Pět malých prasátek (S09E01)

Mám rád všechny "poirotovky" s Davidem Suchetem, všechny hodnotím v rámci žánru jako nadprůměrné, nicméně tato je první, která mě doslova usadila do křesla a zcela vtáhla. Rozhodně si tento film zaslouží nejvyšší hodnocení a to nejen v kontextu žánru. Skvělé herecké výkony, psychologie postav, tempo vyprávění... Skvostný snímek. (21.03.2013)

Jeden z najlepších Poirotových príbehov, ak nie úplne ten najlepší. Sú asi 4, možno 5, ktoré sa mu vyrovnajú, inak je to špička. Vykreslenie príbehu je príjemne jemne nejasné, hoci som tušil, metódou eliminácie, že vrahom/-hyňou bude dotyčný/-á (zámerne nepoviem kto, aby tí, čo to nevideli... veď viete..), ale aj keď je odhalenie vraha inteligentne skryté za verzatilným chápaním situácií, videním príbehu každý okom inak, vysvetlením si situácie tej alebo onej inak, atď, stále to nie je tak nejasné ale ani jasné, a tým pádom je to zaujímavé. Pekne prekrútený príbeh, a zas mi vteká do mysle pomyslenie, ako debilne môže niekedy polícia postupovať aj v dnešnom živote, že trošku inteligentnejší vrah jej prejde cez prsty poľahky, a nevinný sa ani nebráni, lebo bráni niekoho, koho miluje. Celé Poirotovské zápletky sú krásne, a jemne rezané bylinkovým čajom, posedením na besiedke, vypočúvaním pri kozube v teplej izbietke, proste mám až pocity "motýlikov v brušku", keď mám možnosť prvýkrát vidieť nejakú časť, a vychutnať si tú sladkú nevedomosť, a túžbu uhádnuť, kde je pes zakopaný. Aj dnes ide jedna časť v telke, takže... ide sa na to. No a ešte k tomuto príbehu, zaujímaví herci, krásna Rachael Stirling, nežná, jemná, nadnesená, nie pyšná, ale každopádne vznešená, niektoré herecké výkony týchto svetove menej známych Britských hercov sú fakt znamenité. A láska? Láska nepozná hraníc, ale treba dávať pozor, chrániť ju, aby nebola zneužitá! Stlačte len PLAY na ovládači, a vychutnajte si to v najskromnejších detailoch. (13.11.2011)

Po asi již pátém zhlédnutí zvyšuju hodnocení ze čtyř na pět hvězdiček, bude to ostatně ladit s názvem i počtem zhlédnutí;) Tento díl je zároveň s dílem Vražda Rogera Ackroyda poněkud odlišný od ostatních poirotovských filmů. Oba se totiž věnují zločinům, které se odehrály již v minulosti. Zatímco Vražda Rogera Ackroyda je pojata jako retrospektivní vyprávění, Pět malých prasátek je založeno na flashbackových výpovědích svědků, kdy každý z nich popisuje (sebe)vraždu Amylase Cralea ze svého pohledu. V tomto ohledu režisér odvedl bravurní práci - příběh se krásně rozvíjí a díky tomu, že každý viděl události osudného dne svým pohledem, dostáváme velmi plastický obraz celé události jako celku. Pět malých prasátek má značný emocionální náboj, je to příběh silně nostalgicky a melancholicky podbarvený, což je umocněno vynikající hudbou. Herecké výkony jsou klasicky excelentní a nanejvýš citlivé. Brilantní kameru a působivý, dozlatova sluncem zalitý a vytónovaný obraz snad ani nemusím zmiňovat. Nevím, jestli to bylo mou momentální náladou, ale včera při tom asi již pátém zhlédnutí na mě tento film velmi dojemně zapůsobil, tak jako nikdy předtím. Navíc jsem si z něj odnesl opět mnoho nového. Netřeba dále rozepisovat, prostě volím nejvyšší hodnocení! (25.04.2009)

Jeden z nejnovějších dílů o genialitě Hercula Poirota patří k těm nejsmutnějším. Poirot pátrá po pravdě o 14 let staré vraždě a rozkrývání smutné pravdy jen opět odkrývá bolest v srdci. Celková nálada filmu je hodně ponurá a neradostná a také vizuální styl je hodně odlišný od dřívějších dílů. Podle mého názoru to na kvalitě spíš ubralo. (15.06.2005)

Nikdy jsem nebyl fanouškem Hercula a ani po shlédnutí tohoto dílu nemám potřebu vidět další epizody. Ale na druhou stranu rozhodně koukání na P(p)ět malých prasátek nepovažuji za ztracený čas. Navíc vyprávění jednoho příběhu pořád dokola, ale vždy z jiného úhlu pohledu mám rád. A v průběhu filmu jsem podezíral snad všechny kromě skutečného pachatele. Takže shrnuto: příjemné vyplnění volného času, ale nic víc. (03.05.2011)