Párty Hárd

Nechutné tak moc, že i moje manželka, která jinak poměrně hodně snese se po dvou minutách raději otočila na druhou stranu, že na tohle koukat tedy rozhodně nebude. Já tedy ten prvotní šok, ze scény kdy fotr ukazuje svému synovi na co by měl při masturbaci koukat, zvládl. A výsledkem mi byla komedie, která je naprosto boží i tedy za cenu, že hranice vkusu zde absolutně neexistují, fekálního humoru je zde více než v těch nejtrapnějších amerických komediích, ale co předvedl rejža s postavami to zaslouží zkrátka respekt. Trio kamarádů/otec hlavní postavy/záporák. To vše jsou absolutní castingové pecky. Adam Ernest si střihnul borečka, který dokáže na druhé stříkat beďary, ráčkuje a myslí si o sobě že na něj jdou všechny holky světa. Je to šílené, blbé, zvrhlé, ale já se královsky bavil. 80% (19.04.2022)

Jestli mě chtěl Martin Pohl šokovat, šel na to úplně blbě. Hromada hoven, vulgarismů a pár deci hnisu mě v dnešní době fakt nešokuje. Exkrementům se vyhýbám (hlavně kvůli zápachu), ale nešokují mě, vzhledem k tomu, jak mluvím, když nemůžu projít autocenzurou (jakou na sebe používám, když píšu na čsfd), mě nemohl šokovat ani použitý slovník a otázka hnisu je úplně o ničem, vzhledem k mému zlatému stafylokokovi. Větší problém byl v tom, že mě nebavil použitý humor (kromě scény s přezůvkami), a celou dobu jsem se strašně nudil. Už by mě to sice nemělo překvapovat, ale zase jsem se nechal nachytat, takže jsem byl opět překvapen, že se dá natočit film, aniž by někdo ze zúčastněných podal herecký výkon. (13.05.2020)

Těžce nekorektní a zároveň i velmi delikátní záležitost, která si bere na paškál klasické teenagerovské komedie, aby je ve finále přetavila do šílené podívané s lehkým nádechem fekálií a pika. Pokud tedy máte rádi i předchozí kinematografické počiny Řezníka, u Párty Hárd budete opět regulérně brečet smíchy! (20.03.2020)

To je naprosto neuvěřitelný, co dokáže Pohl natočit za pár korun. Co do kvality obrazu nebo střihu to úplně v pohodě snese srovnání s běžnou tvorbou. Od svého prvního filmu udělal velkej posun vpřed. Na fekálnosti a drsnosti humoru neubral, zato příběh dostal i jakous takous linii. Byly tam místa, kde jsem se smál nahlas. Třeba když Pochcánkův otec oznamuje, že kluka čeká léto u Karadžče a pak pět let v srbských milicích. Fór s defekací "on the spot" je taky super, stejně jako samotná party. V pár místech to trochu vázlo, ale v té kadenci vtipů se to naštěstí ztratí. Upřímně myslím, že z Martyho Pohla roste velký talent české kinematografie. (22.03.2020)

Bohužel viděno až po dvojce. Ta je nejen věrně názvu harder, ale taky o mílové kroky ve všech ohledech propracovanější i odvázanější. Oproti ní jednička působí jako na koleně spíchnuté proof of concept video, kterým si začínající tvůrce zajistil zázemí na profesionální produkci. Což přesně odpovídá i realitě. "Party hard" se po zásluze stala undergroundovým fenoménem, ale až s pořádným zázemím Pohl ukázal, čeho je reálně schopný. U jedničky vlastně překvapí, že nejlépe zde fungují gagy s dospěláky, zatímco teenagerská hlavní linie klopýtá a jen marně zkouší s nimi držet krok. Pohl tu vlastně převrací pelíškovské moudro na "Šukání je pro starý. Děcka se jen vypijou.", přičemž zároveň napravuje neadekvátní prcičkovský mýtus, že nejdivočejších a nejzvrhlejších věcí se dopouštějí nadržení teenageři. (10.07.2022)