Říkání o víle Amálce

Evidentně "dívčí" či "holčičí" večerníček nikoliv náhodou většinově neoslovuje mužskou část tohoto fóra. Nese - a tady nevidím výraznější kvalitativně odlišující nebo zvlášť pozitivně působící zvláštní znaky tohoto večerníčkového seriálu - všechny znaky tohoto směru tvorby pro děti a mládež. Vedle nápadité animace k nim patří až maximalisticky podávaná snaha o přiblížení se dětskému vnímání (4-8 let věku), silný, avšak současně tezovitě prostinký příběh, pozitivní pointa a namluvení dialogů předním hercem, v tomto případě Jiřím Hrzánem. Je logické, že podobné věci utví v paměti stále ještě více malého než většího dítěte jen útržkovitě, pokud vůbec. Rozpustilá rozvernost, která příběh oživuje, je přítomna i zde. Ale proto, aby mohla vyniknout, se musíme dívat na dramatickou tvorbu, určenou zejména menším dětem, alespoň poněkud jejich očima. Je zřejmé, že ne vždy je tato snaha úspěšnou. (21.06.2008)

Pro mne dnes s odstupem času pouze lehce podprůměrný večerníček, který mě nikdy nic moc neřekl, prostě mě neoslovil natolik aby mě utkvěl více v paměti. Komentáře sympatického Jiřího Hrzána byli jediné malé plus. Václav Bedřich měl daleko lepší a bohatší filmografii, vždyť stvořil např. Boba a Bobka, Králíky z klobouku, Maxipsa Fíka aj. Lepší snad knížka původně od Václava Čtvrtka, kterou jsem jako malý musel celou povinně přečíst abych mohl jít ven. Jen tak matně si vzpomínám na jednu epizodu z celkem 13. dílneho večerníčku, která nesla snad název "Jak přetančila obra Hrompace"? Ta byla celkem fajn a trochu mi utkvěla v paměti. Jisté srovnávání z o 3 roky starší "Makovou panenkou" tu sice je, ale co si budeme nalhávat, na Makovku toto milé kreslené děvče, toto Říkání pochopitelně nemělo. (28.11.2006)

Musím se přiznat že tenhle večerníček podle knižní předlohy pana Václava Čtvrtka a i všechny ostatní večerníčky podle něj mně nikdy moc nezajímali, a není to jen kvůli naivnímu ději (Děti mají na naivitu právo) je to protože mi celá animace přišla nevýrazná. Ani můj ne moc oblíbený Rákosníček mně tak nenudil, Jiřině Bohdalové nebo Aťce Janouškové nebo Františku Filipovskému  se v dabování večerníčků nikdo nevyrovná. (03.05.2024)

Jedna z nejkrásnějších pohádek mého dětství. S krtečkem asi má nejoblíbenější. Víla Amálka je inteligentní, vždycky všem pomáhá a všechno vyřeší. Jen ve třetím díle se moc nepředvedla. Měla ten mutáček dát raději loupežníkovi. Na tenhle večerníček jsem schopná se dívat ještě dnes a nepřestává mě bavit. Je to prostě moje hrdinka! (18.11.2012)

Několik matných vzpomínek z dětství zůstalo, ale teď po opětovném zhlédnutí se nestačím divit! :-) V pátém díle např. dostanou dvě pěnkavy doživotí za to, že neumějí zpívat. Když pominu lehkou nudnost a spoustu logických chyb v příbězích, několik (nechtěně) vtipných animací se tomu musí nechat. O nějakém přínosu pro děti bych ale v tomhle případě mluvil jen těžko. (08.11.2008)