Taková normální rodinka

Jeden z mála českých kvalitních seriálů, který vznikl v době totality. Sešly se zde tři podstatné prvky: výborný scénář Fan Vavřincové, výborná režie Jaroslava Dudka a výborné herecké výkony včech protagonistů. Mluvit o každém z nich nemá cenu, všichni byli užasní a jedineční. Neopakovatelný a pro mě nepřekonatelný rodinný seriál, který svou laskavostí a účelem pobavení a odreagování dostane i toho nejzarytějšího odpůrce tohoto žánru. A to, že je obraz černobílý je jen k dobru, divák totiž nemá moc velkou možnost sledovat a rozptylovat se pestrým prostředím, ale nerušně vstřebábat a pozorovat herecké koncerty... (07.12.2007)

Překvapivě skvělý miniseriál s naprosto jednoduchým námětem o jedné rodině, odehrávající se pouze v asi dvou pokojích s minimem postav a v černobílém hávu. I tak se na to ale dá koukat znova a znova. Nenásilný a naprosto rodinný humor funguje skvěle a všichni herci se svých postav chopili přímo skvostně. Tohle se tu dneska už netočí. (28.12.2007)

Místy vtipné černobílé scény jedné nenormální rodiny, které se odehrávají takřka v jedné jediné místnosti. Postavy se chovají normálně jen výjimečně, ale to nechme stranou, neb je to komedie a tam nemusí být vše logické. Nepochybně nejvtipnější jsou prvky, karikující typické mužské a ženské vlastnosti. Největším záporem tohoto socialistického produktu je zcela bezostyšné braní jména Božího nadarmo. S výjimkou dětských postav nezná nikdo žádné citoslovce a proto stále vykřikují „Ježíš Maria“, „Kriste Pane“ aj. Herečtí komedianti Medřická, Cupák, Řehoř, Rosůlková a Štěpánková zřejmě nic jiného neuměli; místy to až působí, že jde o záměr. Jinak je to oddechovka, chvílemi trapná, chvílemi vtipná, budiž. (07.01.2008)

Taková normální komedie, která z mně nepochopitelných důvodů zkultovněla. 1) Celý seriál jsem vždy považoval za příjemný a nudný. A cítím to tak pořád. První díl je o třídu lepší, má jasnou zápletku, a tak mu kulhavé tempo prominu. Další díly už svou sitcomovou charakteristiku nezapřou. 2) Špičkoví herci, především paní Medřická či Rosůlková, jsou důvodem hvězdičky navíc. Na druhé straně si myslím, že scénáristická potence se vyčerpala prvním dílem. 3) Woodhouseovský anglický humor v české mutaci Fan Vavřincové je humorem mého srdce. Knížka se čte dobře, s jejím oživením na pódiu je to ovšem horší. Čechům nějak anglický suchý humor nesluší...škoda. (09.08.2009)

Co říct, abych neopakoval? Že ten seriál mám natočenej na kazetě a pouštím si ho vždycky, když potřebuju spravit náladu? Že takovou rodinu bych chtěl taky? Že je to tak neuvěřitelně dobře zahraný, že by ani člověk nevěřil, že je to z větší částí všechno improvizace a točení naostro? A taky se tam pár chybiček vloudilo, třeba Medřická oslovila jménem Zdeňku Zdeňka Řehoře, a ne Jaromíra Hanzlíka, ale je taky pak pěkný sledovat, jak to ostatní zachrání a zahrají do ztracena. Taková normální rodinka je prostě ideálem rodiny, jaká by měla být, a to nejen ve filmové, ale i herecké podobě. A navíc poslední role před kamerou Oldřicha Novýho, který i v dvaasedmdesáti dokazuje, že hrát umí a neztratil nic ze svého naturelu. (12.02.2006)