Hotel Transylvánie: Transformánie

Filmy Adama Sandlera mají spoustu fanoušků. A také spoustu odpůrců, kdy si na nich většinou smlsává především kritika. Po snímku Punch-Drunk-Love Paula Thomase Andersona či nedávném Uncut Gems od bratrů Safdieů se poté nejkladnějšího přijetí nicméně dočkala trojice animovaných filmů Hotel Transylvánie, kde Sandler namluvil hlavního hrdinu Drákulu. Ta je ve své kategorii rozhodně super, převedla celkem dost kreativních nápadů a mezi nejlepší filmy Adama Sandlera rozhodně patří. Železo se musí kout dokud je žhavé a zároveň se to s ním nemá přehánět. Čtvrtý film ze série Hotel Transylvánie by tak dávno ohlášen jako film, který celou sérii zakončí, Jenže Adam Sandler u toho tentokrát nebyl a nahradil ho imitátor Brian Hull. Stejně tak odešel režisér původních tří filmů Genndy Tartakovsky, který se alespoň chopil scénáře. A nakonec se kvůli pandemii COVID-19 zcela vyhnul kinům a Sony film prodalo streamovací službě Amazon Prime. Dá se na finále série alespoň koukat?   Lehká pachuť zklamání tam určitě je. Hlavní zápletka o tom, že se z monster stanou lidé a z lidí naopak monstra přitom na první dobrou působí poměrně nosně, ve finále ale vlastně celý nápad působí jako brutálně nevyužitý. Hotel Transylvánie 4 s podtitulem Transformánie přitom nikdy nekoketuje s hranicí snesitelnosti a je to prostě oukey animák. Kouzlo předchozích tří filmů je ovšem tak trochu pryč a jako finále série je to přeci jen tak trochu neuspokojivé.   Předchozí tři filmy se víceméně drželi kontinuity ohledně chování postav, čtvrtý film ovšem v tomto tak trochu selhává. Drákula je v jistých momentech zcela tak trochu mimo charakter, který si za první tři filmy vybudoval a celý ústřední konflikt, který způsobí rozběh zápletky je čistě jeho vinou. Celé by to dávalo přitom dávalo smysl, kdyby to byl Drákula zhruba v polovině prvního filmu. Možná ve finále prvního filmu. Po druhém a třetím filmu se ovšem opět skutečně chová tak trochu jinak. Musí se ovšem ocenit imitátor Brian Hull, protože by člověk absenci Adama Sandlera prakticky nepoznal.   Z výměny rolí monster a lidí nakonec vypadne pár zábavných vtípků, film je poté velmi krátký a po přeměně Johnnyho na monstrum a Drákuly na člověka se vlastně jen jde pro MacGuffin. A pak vyraší nějaký ten konflikt. A pak to skončí, kdy to celé vlastně tak trochu víceméně zavírá jakoukoliv možnost se sérii pokračovat. Přesto ovšem závěr se kterým tvůrci přijdou působí tak trochu zvláštně a lehce naznačený koncept, kterým by se celá série případně přeci jen mohla pohnout kupředu vlastně ve finále nepůsobí dvakrát zajímavě.   Nejen co se týče změny charakterů postav, ale i co se týče kontinuity je vlastně čtvrtý díl v mnoha momentech skutečně mimo, většina postav hrají druhé a možná až třetí housle a mytologie je skutečně výrazně nabouraná. Přesto je ovšem na Hotel Transylvánie 4 zajímavé to, že se vrací k ústřednímu motivu prvního filmu a vztahu mezi Drákulou a Johnnym. Což je věc, která v druhém a třetím filmu šla na druhou kolej a vztah Johnnyho a jeho upířího tchána je ve finále uzavřen uspokojivě. Ten film je sice velmi krátký a kvůli tomu musí sázet na kulometné tempo, přesto ve finále přeci jen funguje jako neurážející animované dobrodružství, které v rámci možností tu sérii vlastně uzavírá pořád celkem slušně. Přesto to lehce zamrzí a ani slušná animace (vlastně celkem lehce zaostávají za předchozími díly) to dvakrát nespasí..   Velmi zábavná animovaná série se dočkala částečně polomrtvého zakončení, které má zábavné momenty, předání poselství či zakončení motivů z prvních filmů zvládá celkem slušně a jinak vlastně tak trochu přichází o kouzlo předchozích filmů. Je to pořád slušné, vlastně ovšem osobně přestávám litovat toho, že série končí. A dost možná lepší teď nežli později, kdyby laťka mohla ještě klesnout. Možnost, že se dočkáme nějakého toho Direct-to-Video sequelu je ovšem nejspíš pořád velmi pravděpodobná.... (15.01.2022) (méně) (více)