Given

Given je přesně tím typem anime, kterého je v současné produkci potřeba jako psa drbání. Velmi civilní, dospělý, šikovně nadávkovaný příběh o jedné kapele, v němž hraje stejně velkou roli hudba i drama a který ženou dopředu především dobře napsané postavy, jimž nemáte problém věřit jejich jednání a hloubku. Vše plyne přirozeně a i tím, jak příběh o kapele a různých generacích drží hezky pohromadě, jsem si nejednou vzpomněl na Sakamiči no Apollon, u nějž jsem zažíval podobné chvíle nadšení. Potud je vše super, ale proč by mělo být podobných anime ještě víc? Především proto, že se jedná o jednu z mála světlých výjimek, kdy se podařilo do příběhu zakomponovat a zobrazit vztah mezi postavami jiné orientace tak, aby působil uvěřitelně, lidsky a nikoli prvoplánovým, laciným dojmem. Když mi totiž někdo řekne, že se v anime takový vztah vyskytuje, tak si na základě zkušeností představím nejčastěji jednoduchou, tupou potravu slizké konzistence pro lačné fudžoši, která má výhradně sloužit k jejich uspokojení prostřednictvím koňské dávky vzdechů, rozkošných pohledů, lísavých chvilek a něžné či tvrdší formy tělesnosti mezi dvěma či více chlapeckými aktéry. Hledat v nich jakékoli vyšší kvality bývává obvykle těžce marné a jednat se o hetero vztah, tak by po takovém anime neštěkl ani pes. Je tedy příjemné zjistit, že Given takovým anime vůbec není. Je sice škoda, že některým klišé se zde tvůrci úplně nevyhnuli – mužské postavy obecně jsou k sobě někdy o něco tělesnější než v jiných anime a zamlklost hlavního hrdiny v kombinaci s jeho přítulnými kecy a pohledy mi zpočátku pily krev –, naštěstí se však postupně odhaluje, že vše má svůj důvod a není to jen fanservis pro ženskou část publika. Solidní 4* a škoda, že instrumentální ending z prvního dílu nebyl ponechán i nadále. (18.03.2021)

Po neuvěřitelně dlouhé době jsem dostala chuť dát si opáčko a znova si zkouknout Given. Živě si vzpomínám na dobu, kdy jsem z něj byla úplně odvařená, prožívala jsem každý moment, milovala jsem zdejší romantiku. Ale ať už to je tím, že už jsem vyrostla ze svého "fujoshi" období (i když žádná extrémní a posedlá yaoistka jsem nikdy nebyla), na BL sice když mám chuť ráda kouknu, ale rozhodně z toho už tak nešílím a vyžaduju od toho úplně stejně jako od kterékoli jiné romantiky a nebo se můj pohled na tohle anime změnil, jelikož už mám za sebou téměř 200 anime sérií a filmů z nichž mnohé jsou skvělá emotivní dramata a Given už v mých očích takové oslnivé kvality nedosahuje, faktem zůstává, že navzdory tomu, že jsem si i podruhé tenhle seriál užila, nebyl jednoduše až tak dobrý, jak si ho pamatuju. Přesto dokážu ocenit to o co se snaží. I tentokrát jsem si užila příběhy jednotlivých postav, vystoupení i občasné prvky komedie. Na druhou stranu romantika byla sice hezky pozvolná, ale jednoduše jsem v mnoha scénách měla pocit, že před nějakým chozením by bylo fajn vztah Mafuyua a Uenoyamy o něco víc prohloubit, abych jim fandila ještě víc. Nic se však nezměnilo na mém názoru na audiovizuální stránku, stále si stojím za tím, že animace je prostě slabší a hudba je naopak povedeně zvolená vzhledem k tématu seriálu. Stopáž mohla být o něco lépe využitá, někdy jsem měla i trošku pocit, že je to natažené a přitom se tam nakonec nevešlo všechno, v co jsem doufala. Stále bych řekla, že je Given jedno z lepších BL ovšem po stránce romantiky ho lehce strčí do kapsy počiny jako Sasaki to Miyano či Doukyuusei a naopak z hudebního hlediska mají u mě své místo spíš seriály jako geniální Bocchi the Rock!, takže ve výsledku bych ho neřadila mezi nějak výjimečné kousky, ovšem za shlédnutí pokud máte k BL blízko podle mě rozhodně stojí. 7.6/10 (05.03.2024)

