Hra snů

Mimořádně příjemný snímek a vrchol Costnerova baseballového trojlístku. Ani nevím, proč mám zrovna Costnera tak rád, neb to nějak extra výjimečný herec není, ale asi proto, že si vždy uměl vybírat role. Já si snad nepamatuji film, ve kterém by mi nesednul, a navíc tady mu zdatně sekunduje Kelly Preston, jíž to opravdu hodně sekne (věk 37 v době uvedení by jí asi nikdo nehádal). Hra snů je filmovou limonádou ve sportovním hávu s ladně přehozenou romantickou šálou a dramatickou baseballovou čepicí, tedy filmem, pro které mám zvláštní slabost, a díky tomu se u mě postupem času propracovává až k statusu „srdcovky“ a dříve či později k logicky vyplívajícímu plnému hodnocení. Tenhle film se prostě musí líbit každému, tedy pokud zrovna nejste fanda Yankees. (06.01.2019)

Kevin Costner a role ve sportovní dramatu, je už zajeté spojení. Možná Hra snů je tím lepším, co tento žánr nabízí, přesto příběh je čitelný, romantická linie naivní a místy šlape vatu. Celé to drží nad vodou baseball a Costner, žádná sláva, pane Raimi, nevím jestli tento žánr je tím pravým ořechovým - 60 % (18.04.2016)

Je pravdou, že děj není nijak inovativní, ale velice se mi zamlouvala struktura, kdy se s postupem zápasu Billymu (Kevinovi) vybavují životní vzpomínky. A to nejen ty příjemné, ale i ty, na něž by asi nejradši zapomněl. V tomto je podle mě hlavní síla snímku a to se povedlo perfektně. Divák naváže s hlavním hrdinou kontakt a osobně si nedokážu představit, že by s ním na konci kdokoliv nesympatizoval. Jako aktivní sportovec mám slabost pro sportovní filmy, ale v tomto mě bavily obě hlavní linie- jak samozřejmě ta sportovní, tak i ta osobní. A skončí některá z nich šťastně? Žádná? Jen jedna z nich? Obě? Podívejte se sami. 80 % Oblíbená část- Hartem chycený homerun v 8. směně (17.10.2010)

Oni sportovní film ani milostné drama. Film neustále osciluje mezi těmi dvěmi krajními variantami a člověk si neužije ani jednouho. Kostner tu má nezvykle vážnou, zamyšlenou, sebezpytnou roli. Jako vrcholový sportovec je soustředěný na provozování sportu a zanedbává svoje blízké. Přítelkyni s její dcerou. Přesto prostě není ten egecentrickej přítel, co by na ni vysloveně kašlal. Proto když po nehodě propadne depresím a prodělává náročnou rekonvalescenci, působí jeho postava schizofrenicky a nedůvěryhodně. Příběh směřuje k soucítění s postavou, ale to se u mě rozhodně nepovedlo. V podstatě film o ničem pro nic. Sportovní scény jsou poměrně napínavé, zázrak to ale není, pač nejde v cele o sport. Je tam zadní proud odcházející lásky. (15.10.2003)

Tenhle film má celkem zajímavej příběh a na papíře to možná vypadalo dost dobře, ale výsledek neni nic moc. Chybí tu větší dynamičnost, rychlost, nějaké nečekané zvraty... Od začátku víte, o co půjde a zařadíte si tenhle film do kategorie filmů s podobnou tématikou... Myslim, že s tímhle příběhem se toho dalo vytáhnout fakt víc!! Neni to zrovna jeden z filmů, který by vás zarazil do židle a přinutil se soustředit jen na něj, neni to film, u kterého by vám nabíhala husí kůže nebo tak, ale přesto je to film, na který se dá koukat, a když nedávají zrovna nic lepšího tak se dá i dokoukat do konce... (05.03.2007)