Tragédie o třech jednáních (S12E01)

Tragédie o třech jednáních je velmi "teatrální" díl, nejen tím názvem a prostředím (jedna z hlavních postav je herec, rozuzlení se dočkáme na jevišti), ale i celým pojetím - postavy jsou představovány jedna po druhé, s dramatickým nájezdem kamery a nad každou mrtvolou, která přibyde, se rozsvítí kužel světla. Taky tu máme hned několik míst činu a mezi nimi desítky kilometrů (zdolávaných Poirotem opakovaně vlakem). Upřímně řečeno, celá ta snaha o přikrášlené drama je v podstatě zbytečná. Suchet sám o sobě dokáže vybudovat napětí až až, a první díly celé série se naprosto obešly bez berliček zpomalených záběrů a prostřihů na létající karty kolem Poirotovy hlavy. Na druhou stranu, pořád je to kvalitní detektivka podle geniální předlohy a to se nevidí dnes a denně. Takže i přes kritiku za pro mě minimální Poirotovské 4 hvězdy. (31.01.2012)

Postavy ktoré sú najprv spolu v jednej miestnosti aby neskôr boli v ďalšej miestnosti a potom v tretej atď. medzi tým nejaké cestovanie vlakom. Divná kamera, ktorá akoby často snímala zhora či zdola. Na konci zbytočná hysterická dráma, ktorá snáď už nemôže nikoho zainteresovať. Rozuzlenie pomerne zaujímavé ale vrah sa opäť veľmi nebránil obvineniu. Opäť nejaký detail z minulosti. Čiže za mňa v tomto diely zlúčenie všetkého čo na Poirotových prípadoch veľmi nemusím. (31.01.2023)

Jeden z nejoblíbenějších dílů. Což je na mě (milovníka starých dílů) co říct! A proč je tomu tak? Určitě kvůli skvělé hudbě, která u nových dílů nebývá pro mě vhodná a často bývá příliš patetická, ne tak tady. Dále určitě kvůli Martinu Shawovi, který na stará kolena ukazuje, že hrát skutečně umí a není to jen Ray Doyle. Dalším důvodem je určitě dobře vystavěný příběh (zajímavé zvraty, hodně podezřelých, srozumitelné informace atd.). A pak určitě také kvůli úplně poslední Poirotově větě, která je top ze všech posledních vět všech dílů - je zároveň neskutečně samolibá, ale ve své podstatě ani trochu, protože je ohromně pokorná a pravdivá. (03.01.2015)

Něco ze starého dobrého Poirota mi tady chybělo, otravy nikotinem pomáhá řešit Doyle z Profesionálů a slečna Vajíčko, pěkný závěr v divadle: ...Slečna Willsová: "Napadá mě něco strašného, ten otrávený koktejl mohl vypít kdokoli, mohla jsem to být já." Poirot: "Hm, a je zde ještě mnohem strašlivější možnost. Mohl jsem to být já." (26.11.2014)

Nedostalo mě to tolik jako jiné Poirotovy filmy z tohoto období, ale to jen příběhem. Docela mě zaujalo, jaké jsou používány filmařské nástroje, například detaily, prolínání obrazu. Tohle je ve snímku skutečně zajímavé. Poirot navíc nic neztrácí na síle a David Suchet mu skutečně dává ultimátní podobu. (26.05.2015)