Yes, Minister
Série(3) / Epizody(22)
Obsahy(1)
Rozdílem téměř dva a půl tisíce hlasů zvítězil James George Hacker ve svém volebním obvodu nad svými soupeři. O tom, že se stane ministrem nové vlády, by již nemělo být nejmenších pochyb. A ve hře je tolik zajímavých postů: místní hospodářství, zahraničí, zdravotnictví, energetika... Jim by si klidně troufl na všechny, spokojil by se i s tím nejméně významným. Jenomže kampaň na předáka strany vedl proti nynějšímu premiérovi, proto má takový nepříjemný pocit, že se mu tenhle jeho minulý postoj tak trochu vymstí. A zdá se, že ho jeho neblahé tušení nezklamalo. Jedno ministerstvo po druhém padá do klína některému jeho stranickému kolegovi a on pořád nic. Marně se vrhá ke každému telefonu, premiér nevolá. Co ještě zbývá? A zbývá vůbec něco? Ale ano, samozřejmě! Ministerstvo pro administrativní záležitosti! Co na tom, že je škodolibí televizní komentátoři označují za cosi na způsob politického hřbitova! Ministerstvo to je a Jim je odhodlán udělat na něm kus práce...
Sitcom "Jistě, pane ministře" vznikl v BBC již před dvaceti lety, mnohé z toho, z čeho si dělá legraci, je však aktuální dodnes. Mnohé ty zákulisní pletichy, intriky a maléry jeho hrdinů nám budou připadat důvěrně známé a bude se nám zdát, že autoři museli čerpat inspiraci někde úplně jinde, než za kanálem La Manche. "Jistě, pane ministře" má 22 dílů, volně na ně navazuje šestnáctidílné pokračování s názvem "Jistě, pane premiére"...
Ministra a posléze premiéra Jima Hackera ztělesnil Paul Eddington (1927-1995), jemuž tato role přinesla mimořádnou popularitu a oblibu nejen u prostých diváků, ale i u těch, jež svým výkonem parodoval. Margaret Thatcherová mu za ni např. udělila Řád Kommandera Britského impéria. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (428)
Těžko se smát něčemu co často připomíná bolestivou administrativní realitu. A nejenom z minulého století. Vskutku nadčasové dílo. Seriálu hodně hraje do karet fakt, že nastavuje zrcadlo politice a státní správě jako celému aparátu a ne jen jedné ze stran. Britský ostrovtip par excelence aneb proč bych se nikdy neodvážil vstoupit do sociálních reality shows typu Survivor, kde je to také na denním pořádku. Bohužel se na můj vkus rámec epizod moc často opakoval - Jim Hacker chce něco provést (ať už inovativního nebo naopak), Sir Humphrey je zděšen, chce tomu zabránit a nakonec se mu to povede, často s tím, že přesvědčí Jima Hackera, že na to přišel on sám. Naštěstí je to prokládáno hláškami Bernarda anebo sarkasmem Annie, manželky titulního ministra. Často vychvalovaný dabing bych označil za "ano, ale..." Ano, ale i tak se tu v každém díle najde pár vtípků, které se v překladu ztratily, ať už díky neschopnosti překladatelů nebo, a to byl častější případ, díky nepřeložitelnosti. Ano, ale je tu tolik známých jmen a známých hlasů, že se těžko distancuje hlas od obličeje. ()
Jde o jeden z nejpronikavějších pohledů do kuchyně praktické rutinní politiky, tj. toho typu politiky, který vyplňuje 90-95% obsahu veškeré praktické politiky ve všech jejích formách (nechci tu opakovat zasloužené komplimenty na adresu tvůrců JISTĚ). Spokojím se jen jedním: že mimo sitcom tu lze mluvit i o vrcholné podobě scény - či řetězu scén - klasického kabaretu.) I v satirické nadsázce jsou patrna všechna kouzla její ukoptěné všednosti. Britský případ je nadčasový také pro ostatní představitelné národní demokratické formy. (Veřejným tajemstvím je, že s některými posuny to platí minimálně i pro autoritativní režimy.). Na druhou stranu si lze říci, že s politikou to nemůže být tak špatné, když si umí sama ze sebe udělat legraci a naopak - kdo zná tento seriál, nemusí zbytečně ztrácet čas četbou stejně plytkých novin a dalších médií naší doby. Je to zábava, která se neomrzí a vždy má co říci a čím povzbudit. ()
No tak todle je u mě to slabší z UK. Za prvé to není příval hlášek a situací jako trpaslík nebo černá zmije. Za jeden díl se objeví maximálně dvě nebo tři vtipné vteřiny. Zato se spíše jedná o mírnou satiru a o pohled na politiku jako takovou. A pokud toto brát za skutečnou komedii pak je náš parlament jeden velký cirkus plný skvělých komiků a klaunů. ()
Tohle je politická satira, z ní si měl brát příklad již zesnulý Šimek a stále přežívající Bubílková. Srší to vtipem, jen se mi zdá, že je humorná zápletka každým dílem pouze jen a více recyklována - v podstatě ministr proti něčemu bojuje, aby byl zákulisními metodami a protřelou hubou Sira Humphreyo Applebyho donucen vykonat to, proti čemu bojoval. Ale takhle to asi v zákulisní politice chodí. Nejsmutnější na celém tom je, že se vlastně smějeme tomu, o čemž jsme přesvědčeni, že se to tak skutečně děje. A asi dokud se tomu budeme pouze smát, tak to těm, kterým se smějeme, bude vyhovovat. ()
Nejlepší seriál s inteligentním humor, navíc spousta věci se takhle, nebo alespoň podobně praktikují. Nezapomenu na to jak Humphrey vykládá Hackerovi o Evropské Unii, tehdá se jednalo o EHS ještě. Nádhera, seriál, který velmi přesně pojmenovává věci a ukazuje "kuchyň" byrokracie. S Red Dwarfem je to nejlepší seriál. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (23)
- V čase 18:50 je možné v záběru zahlédnout mikrofon. (ČSFD)
- Ve čtyřminutovém skeči, ve kterém se objevuje v roli předsedkyně vlády Margaret Thatcherová, je řečeno, že Sir Humphrey (Nigel Hawthorne) má doktorát z politiky a ekonomie. V jiné epizodě však bylo uvedeno, že má klasické vzdělání na Oxfordské univerzitě. (ČSFD)
- Sir Humphrey Appleby (Nigel Hawthorne) i ministrův osobní tajemník Bernard Woolley (Derek Fowlds) jsou ženatí. Manželka prvně jmenovaného se objeví pouze v epizodě Konečné rozhodnutí, kde leží vedle Humphreyho během nočního telefonátu s ministrem. Bernardova žena se neobjeví ani jednou, ale v epizodě Klíč Bernard prohlásí, že nedává klíč od vlastního domu svojí tchýni. (#47)
Související novinky
Monty Pythoni znovu spolu?
Říct že od doby kdy legendární, kultovní, unikátní, nedostižná, brilantní a hlavně extravagantní skupina britských komiků (a jednoho, stejnými superlativy popsatelného, amerického výtvarníka)… (více)
Reklama