Valter brani Sarajevo

Na rozdíl od Bitvy na Neretvě, kde filmaři použili makety německých Pantherů na podvozcích sovětských T 34, zde je německá armáda čekající na pohonné hmoty na cestě z Řecka sestavena z velké části přímo z tanků T 34. Ne že by to bylo podstatné pro děj filmu, přesto mne to pořád trochu vadilo a bylo mi divné, že přebarvené T 34 dostávají tolik prostoru pro vyniknutí. Nakonec jsem po tom začal lehce pátrat a zjistil jsem, že německá armáda uplatnila v průběhu války desítky ukořistěných a přemalovaných T 34. Několik jich měla také 1. panceřová divize, která působila mimo jiné v Řecku (snad i další divize, ale tak dalece jsem se po tom nepídil). Myslím ale, že to příliš nesedí množtevím použitých strojů a časem, do kterého je děj filmu zasazen... Ale to jen tak na okraj. Film je často zbytečně "utahaný", herci i komparzisti statičtí. Za vidění ale určitě stojí. (26.12.2011)

Juhosovanske filmy mam rad, a to tak, ze velmi! Rezisera Krvavaca sice nepoznam, ale na zakklade tohto filmu si dovolim tvrdit, ze je talent. Vyborny vojnovy namet, nemci ustupujuna trase Solun -Skopje - Visegrad -Sarajevo - a o tomto sa toci cely film., Treba hlavne vydrzat prvu polku, fakt dost dlho trva, kym sa to rozbehne. nechybaju vsak nahanacky. A nuda rozhodne nehrozi, pristupil som na hru partizani a nacisti a film mi ubehol rychlejsie ako pedofilńy cernoprdelnik pred mravnostnou policiou. Humor je vsak vazna vec a to som len tak, na okraj. Emir Kusturica /Crna Macka Beli macor/ sa tu zjavil ako herec, este mlady bol vtedy, a to som si ho ledva ledva vsimol. Kazdopadne oplati sa vydrzat uz len kvoli masakroznemu finale. 80 % (22.05.2018)

,,Nauč sa hodinárske remeslo. Vždy sa hodí... ľudia budú vždy merať čas." Špionážne ladený film na pozadí historicko-politických udalostí (konkrétne tu 2. svetová vojna na Balkáne); vizuálne autenticky dobovo "zastaralý", v komorných momentoch minimalisticky vykreslené dianie a do neho zapojené postavy, v prípade akčných pasáží doslova nadupané scény... až som mal občas pocit, že ten film je československý a že to točil Jiří Sequens! :o) Myslím, že na takýto remeselne vynikajúci, napätím vystavaný a vlastenecky ladený veľkofilm z 2. svetovej vojny môžu byť aj súčasní diváci v Bosne a Hercegovine hrdí. Diváci v štátoch bývalé Juhoslávie si naviac určite užijú plejádu svojich známych (pre mňa neznámych) hercov staršej generácie, takže pre nich 2:0. U mňa ako zahraničného diváka (vo vzťahu k tomuto filmu) naopak asi časom v pamäti trochu zapadne medzi inými válečnými filmami v podobnom akčnom duchu (napr. britský "Príliš vzdialený most" ma nadchol o čosi viac). Pri tak rozvláčnej stopáži moja pozornosť asi dvakrát mierne klesla, ale objavili sa skvelé momenty, ktoré to našťastie dokázali vyvážiť, najmä silný záver so zrážkou vlakových súprav s nacistami. V rámci možností a očakávania z mojej strany vysoká spokojnosť. (75%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) (02.04.2019)

Jugošská kinematografie je stejně prostoduchá jako ty národy tam na sudu střelného prachu. Situace, kdy jeden až dva Jogurti s flusbrokama usmrtí během pár desítek sekund půl divize po zuby ozbrojených elektrikářů, jsou uvěřitelné pouze pro slaboduché příslušníky těchto národů, kteří se s takovou oblibou navzájem masakrují a zašívají si upižlaná varlata do ústních dutin. (17.12.2019)

V tomhle jugoslávském "partyzánském" filmu je prostě všechno- divoké přestřelky, honičky, rvačky, nezranitelní hrdinové, nemilosrdné likvidace zrádců, němečtí oficíři, kteří opravdu mluví německy, "důmyslné" převleky, patetické shlížení na Sarajevo, báječně explozivní finále s vlakem plným barelů s pohonnými hmotami, Ljubiša Samaradžič a hudba, která jako by vypadla z nějaké francouzské ,válečné" komedie. (17.03.2012)