Vekslák aneb Staré zlaté časy

Scénáři v závěru dochází dech a ten konec je vyloženě hroznej, ale jinak vcelku zajímavá sonda do života vysokoškoláka, který se propadá pořád hlouběji a hlouběji ve své honbě za penězma. V roce 1994 už nejspíš téma veksláctví nebylo moc aktuální a je škoda, že je film takto zatracován. Na Bony a klid to nemá, ale rozhodně to neurazí. 2* // edit Po přečtení knihy od Frýborta zatracování chápu, je prasácká verze knižní předlohy. Nicméně při čtení jsem si prostě jako Najmana vybavil vždy Zounara. (02.01.2016)

Knížka Pavla Frýborta je skvělá, přesně popisuje zákulisí šedé ekonomiky z pohledu "běžného člověka", který se chtěl mít dobře a slušně žít, ale balancoval tak dlouho na ostří nože a bez politického krytí až to skončilo tragédií. Je to také knížka z roku 1988 a je poplatná tehdejší době, době Tuzexu, bonů, veksláků, šmelinářů, zazobaných řezníků, zelinářů a pinglů, kteří dokázali profitovat z tehdejšího systému a byli z nich "milionáři bez úrovně", no a v roce 1994 už to vše bylo dávno mimo mísu. Samozřejmě tihle přičinliví "dojiči socialismu" mohli po listopadu ´89 využít nelegálně nahromaděný kapitál a stali se z nich velcí byznysmeni, ale to už sem nepatří. Stručně - hrozně slabá filmařina, takové "Bony a klid" je proti tomu pecka. Kromě toho, že film vznikl pozdě na to, aby mohl tepat nějaký nešvar poplatný popisované době, trpí neuvěřitelně špatnými "hereckými" výkony - nejlepší byl asi starý cikán Lájoš v podání Mariána Labudy... (31.03.2014)

Dnes už to hodně ztratilo na aktuálnosti, ale i v době svého vzniku celkem průměrný film. Zounar v roli veksláka sice neoslnil, ale byl tehdy přijatelnější než dnes, Marián Labuda zaujme spolu s Lucií Benešovou, které role proradné mrchy skvěle sedla daleko víc. Režie Jana Prokopa nijak nepřevyšuje průměr, ale rozhodně se nedá tvrdit, že by tento film byl tak špatný, jak o něm vypovídá zdejší hodnocení. 60% (18.02.2009)

Coby exploatace veksláků a doby konce komunismu (aneb kterak slušný chlapec z vesnice v Praze za pozdního komunismu do morálního bahna zapadl) je to solidní příslušník své kategorie. Není to žádné světoborné dílo, ale zdejší odpadní hodnocení je krajně nespravedlivé. Jistě, že ve filmu není žádná hodnota, ale řemeslně je to veskrze čisté a v rámci své kategorie precizní. Sice tu není žádný nadhled ani camp faktor jako u Olmera, ale také tu nejsou nechtěně směšné prvky. Jeden z nejčistších "žánrových" filmů české porevoluční kinematografie. (15.02.2010)

Mám rád filmy, u kterých člověk musí přemýšlet, a vekslák mi skoro zavařil hlavičku. Od začátku jsem totiž marně dumal, kdože je to ten mladej fešák s podkovou na tváři, vždyť toho přeci znám... Po pěti minutách jsem dospěl k iniciálám MZ, po dalších pěti minutách jsem vyloučil miloše zemana, dále zmožka, zbrožka, až nakonec jsem dospěl k Zounarovi. Juchů, jsem borec, mám alzhajmra tak maximálně ve druhým stádiu, okamžitě zvyšuju hodnocení o hvězdičku. Jinak se jednalo o takovou červenou knihovnu naruby, páč hlavní hrdina nezažívá vůbec nic dobrého, nakonec zjistí, že vše je faleš a zmar... takže se tvůrci ve snaze o maximální realitu dostali až k vysoce nepravděpodobným událostem. Ale pravda, ještě to mohli vylepšit, nenapadlo je, že třeba babička mohla pana Z. vydědit apod. (31.01.2016)