Hra snů

Skvělé sportovní drama, které prostupují vzpomínky na Billyho lásku. Romantická linka funguje dobře a skvěle pak graduje na posledním Billyho zápase. Ačkoliv nejsem fandou baseballu ani sportovních filmů, tak tenhle funguje senzačně. Sympatický Costner a Prestonová se k sobě hodí a zvraty působí vcelku přirozeně. Raimiho režie se nesnaží o zbytečnou okázalost a film je točený s citem, občas ale na hřišti se objeví skutečný "wow" záběr, ale emoce vyvolává film i bez nich a ke konci už by jste ráději seděli na tom stadionu a sledovali, jestli Billy Chapel Yankees natrhne zadek nebo ne... Americký film se vším co k tomu patří... (29.11.2008)

Už toho začínám mít plný zuby. Po x-té Kevin Costner coby nepříliš duchaplný sportovec, co se musí rozhodnout mezi svou milovanou hrou a láskou. Ta druhá rovina ke všemu značně pokulhává hysterickým výkonem Kelly Prestonové, která hrozně přehrává. Našel bych maličkosti, co si zaslouží přísnější kritérium a snad ani ta lokalizace není tak špatná, ale nestačí to. (07.09.2005)

Nemám co vytknout, filmově to bylo špičkové, ale je to tak typicky sportovní, jednotvárné a snadno odhadnutelné, že musím s hodnocením dolů. Je to prostě takový ten typický sportovní film, kde je člověk dobrý, začne to s ním jít do prdele, někde se potácí, lituje sám sebe, začne makat, dostane se zpátky nahoru a je hrdina. Stokrát stejný scénář stokrát o hovně. 60% (26.01.2017)

Upřímně moc nerozumím dvěma věcem: jménu režiséra a rozpočtu. Ano, baseballové zápolení místy dokáže vtáhnout a řemeslně je to solidní práce, ovšem kam směřoval osmdesátimilionový rozpočet...? Režisér Sam Raimi se stal pro mnohé kultovním díky svým hororovým kouskům jako je Smrtelné zlo nebo Darkman, ze kterých přesedlal na dospělejší témata. Kupříkladu jeho mrazivě a staromódně pojatý Jednoduchý plán ukázal, jak výtečným vypravěčem je. Tady přestřelil příběhově i stopáží. Kevin Costner (který rozhodně nehraje tak, aby z toho byla nominace na hereckou anticenu) odhází (zřejmě) svůj poslední soutěžní zápas, při kterém rekapituluje svůj nadhazovačský život a vzpomíná na svůj vztah s Kelly Preston. Costner baseball může, o tom žádná. Není to poprvé, co o téhle hře vypráví na stříbrném plátně. Teď byl dlouhá léta oporou svého týmu, ovšem věk nezastavíš a po dlouhé pauze způsobené vážným zraněním ruky (fajn scéna) se dozvídá, že klub kupují noví majitelé, kteří s ním zrovna nepočítají. Navíc má jeho láska odjet pracovně do Londýna. Holt samé mizerné zprávy. Raimi nejde nikdy na dřeň, pouze klouže po melodramatickém povrchu a jen odškrtává jedno tupé hollywoodské klišé za druhým. Sice jsou Costner a (bohužel zesnulá) Preston sympatičtí, ale nějaká pořádná chemie nebo zajímavá romance se nekoná. Největší potíž je pak se samotnou hrou: prostě baseball je u nás tak okrajovým sportem, navíc pokud to všechno na nás tvůrci perou ve více než 130 minutách, nemůže to dopadnout úplně nejlíp. (27.08.2021)

Mimořádně příjemný snímek a vrchol Costnerova baseballového trojlístku. Ani nevím, proč mám zrovna Costnera tak rád, neb to nějak extra výjimečný herec není, ale asi proto, že si vždy uměl vybírat role. Já si snad nepamatuji film, ve kterém by mi nesednul, a navíc tady mu zdatně sekunduje Kelly Preston, jíž to opravdu hodně sekne (věk 37 v době uvedení by jí asi nikdo nehádal). Hra snů je filmovou limonádou ve sportovním hávu s ladně přehozenou romantickou šálou a dramatickou baseballovou čepicí, tedy filmem, pro které mám zvláštní slabost, a díky tomu se u mě postupem času propracovává až k statusu „srdcovky“ a dříve či později k logicky vyplívajícímu plnému hodnocení. Tenhle film se prostě musí líbit každému, tedy pokud zrovna nejste fanda Yankees. (06.01.2019)