Dobrodružství claphamské kuchařky (S01E01)

Obecně se mi u těch kratších dílů (zatím viděny první čtyři z první série) zdá, že těch 50 minut je prostě na pořádný poirotovský příběh málo. Ve srovnání s delšími (od šesté série - viděny všechny díly, z prvních pěti sérií jen ty delší, čili Smrt na mysu, Záhada na zámku Styles a celá čtvrtá serie) o dost horší, totiž pachatel se určuje dost jednoduše, vzhledem k tomu, že zjednodušený musí být, kvůli době trvání epizody, i děj a počet osob. Kdybych asi hodnotila ve správném pořadí (rozuměj od první série po poslední) bylo by možná hodnocení jiné (celkově seriál hodnotím jako velmi povedený), v pořadí, jak jsem díly zhlédla, hodnotím zjeména originalitu epizod a jen ty, co se nějak vymykají z průměru, mají šanci na víc jak tři. Znovu viděno 3.1.2015 a musím doplnit, že je velmi zajímavé tento díl vidět po tom úplně posledním, jaké změna nastala u pánů Poirota i Hastingse, stejně jako u slečny Lemonové... (18.01.2012)

Právě čtu knihu Davida Sucheta o jeho životě s postavou Hercula Poirota a tak jsem měla chuť se podívat na úplně první ztvárnění tohoto detektiva jeho osobou. Musím říct, že už v tomto prvním díle se mu podařilo vystihnout podstatu Poirota (ať už fyzickou, tak osobnostní stránku) tak skvěle, že v dalších dílech nemusel nic doopravovat či dotahovat. Tento díl se od ostatních liší koncem, kdy závěrečné rozuzlení není předkládáno skupině podezřelých, ale pouze vysvětleno inspektoru Jappovi. Všímaví diváci jistě vytuší, jak to s claphamskou kuchařkou bylo, poměrně brzy. I tak se jedná a příjemnou podívanou a pro mě zůstává spíš fascinující ten fakt, jak Suchet do role Poirota lehce vklouzl a jak úžasně jej hraje. A za to hvězda navíc. (21.02.2016)

Tak takhle to tedy začalo. Končila léta osmdesátá, u nás se připravovalo bezproblémové předání moci v rámci Plyšové revoluce, mně bylo 9 let a v Anglicku si Suchet poprvé napomádoval knír. A hned v díle, který je esencí Poirota, nabubřelého génia, metrosexuélního požírače belgických pralinek a muže s největší koncentrací šedých buněk na centimetr čtvereční na světě. Příběh claphamské kuchařky ukazuje herculovskou posedlost vyřešením problému, odhodlanost, odpor k tomu býti nazýván Francouzem, odpor k volné přírodě ("od toho máme umělce, aby přírodu namalovali a my si ji mohli užít v pohodlí našeho městského bytu" a "takový čerstvý vzduch je dobrý tak akorát pro ptáky, Hastingsi", věty pronášené v okouzlujícím prostředí britského národního parku Lake District!) a zároveň podařeně představuje jeho sidekicky, někdy přitroublého Hastingse a Jappa (i když ten zde až tak přitroublý ještě není) a samozřejmě slečnu Citrónovou. Už první díl má opulentní výpravu a předznamenává, že v případě tohoto seriálu půjde o vypiplanou laskominu. A tak že jo :-) P.S. Za povšimnutí stojí, že Detektiv zde ještě neměl své pověstné bříško. (12.04.2016)

V jeden den jsem viděla poslední díl a posléze hned tento první. A říkala jsem si při tomto příběhu ano, takový je, chytrý a sebestředný. V knize je vykreslen více záhadný. Na případu je hezké to, že se v podstatě dohromady dají banální příhody, nebo-li malé případy a je za nimi vražda s mrtvolou v kufru. A přijde na to samozřejmě první Poirot. (05.01.2015)

Když už jsem viděl ten poslední díl, bylo na čase, abych se podíval také na ten první. Tenhle seriál nastolil vysokou úroveň už od začátku, což jen ukazuje, jak dobrý směr byl zvolen, ale také to, že předloha je prostě natolik dobrá, že z ní je možné vytřískat strašně moc. Tady vůbec nevadí televizní zpracování, nevadí doba, v které se děj odehrává, protože to dohromady funguje. Navíc je Poirot skutečně jedinečnou postavou. (05.01.2015)