Tohle byl prostě zážitek! Nádherná hudba, slušná zápletka, překrásný vizuál. Asi třikrát za seriál se objevil jakýsi vypravěč a hodil do placu vtípek, který mi většinou přišel sice solidní, ale moc se mi tam nehodil. Buď to mělo být pravidelnější, nebo to měli vynechat, protože když seriál hraje x dílů v kuse na dramatickou strunu lehčí melancholie a pak tam najednou tvůrci hodí karikaturu, působí to zvláštně. Co se týká chlapecké lásky, tak to však byl přesně můj šálek kávy. Něžná, nenucená, neuspěchaná. Krása. Nebýt toho, že Mafuyu byl občas zpomalený víc než mi bylo milé, nejspíš bych tomu napálila pět hvězd bez rozmýšlení. Moc se mi líbily metafory a nápadité názvy epizod. Devátý díl byl navíc ohromně příjemně tklivý a už dlouho jsem si u žádného anime takhle neužívala opening. Velmi silné a spoko čtyři*. (29.11.2021)

Veľmi pomalé oddychové anime založené na dobrom humore, spoznávaní postáv, a motiváciou za spoločným cieľom. Romantika sa objavovala len ako doplnkový element, bola príjemne zakomponovaná a harmonicky sedela s príbehom. Seriál síce dosiahol perfektný vrchol v deviatej epizóde, ale zvyšné diely si udržali kvalitu a pútavosť. Úvodnú znelku som pozrel každý krát. Som zvedavý ako sa podaril film. (14.12.2020)

Given má přemíru toho, co třeba již zmíněné Carole & Tuesday velice postrádá - kvalitní zaměření na charaktery jednotlivých postav. Na druhou stranu "Koleda a Úterý" vám dají v každém díle minimálně jednu písničku a ukáží, i když poměrně nerealisticky, jak vzniká, zato Given se s prvním náznakem nějakého songu vytasí až (myslím) ve třetím díle, kdy konečně Mafuyu spustí svůj nebeský hlásek (což je ale na hudební anime docela pozdě...). Místo slíbené hudby nám tu servírují postavy, jejich problémy, jejich nejistotu a tápání, objevující se lásku k hudbě a samozřejmě romantické vztahy, které vznikají pozvolna, poměrně přirozeně. Naučí vás si postav vážit, soucítit s nimi, zkrátka aby vás ta dramata bavila a zajímala, abyste se naučili postavám fandit a sledovali jejich pomalé krůčky k hudební slávě (ne jako C+T, kde vidíte, že mají holky obrovský talent a jediné o čem to je, jsou pokusy se co nejrychleji prosadit). Zkrátka poměr mezi zaměřením na postavy příběhu a samotnou hudbu je zde mnohem více zaměřen na postavy a vztahy, což ale je ale pro někoho, kdo sem přišel hlavně kvůli hudbě problém... Zkrátka jsem se zcela rázně rozhodl, že tady je té romantiky a babrání se ve vztazích na jedno hudební anime (a pro mě osobně) až příliš, nechci čekat, až se tohle všechno vyřeší (což bude díky tempu asi až za dost dlouho) a tak si sbalím své nástroje a vydám se radši do víru mizerných isekaiů či hloupých komedií a tenhle seriál přenechám těm, kteří si ho dokáží užít. Já tu chtěl hlavně ten rock and roll a ne drama! Drop po 5. díle a 6,2/10 (20.09.2019)