Taková normální rodinka

Je osvěžující vidět nějaký „český seriál“, který má vizi, opravdu funguje, je zábavný a má přiměřenou stopáž, odpovídající tvůrčímu záměru. Škoda jen, že kvůli tomu musí divák sáhnout až do 50 let staré tvorby, ale alespoň je toto osmidílné dílko Československé televize důkazem, že když se chce, tak i my umíme udělat seriál kratší formy, který má hlavu a patu (tohle osobně obdivuju na hrané seriálové tvorbě u Japonců, kteří jsou obvykle schopní do desetidílných seriálů vměstnat neskutečně kvalitní příběhy). Taková normální rodinka pracuje svým způsobem s málem a odehrává se v jediné místnosti (plus kuchyni). Vše stojí především na humorném scénáři, který pracuje s rodinnými vztahy a různými (především manželskými) stereotypy. Scénář pak podtrhují dobré herecké výkony některých našich předních herců. Obecně se dá říct, že jde o bláznivou komiku, ale je pravda, že to není vysloveně řachanda od začátku do konce – někde humor funguje na maximum, jinde je to prostě jen trhlé a lehce úsměvné, a pak se také najde pár hluchých míst. Stejně tak postavy se různí – některé jsou strůjci zábavných a bláznivých momentů, jiné jsou spíše „uzemňovací“ a vnáší do situací prvek rozumu (Jana Štěpánková) a další pak prostě jen způsobují chaos nebo drama (například postavy kluků-dvojčat jsou spíš strůjci zmatku, ale diváka příliš nepobaví). Vcelku si však seriál drží úroveň vysoko, a tak když už je něco opravdu humorné a povedené, tak to stojí za to. Utkví tak množství scén a hlášek, ať už jde třeba o druhý díl s malířem, nebo o předposlední díl o fence (plný nedorozumění). Výborné je taktéž zakomponování některých vedlejších postav – nejpovedenější jsou rozhodně Jiřina Bohdalová v roli sousedky („Tohle že je Dudínek?!“ 😄) a Oldřich Nový v roli nápadníka pro tetičku. Přestože si tedy divák možná neoblíbí všechny postavy této (ne)normální rodinky, seriálu se musí nechat, že je to výborná kombinace různorodých charakterů a že koncentrace povedených postav a vtipných situací či dialogů je hodně velká. Díky některým nezapomenutelným momentům se rozhodně řadí mezi seriálové sitcomy, které bych si někdy s chutí zopakovala. ~(4,0★)~ (29.06.2024)

Ať vzpomínám, jak vzpomínám, jiný kvalitní český, rodinný sitcom si vybavit nedokáži. Roztomilé poznatky mužů, jak na ženy a obdobně zábavné taktiky žen na muže. Excentricita. Jóga. Hudba. Cigára. Vraždy. Raubíři. Želvy. A marná snaha sníst si po práci v klidu večeři. Myslím, že kdyby soužití opravdu vypadalo takto, vícegeneračně by chtěl bydlet každý, kdo není škarohlíd. (10.03.2013)

Jedním slovem: skvost. Je-li něco prvním českým sitcomem, je to tento miniseriál a, jak už to tak u podobných českých komediálních záležitostí z éry černobílého filmu bývá, vtipný scénář s plejádou českých herců "klasické generace" vyústil v téměř dokonalou záležitost. Obsazení ostatně hovoří samo za sebe a fenomén mezigeneračního soužití znají naši předkové z éry socialismu víc než dostatečně. (23.06.2010)

I při vědomí toho, že veškerá tvorba autorky scénáře (včetně této) je prolezlá (až malo) měšťáckými životními hodnotami z pohledu ženského (viz zpodobnění mužských postav, o nichž ve skutečnosti autorka nic neví). Nejvíce se tomuto náhledu vymaňuje v postavě babičky, která díky Marii Rosůlkové získává rysy téměř geniální. Druhou obdivuhodnou postavou (i herecky) je Jiřina Šejbalová, ženského cynismu najdeme obecně dosti poskrovnu. (28.12.2013)

Geniální komediální seriál, který dodnes snad jen máloco překonalo. Tak bizarní slepenec šílených postaviček je neuvěřitelný. A ještě neuvěřitelnější je to, že to dohromady všechno funguje. Vraždící babička. Zpívající maminka. Senilní tatínek. Apatický zeťák. Hyperaktivní raubíři atd. atd. atd. A když do toho v jednom díle vstoupí malíř Jaroslava Moučky anebo nápadník Oldřicha Nového, je to ještě o level výš. Takhle má vypadat sitcom na český způsob. (25.03.2016)