Vánoční koleda

Furt srovnávám s animovanou verzí z roku 2009...ta se mi dostala pod kůži a tak jsem se těšil, jak se podařilo tvůrcům zfilmovat. Nic moc...temné to je dost, kouzelné a vřelé vůbec a ve finále si toho 'polepšení' ani nevšimnete, jak je to na konci hrrrr... S prvním duchem strávíte skoro 2 díly, zbylí dva si musí vystačit s deseti minutami... (14.12.2021)

Oceňuji, že se tvůrci pokusili zasadit působení duchů do reality duchovního světa. Firma „Naděje a touha, Očistec, Anglie“ mě opravdu bavila. Méně se mi už líbila celková atmosféra tohoto zpracování, v němž postavy mluví a jednají jako v 21. století. Upřímnější by bylo použít současné reálie, než si hrát na polovinu 19. století. Nejhorší je však závěr. Moderní Scrooge se na rozdíl od svého klasického protějšku neobrátí, vlastní spásou pohrdá a o odpuštění neprosí. Vskutku ďábelské… (17.01.2022)

"LŽI MI A UVĚŘÍM TI." Velkoryse pojatá verze oblíbené látky, která je v první řadě silnou sociální obžalobou a snad až potom i trochu pohádkou. Start je výborný, Guy Pearce byl pro Ebenezera skvělou volbou, racionalizace viděného má v jeho podání grády, škoda, že nastavený kurz nevydrží až do konce, kdy je sice trochu ospravedlněno obsazení černošky do role Mary (co to mělo být, implementace voodoo?), ale katarze je slabá, působící spíše jako potřeba rychle děj nějak smysluplně zakončit, než čestně dostát vzbuzených ambicí. (02.01.2021)

Hodne slusne 3 hvezdy, ale vic asi ne. Problem je, ze je to takova sinusoida. Nekdy byla pomerne emotivni, krasna scena na slzy, aby to vzapeti vystridala pul hodina uondane nudy s nekdy opravdu divnymi replikami. Treba ten uplny zaver byl fakt pff. Prvne nevim proc delat stopadesatou verzi neceho, co je v anglosaskem svete tak notoricky zname, ale budiz. Kazdopadne roztahnout tuto kratkou povidku na 3 hodiny je pomerne brutalni rozhodnuti. Kdyz pominu, ze Pearce mi nikdy nebyl moc sympaticky (coz se sem asi hodi), provedli par razantnich dejovych zmen, takze z takoveho toho disneyovskeho Ebenezera, ktery byl vpodstate jen lakomy morous, udelali docela drsneho hajzlika, spojujiciho nejnizsi pudy financni i telesne. Z takoveho cloveka se pak tezko lusknutim prstu stane opravdovy altruista, cili i ten konec, ktery jsem zminil, byl jak cely film. Nejdriv krasny, vzapeti jaksi "meh"... (01.01.2020)

Zaujalo mě, kolik komentářů kritizuje, že ve filmu je nějaká černá postava. Problém totiž není, že by v Británii té doby nebyli černí lidé (nevím vlastně, jak si někdo něco takového může doopravdy myslet, copak Británie neměla kolonie, proboha?). Takové komentáře svědčí přinejmenším o tom, že problémem je nedostatečná reprezentace. Evidentně Británii posuzujeme ne z historických faktů, ale z dřívějších filmů a seriálů a to považujeme za „fakta“, sic. Mimochodem třeba taková Dido Elizabeth Belle se stala aristokratkou ještě před Dickinsem. Žila v Londýně, vdala se a měla tři děti. (A ty měly další děti.) Nic ve zlém, ale při vším tom zastávání se historických fakt (ve fiktivním filmu, sic), bychom si tu historii měli prostudovat. https://en.wikipedia.org/wiki/Dido_Elizabeth_Belle Tony.cs: „Jediné, co mi vyloženě vadilo je černoška v Londýně 18. století. Tohle pitomé "vyvažování ras" dokáži tolerovat u fantasy filmů, ale ne při ohýbání historických faktů. A za to mají hvězdu dolů. Za blbost!“ blackrain: „Měla jsem problém s jednou postavou. Nejsem rasistka, ale černoška v Dickensovské době? To mi přijde trošku uhozené.“ https://www.english-heritage.org.uk/visit/places/portchester-castle/history-and-stories/black-people-in-late-18th-century-britain/ Mně přijde prostě až komické, jak zrovna v takových filme tak strašně vadí černá postava a tak moc se rozčilují. Ale třeba to, že tam jsou duchové je vnímáno jako historicky přesné, autentické a věrohodné… ;) (19.10.2020)