()
Nesnáším muzikály. A tenhle uplně nejvíc. ()
Zajímavě zpracované, ale na můj vkus si to až moc hrálo na filmy typu Někdo to rád horké. Jednou shlédnout ok, ale podruhé už bych si to asi nepustil. Určitě ne sám. Šesti Oscary bych to určitě neověnčil. A nejvýdělečnější muzikál? Hm, na to se můžu jen pousmát. ()
Jestli se dalo říct, že muzikál je žánrem, mezi jehož znaky patří neučesaný příběh, po shlédnutí Chicaga zhasly veškeré naděje. Jednou z nejsilnějších stránek je totiž ten scénář, prošpikovaný černým humorem - za nejvtipnější bych asi považoval loutkové představení (říkající vše na pravou míru), za nejsilnější vizi oprátky a slech potlesku. Stejně tak v případě scénáře zmínil způsob vyprávění, který to nejpodstatnější shrnul do písní. Ty splňují to, co od muzikálu očekávám - že se zaryjí do paměti a budete si je i při psaní komentáře notovat (v tomto je nejvýraznější ústřední "All That Jazz"). Škoda, že atmosféra tehdejšího "Windy City" a časového období vůbec dýchne na diváka jen z minima scén, ovšem když si uvědomím, jak dýchly, tak zase nemohu být úplně nespokojen. Vždyť za tenhle muzikál by se zlaté časy Hollywoodu nemusely stydět, naopak, byly by nejčistším příkladem tamější kultury v tehdejší době. Jsem rád, že zrovna tohle retro dokázalo, že Akademie není ve svých rozhodnutích vždy mimo mísu (jako např. loni), nevím o žádné z těch šesti sošek, které by nebyly zasloužené (Catherine Zeta-Jones zde byla opravdu nejvýraznější herečkou). Jeden ze tří nejlepších muzikálů, co jsem kdy viděl a horký kandidát na titul "film desetiletí", je ve všech složkách stoprocentní natolik (i v choreografii, kterou jsem nikdy nepozoroval), že vám tolik žánrů u jednoho snímku bude připadat jako přirozená věc. ()
Tento komentář nemá vůbec žádnou hodnotu. Muzikály nemusím, prostě to tam necítím. To, jak se Richard Gere pokoušel o esteticky ztvárněný pohyb, jak říkal v jedné pohádce pan Werich, mě úplně dorazilo. Přišlo mi to strašně kýčovitý, ale jak sem psal, nerozumím tomu. ()
Tento film si zasluzi vasu pozornost. Už len kvôli tomu prapodivnému Oscarovi...Bohuzial v druhej polovici uz piesne nie su ani zdaleka tak chytlave ako na zaciatku a najvacsou slabinou je paradoxne postava Roxie a strasna Renee Zellweger.... Keby nebolo Jonesovej a skvelého Richarda Gerea, asi by som odišiel z kina... ()
Bylo to takový nemastný neslaný pár dobrejch písniček a jinak celkově nudný, ale Richard Gere to je pro mě švihák kůli kterýmu to za to stojí vidět alspoň jednou. ()
Tohle byl můj teprve druhý muzikál, který jsem kdy viděl (protože se jim snažím vyhýbat, kombinace muzika + tanec ve filmu to není nic pro mně, raději si pustím nějaký hudební klip nebo koncert). Ale na Chicagu mě lákala doba a prostředí do kterého je film zasazen. Nakonec se mi dost líbila dobová hudba i choreografie tanců, takže za 4*. ()
Nemám rád muzikály. Nemám rád swing (můj šálek kávy začíná až s bebopem). Nemám moc rád ani Catherine Zeta-Jones ani Renée Zellweger. Přes to všechno se mi Chicago líbilo. Hlavně zásluhou Gera a jeho Billyho Flynna. Scéna "pull the strings" je báječná, snad vůbec všechno alegorizování manipulací v tanec, step a zpěv je vydařené. V celku povedená satira na senzacechtivost a balamutitelnost tisku a tvorbu zločinců-celebrit. ()
Tohle je elita...ani ne tak kvůli příběhu, ale lví podíl na tom má vynikající hudba, kabaretní nádech (jojo, stejně jako Moulin Rouge) a zřejmě dobrá konstelace hvězd. Myslím samozřejmě těch hereckých, jejichž výkon v nejmenším nezklame...co víc, příjemě překvapí. Richard Gere v jedné z životních rolí v kombinaci se sexy Zeta-Jones a ďáblicí Zelweger je vražedná trojka která vás chytna za ko*** a posadí na pr***. Vše je okořeněno nepřehnaným a vyváženým, občas černým humorem, který dodává šmrnc. V neposlední řadě velmi důležitá ingredience tohoto filmu - choreografie, před kterou musím, i jako odpůrce tance, krasobruslení a těhle blbin, smeknout klobouk a dlouho po konci filmu rozdýchávat zážitek. 100% ()
Reklama